ABRAXAS – Nekonečný boogie / Best Of

Dávno legendární ABRAXAS má za sebou velmi pestrou historii, během níž prožil všechno možné. Coby jeden z nejlepších souborů nové vlny se zapsal do dějin především začátkem osmdesátých let, později však prodělal nejen několik vzestupů a pádů, mnoho personálních proměn či několikaletou pauzu, ale i vícero výrazových přerodů, kdy se v jeho tvorbě mísilo a někdy dominovalo ledacos od artrockové elegance přes rockovou syrovost, popovou melodiku, jemnou akustiku a tvrdé kytary až po tanečně strhující latinské, reggae a zejména funky rytmy.

Zatímco v prvních letech Slávek Janda či Miroslav Imrich rázně spoluurčovali vývoj české rockové hudby, v pozdější éře už spíše jen, někdy upoceně a jindy elegantně, doháněli dobové trendy. Občas nabrousili ostřejší hroty, jindy téměř splynuli s uhlazeným středním proudem, ale vždy byli zárukou precizního muzikantství. Často se jim podařilo zaujmout masu posluchačů, aby se později ocitli na okraji zájmu. Nakonec ustrnuli tam, kde je jim asi nejlépe.

Letošní čtyřicáté výročí vzniku souboru se stalo dost dobrým důvodem k ohlédnutí se zpět. Není to jeho první bilanční výběr, ale každopádně ten nejrozsáhlejší a nejreprezentativnější. Již v roce 1994 vyšla výhradně z počátků těžící výběrovka „The Best Of… (1979-1982)“ a roku 2003 nově nahraná „Retrospektiva“, ale teprve až nyní dochází na takto obsáhlou a velkolepou probírku všemi mnohdy tolik proměnlivými obdobími. 40 let znamená 40 písní, jež jsou rozděleny na dva disky, z časových důvodů ovšem nikoli po dvaceti, ale v poněkud nesymetrickém poměru 19 a 21 položek. Přičemž až na výjimky se postupuje převážně chronologicky podle doby vzniku nahrávek, tedy kromě případů, kdy některé starší písně byly zvěčněny mnohem později.

První disk startují dávné instrumentálky, ale přestože „Stepní vlk“ nezní vůbec špatně, takto laděný rozjezd může některé posluchače trochu nudit. Výrazné oživení přináší teprve až „Vzpoura moogů“ a samozřejmě věhlasná vlakojízda „Praha-Bohumín“, kde se již naplno projevuje vše přitažlivé, co vzápětí kulminovalo vrcholným albem „Box“. Hity jako „Každý den je to jinak“, „Poprvé“, „ZOO“ a pochopitelně i titulní skladba tohoto výběru „Nekonečný boogie“ tvoří výživnou porci nápaditého, dobře zahraného a na svou dobu moderního bigbítu, který dokáže být místy hravý, ale také patřičně žahavý. Škoda jen, že právě tato vlastnost se částečně vytratila s následným Imrichovým odchodem a produkce dalších let zamířila do čím dál jemnějšího znění. „Manéž“ nebo „Honza rock'n'roll star“ jsou však i přesto slušné písně a vedle několika dalších, místy přerůstajících v pestré instrumentální kreace, vyniká také singlovka „Měsíc“ či reggae „To je havaj“.

Druhý disk rozjíždí naprosto unyle znějící balada „Bez tebe je noc prázdná tma“, po které následují Josefem Vondráškem zpívané akustické singly, z nichž ani povedený „Proužek dýmu“ nezabránil až povážlivě velké ztrátě popularity a dočasnému vyšumění souboru do prázdna. Do tvůrčí pauzy jsou zasazeny později nahrané retrospektivní písně, jež v rámci výběru dobře plní roli jakéhosi nárazníku mezi dvěma výrazně odlišnými obdobími. Návrat v polovině devadesátých let se totiž nesl v rovině značného přitvrzení a kytarově ostřejší songy „Sado-Maso“ či „Ksicht co ksicht“ jsou jeho symboly, ovšem i známkou pokulhávání za tehdejšími špičkami české tvrdé hudby. Následný příklon k funky a moderní taneční hudbě přinesl druhé úspěšné období, jež na albu „Rituál“ ztělesňuje populární hit „Karel drogy nebere“, kde božský Mistr sděluje, že „hlas musí být v pořádku“, ale taktéž oblíbené číslo „Obyčejnej svět“ nebo tanečně skvěle pulsující „All Right“. Další dvě alba žel prošuměla bez povšimnutí a pokud z nich zaujme rocková palba „Jméno tvé“ či roztančené „Sekám latinu“, jde jen o mírně čnící vrcholky nižšího pohoří. Teprve až věci z loňské novinky „Klid!“ se alespoň přibližují staré formě, jak dokazuje „Už tady jsou“ nebo dusavá „Žízeň“.

Snad nic vyloženě podstatného nechybí a pár věcí možná přebývá, ale lze respektovat tvůrčí záměr ohledně rovnosti slaveného výročí s počtem obsažených písní, stejně jako snahu poskytnout průřez všemi tvůrčími etapami. Oba disky v součtu obsahují přibližně třetinu všeho nahraného repertoáru, což i neznalému posluchači poskytuje dostatek studijního materiálu. Výběr toho opravdu nejlepšího z nejlepšího by se možná vešel na jeden hitově nadupaný disk, zatímco v takto zdvojené podobě jde o sice částečně rozmělněný, ale přesto dostatečně reprezentativní obrázek o žánrově velmi bohatém vývoji souboru, jeho vrcholech i průběžně kolísavé úrovni.

Přidanou hodnotu kompletu pak představuje graficky příjemné vizuální provedení, jemuž dominuje booklet nabízející velké množství fotek, galerii obálek vydaných alb a někdy obsáhlé, ovšem častěji spíše strohé či vyloženě odbyté komentáře ke všem písním.

Seznam skladeb:

• CD 1

1. Cesta jinam – část 1 (1977)
2. Stepní vlk (1981)
3. Ptáci (1980)
4. Vzpoura moogů (1980)
5. Praha-Bohumín (1981)
6. Každý den je to jinak (1982)
7. Poprvé (1982)
8. King-Kong (1982)
9. Nekonečný boogie (1982)
10. ZOO (1982)
11. Box (1982)
12. Manéž (1984)
13. Honza rock'n'roll star (1984)
14. Městem bloumám (1984)
15. Už nechci dál slyšet to tvoje au, au, au (1984)
16. Měsíc (1984)
17. Faust (1985)
18. Mamut (1985)
19. To je havaj (1986)

• CD 2

1. Bez tebe je noc prázdná tma (1986)
2. Proužek dýmu (1987)
3. Kanón (1987)
4. Představa (2003)
5. Tchýně řezník (2003)
6. Sado-Maso (1996)
7. Prohibice (1996)
8. Ksicht co ksicht (1996)
9. Bod zlomu (1996)
10. Karel drogy nebere (2000)
11. Obyčejnej svět (2000)
12. All Right (2000)
13. Peníze (2000)
14. Jméno tvé (2007)
15. Dívka na pláži (2007)
16. Sekám latinu (2009)
17. Nekončící běh (2009)
18. Už tady jsou (2015)
19. Klid (2015)
20. Tance čas (2015)
21. Žízeň (2015)

Čas: 76:58 / 79:50

Sestava:

• Bohuslav „Slávek“ Janda – kytara, zpěv, klávesy, programování
• Miroslav Imrich – zpěv, kytara, klávesy, trumpeta
• Josef „Mrak“ Vondrášek – zpěv
• Jiří Cendra, Lubomír Nohavica – klávesy
• Ivan Pelíšek, Vladislav Sosna, Eduard Štěpánek – bicí, perkuse
• Ivan Sekyra – kytara
• Jaroslav Trachta – saxofony
• Antonín Smrčka, Vladimír Boháček, Vladimír Padrůněk, Michal Ditrich, Vít Švec, Marek Zelený, Martin „Rusák“ Kadnár, Jaroslav Spěvák, Zdeněk Chládek, Ivan Doležálek – baskytara/kontrabas

www.abraxas.cz