12. března vyjde nová deska moskevského projektu MALIST, který má pod palcem mladík s pseudonymem Ovfrost. Verzi na recenzi máme už teď, povedla se? Nebo snad ne?
„Karst Relict“ je již třetí deskou vydanou v poměrně krátkém časovém horizontu, alba dělí vždy jen jeden rok. Po poslechu druhého alba „To Mantle the Rising Sun“, které je o něco jinačí než syrovější debut, jsem se těšil, protože z toho čouhala pěkná dávka chladnějšího melodického černého kovu hrajícího na melancholii a nálady. A vlastně tu máme všechny prvky známé z předchozích desek a novinka začíná velmi slibně. Elektrické kytary nám většinu alba bzučí jako včelky. Celkem dobře se doplňuje a mění priorita melodií u sólové i rytmické kytary. Někdy se vyvalí i nějaká ta vyhrávka a skladby často otevírá čistý zvuk bez valného (jakéhokoliv) zkreslení. Prostor dostane i akustická verze nástroje ve skladbách „Timeless Torch“ a „Descend into Ruin“. Úroveň bicích bych zařadil do takového zlatého jednoduššího standardu žánru. Přestože to v hned první skladbě vypadá, že se bude jednat o progresivnější přístup, nakonec se bude více střídat permanentní útok blast-beatů nebo rovných „rockovějších“ pasáží pro pomalejší party. Líbí se mi čitelnost basové kytary a celkově čistá produkce. Výjimečně dostane prostor klavír nebo jiná forma kláves na podpoření nálady. Vokál je typický přiškrcený skřekot, u kterého uslyšíme bezpečně slova, sem tam se objeví i čistý zpěv. I když mají skladby anglické názvy, jsou v nativní ruštině.
Takže tu máme vše, co na předešlém albu, ale chvíli jsem si přál, aby byl fakt už konec desky… Když jsem venku a ťapám se sluchátky v uších, obvykle to není něco, co bych chtěl a dávám i více poslechů, i když mne muzika ne úplně baví… Subjektivně jsem měl pocit, že deska hraje už moc dlouho. Avšak celková stopáž není extrémně dlouhá – jen čtyřicet dva minut. Navíc mě to už nudilo po nějakých pětadvaceti minutách. Ke konci alba pocit otrávenosti polevil s příchodem skladby „Chthonic Trinity“, která se nebojí pomalého startu (většina skladeb na desce), působí zase svěže a dost moderně, oproti dřívějším třem, které mne v určitých chvílích fakt nebavily, až vytáčely. Předposlední „Sestup do rujn“ začíná akustickou kytarou, jak jsem zmínil v předchozím odstavci, a jsou v ní zastoupeny i silně synťáky. Nejdříve jsem čekal, že je to závěrečné a vcelku příjemné outro. Omyl, album je nakonec uzavřeno šest a půl minut dlouhou „Between Two Worlds“, která si také dává na čas s rozjezdem, obsahuje větší dávku kláves a udržuje si spíše pomalé a střední tempo a není úplně špatná.
Po několika posleších musím říct, že jsem k desce malinko shovívavější. Na druhou stranu přiznávám, že z celé diskografie MALIST se mi zamlouvá nejvíce debutový klenot „In the Catacombs of Time“, kterou bych zařadil do kategorie velmi, velmi povedených desek, které si udrží svůj konstantní status kvality a i za dlouhé roky pro ni hrábnete s nadšením a chutí. "Karst Relict" není špatná deska, ale bohužel mi nepřijde ani nijak výjimečná. Pokud by chyběla třetí, čtvrtá, pátá skladba, hodnocení by bylo paradoxně vyšší.
Seznam Skladeb:
- Remaining Light
- Satellite
- Timeless Torch
- A Way through Limbo
- Lifeless Ease of Nonbeing
- Chthonic Trinity
- Descent into Ruin
- Between the Worlds
Čas: 45:49
Sestava:
- Ovfrost - vše
