Nejbližší koncerty
  • 26. 04. 2024OBSCENE EXTREME WARM UP TOUR 2024 - tentokrát za účasti I...
  • 26. 04. 2024The Stubs (PL) + Arrogant Twins + Neuro Bats
  • 28. 04. 2024Neděle 28.4.2024 PARLAMENT CLUB PLZEŇ. SLOW FALL (Finla...
  • 29. 04. 2024RAEIN (IT) + Stormo (it) + Nervy
  • 04. 05. 2024Při příležitosti vydání split LP Toxic future / Life disa...
  • 06. 05. 2024CLOAKROOM (USA, Relapse) + PANENSKÉ PLAMENY
  • 09. 05. 2024NĀV + Łūt
  • 10. 05. 2024Již dvanáctý ročník rodinného metalového festu BUGRFEST p...
TELEPATIE VI

CD 2016, vlastní náklad / instrumental alternative / Česko

Ryze instrumentálních projektů u nás příliš nevzniká. Jejich řady loni rozšířil Josef Podzimek alias Giuseppe, kytarista LIVORES MORTIS, který pod názvem POPIDUM nachystal osm zpěvu prostých skladeb a komplet pojmenoval „Desiderium“. Co jej k tomu vedlo, květnatě popisuje v předmluvě k CD a snad neuškodí jeho slova citovat:

Jedné úplňkové noci zdál se mi sen, jak se ve středověku procházím po nádvoří nedalekého hradu Kost a narážím na stánek, kde kejklíř nabízí lidem na středověk nezvyklé zboží – hudební CD. Přicházím ke stánku, poslouchám tu hudbu, beru do ruky CD a ptám se ho, co to je, čí to je hudba, atd. Kejklíř se mi směje a odpovídá mi: „To je přece Vaše hudba, pane, …“ Dobře si CD v tom snu prohlédnu, zapamatuji si název kapely, logo, obal… v tom se probudím…
… vše si pamatuji. Jako hráč na elektrickou kytaru s 25letou praxí vím, že sám a s kytarou to nedokážu. Vydávám se tedy cestou klávesových nástrojů, učím se na klaviaturu, kupuji licenci na zvuky, skládám hudební materiál, připravuji grafiku na vydání svého sólového hudebního díla. Povedlo se, CD prochází lisem, grafika tiskem. Sen, který se stává skutečností. POPIDUM – „Desiderium“ (2016). Album, které ze snu přešlo v realitu v den mých narozenin 5. 11.

Zaujmout posluchače skladbami založenými na klávesách není jednoduché. Chce to silné nápady, velkou dávku dramatičnosti (když tedy nemluvíme o ambientu a post-divnostech na monotónnosti postavených), dynamický zvuk a suverénní instrumentaci.

Začátek nahrávky všechny uvedené požadavky splňuje, o dramatičnost a zajímavé nápady není nouze, honosná muzika připomíná vážnou hudbu a až na poněkud syntetický zvuk, který je pochopitelně dán tím, že vše vznikalo v útrobách stroje a na reálné nástroje si Giuseppe „hraje“, je skladba „Panta Rhei“ ideálním otvírákem. „Desiderium“ pokračuje v podobném duchu, je pomalejší a méně rozkmitaná, ale zároveň i lehce monotónní - jako filmová hudba by první polovina ale mohla uspět; prostřední zvolnění a šepoty pak načínají druhou polovinu, která je o něco jiskrnější, ale pořád mi chybí nějaký opravdu silný excelentní výboj, něco, co by mě zvedlo z křesla a co by zasvítilo jako meteor. „Immortalitas“ má oproti „Desideriu“ „nějaký“ vývoj, i když některé přechody mi přijdou lehce krkolomné; jinak se skladba postupně rozvíjí, nabírá na naléhavosti a s blížícím se závěrem dosahuje vrcholu, který nadvakrát „odkládá“ pocitová pasáž. V „Mysteriu“ se objevují přírodní zvuky a výraznější roli hrají perkuse - a připadá mi to jako jakási pocta přírodním živlům, nikoliv ale v té nejagresivnější roli.

Tympány určují rytmus „Primordia“, resp. jeho výraznějších částí - a opět tu mám občas dojem, že se ne úplně daří navazovat jednotlivé pasáže plynule na sebe; přitom řada melodií je opravdu fajnových, tam, kde klávesy suplují smyčce, lze opět mluvit o symfonické muzice. Zato „Saltatio“ je úplně jinde, tuctucárna s kolísající hlasitostí (asi záměrně) mě k předchozí muzice vůbec nepasuje, objevuje se sice i syntetický zpěv, ale k předchozí aristokratické tvorbě tohle juchání sedí jako pěst na oko. Giuseppe si asi chtěl vyzkoušet, co všechno z kláves dokáže vyloudit, ale tomuhle nerozumím... „Hic Et Nunc“ nenápadně navazuje na „Mysterium“, zajímavé tóny a přívětivé melodie dokáží udržet pozornost skoro osm minut a opět mě napadá, že jde o moderní vážnou hudbu, která může zaujmout člověka symfoniemi nedotčeného; znalec klasické hudby by asi neskrblil výhradami. Mě to ale celkem baví, i když na druhou stranu si nemyslím, že by materiál zaujal fanoušky muziky, o které na Fobii běžně referujeme - ale třeba se pletu, ostatně není nic snazšího, než POPIDUM poslechnout. A začít lze u „In Aeternum“, historií načichlé skladbě, v níž se vedle táhlých klávesových tónů objevuje i nějaký strunný nástroj (opět zřejmě samplovaný).

CD je lisované, provedení obalu ekonomické - pošetku zdobí fotky Ladislava Rennera, které s muzikou na „Desideriu“ pěkně korespondují. Texty nejsou, tak ani není třeba řešit booklet, když se všechny potřebné informace vejdou na zadní stranu kapsy.

Vzhledem k nemožnosti porovnat materiál s nějakým jiným bez bodování...

Seznam skladeb:

  1. Panta Rhei
  2. Desiderium
  3. Immortalitas
  4. Mysterium
  5. Primordium
  6. Saltatio
  7. Hic Et Nunc
  8. In Aeternum

Čas: 43:18

Sestava:

  • Josef Giuseppe Podzimek - EastWest / Quantum Leap Instruments

 

ROZHOVOR

www.popidum.cz


Zveřejněno: 17. 02. 2017
Přečteno:
3917 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář