PUSTINA

CD 2016, Indies Scope / folklór / Česko

Tomáš Kočko je v metalovém podsvětí známý díky spolupráci se SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY, kterým produkoval všechna alba od „Relic Dances“, v několika skladbách hostoval, jednu napsal sám, na několika se podílel jako spoluautor a textař. Jeho pole působnosti je ale především v hudbě folklórní, se kterou sklízí řadu let úspěchy nejen u nás (2x Cena Anděl), ale i v zahraničí.

Nové album „Velesu“ nahrával Tomáš Kočko ve letech 2014 a 2015 v domácím studiu Pavla B. Plcha a letos ve studiu Indies a ve studiu ZUŠ Střelnice. Pomáhala mu dlouhá řada muzikantek, zpěvaček, muzikantů a zpěváků, kteří se postarali o instrumentální i vokální pestrost. O to hlavní, hudbu a texty, se ale postaral Tomáš, přičemž pouze u dvou skladeb mu s texty vypomohli P. Jarošová resp. M. Fahrner.

Album načíná skladba „Do Návu“, jejíž název jistě potěší všechny fanoušky předkřesťanské doby na slovanských územích. (Náv je slovanské podsvětí, vládne v něm bůh Veles, jemuž je album věnováno.) „Do Návu“ je hitovka jako hrom, skočná a celkem ostrá věc, postavená na rytmice, šalmajích a výrazném Tomášově zpěvu - do doby, než se k mikrofonu postaví brněnský sbor KAMPANELA a staroslověnsky nezapěje posmutnělou pasáž, po níž se vrací Tomáš i rytmika. Je zajímavé, jak je skladba rozložená - v první části jakoby se hlavní protagonista do Návu těšil, z druhé strany mu ale odpovídá o poznání méně nadšený ženský sbor. Kdybych to měl připodobnit k metalovému žargonu, tak ostřejší pasáž je pagan folk metal, pomalejší doom metal. Ještě větší potenciál zaujmout i folklórní analfabety (jako jsem já) má titulní skladba věnovaná „Velesu“. Nástrojově bohatší, vokálně rovněž pestřejší, opět poměrně ostře pojatá, byť o melodie se starají hlavně housle a viola. Text o nástupu křesťanství, prosazovaného ohněm a mečem, je napsaný poutavě, s vědomím, že nové náboženství se prosadilo a nad starými časy se zavřela voda. Narozdíl od řady antikřesťanských bojovníků ve folkmetalovém prostředí působí Tomášova slova rozumně, spíš smutně než bojovně, ale je v nich hluboká pravda. Jen mám obavy, že dub, který naroste z popela slovanských bojovníků, nebude stačit k umlčení zvonů, symbolů učení těla přitlučeného ke dřevu... Po dvou parádních kompozicích následuje o poznání střídmější posmutnělá písnička, „Jarovít“ pak opět mění kurz, tribální kousek je věnovaný dalšímu slovanskému bohu, ale mihnou se i kolegové Svarožic a Dažbog - píseň pojednává o souboji jara se zimou - typické to téma starých národů, které vždy vítaly jaro a se zimou se rádi loučily. V recitací uvozené „Na mohylách“ absentuje Tomáš coby zpěvák, o hlasy se rovným dílem postaraly tři dámy a o zajímavý posluchačský zážitek pak producent či zvukař, kteří namíchali interesantní stereo koktejl; zpěvačky jsou výborné, navíc má každá úplně jiný hlas a dohromady skladbu ovládly, i když samozřejmě za podpory dalších muzikantů. Text je zase smutný až běda, prosby směřované k Luně vyslyšeny nebudou a tak mě napadá, že se albem kromě oněch slovanských božstev jako nitka vinou témata času, stárnutí, smrti...

Po polovině hrací doby lze s čistým svědomím označit album za pozoruhodné, a to i z pohledu člověka, který podobnou hudbu vůbec nehledá a chvilkové okouzlení folk metalem má léta za sebou. Tomáš Kočko s orchestrem jsou mu mnohem milejší než všichni hopsa hejsa vyvolávači všech možných prastarých bohů a popíječi medovin či kvasů. A album „Velesu“ je mu (mi) mnohem příjemnějším společníkem, než řada metalových nahrávek, ze kterých nedýchá upřímost a hlavně um. Tahle parta to prostě umí, dělá to dobře i zajímavě a ač mě s blížícím se závěrem přijde, že nejsilnější songy zazněly v první půlce (a mají čísla 1, 2 a 5), že třeba taková „Chors“ už je za hranicí mého zájmu, album poslouchám s chutí do konce - vyplatí se to, protože „Vnuk“ jsou SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY jako vyšití a druhý díl „Do Návu“ k nim taky nemá daleko.

Obal je jedním slovem skvostný. Třípanelový digipack obsahuje kromě CD se stylovým potiskem v podobě listů různých bylin (obdobný je použitý i na titulní straně obalu) devatenáctistránkový vlepený booklet, v němž je u každé skladby uvedena sestava, která ji nahrála, pochopitelně nechybí texty a také řada velmi pěkných fotek kapely v přírodním prostředí. Střídmá, ale pro oči přitažlivá grafika korunuje dojem z výborného počinu.

Seznam skladeb:

  1. Do Návu
  2. Velesu
  3. Jen se rozvzpomenout
  4. Jarovít
  5. Na mohylách
  6. Dokola
  7. Chors
  8. Vnuk
  9. Na konci dní (Do Návu II.)

Sestava:

  • Tomáš Kočko - zpěv, sbor, kontry, kytary, rámový buben, grumle, koncovka, elektrická kytara, vokál
  • Helena Vyvozilová - šalmaj, flétna, sbor
  • Libuše Černá - zpěv, viola, housle, sbor, vokál
  • Roman Plaširyba - kontrabas, sbor, basová kytara
  • Stanislav Pliska - bicí, tomy
  • Pavel Bongo Plch - sbor, cimbálek, konga, djembe, kotel, woodblock, darbouka, triangl
  • Andrea Pánková - sbor
  • Klára Dvořáková - sbor, zpěv
  • Lucie Fildánová - sbor
  • Eliška Skálová - zpěv
  • Klára Šmahelová - akordeon
  • Zdeněk Němeček - šalmaj
  • Marek Švestka - kontrabas
  • Jan Jiráček - trumpety
  • Miroslav Kolacia - housle
  • Michal Grombiřík - cimbál
  • KAMPANELA Brno - sbor

Čas: 39:30

www.kocko.cz
http://bandzone.cz/tomaskockoorchestr
www.indies.eu

 


Zveřejněno: 17. 09. 2016
Přečteno:
3115 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář