Nejbližší koncerty
  • 20. 04. 2024Kapela Bloody Obsession a Barrák music club pořádají třet...
  • 20. 04. 2024DROM, MAYON, DRUTTY
  • 22. 04. 2024DEAF CLUB (USA) + FUCK MONEY (USA) + DECULTIVATE + SKIPLIFE
  • 23. 04. 2024Joshua Zero (UK) & Wczasy (Pol) & Blue Chesterfield > 23....
  • 23. 04. 2024Výjimečný kytarista a hudebník, několikanásobný držitel B...
  • 26. 04. 2024OBSCENE EXTREME WARM UP TOUR 2024 - tentokrát za účasti I...
  • 26. 04. 2024The Stubs (PL) + Arrogant Twins + Neuro Bats
  • 28. 04. 2024Neděle 28.4.2024 PARLAMENT CLUB PLZEŇ. SLOW FALL (Finla...
ASMODEUS - "Pobřeží královny Marie"

Rozhovor o novém albu, 1. světové válce i všeobecných záležitostech...

ANTIGOD je synonymum pro velmi pracovitou kapelu. Za čtyři roky kapela stihla i přes personální změny zrealizovat tři nahrávky (byť v jednom případě šlo o kratší materiál), aktivně koncertuje a její členové navíc působí v řadě dalších projektů. Na sklonku roku 2015 se kvintet přihlásil s tématicky zaměřeným albem „Wareligion“, na kterém se představil nový zpěvák, kterým není nikdo jiný než Chymus. Na otázky odpovídal kytarista Pedy.

To, že se k vám připojil Chymus, je docela překvapivé. Tenhle „různooký andílek“ dosud křičel hlavně v grindovinách, všichni si jej pamatují jako „toho blázna s plachetkou a ujetými doplňky“ (ISACAARUM) a najednou je v, dá se říci, seriózní stylově celkem jasně vyprofilované kapele. Když jste se s Chymusem oťukávali, neměli jste obavy, zda jeho projev do vaší muziky zapadne?

Abych řekl pravdu, tak obavy jsme neměli vůbec. Mnozí z kapely už ho znali, a to, co z něho poleze, jsme si poslechli z nahrávek ISACAARUM. Spíše jsme hladově očekávali první zkoušky, co z téhle kombinace vlastně vyleze. A jsme opravdu spokojeni.

Další věcí je, že základna kapely je na Ostravsku, a Chymus je, pokud se nepletu, v Pardubicích resp. Praze. Což není zrovna idylické, musí za vámi docela daleko dojíždět, což tak trochu limituje tvorbu nových věcí i koncertování. Samozřejmě všechno jde, ale kromě času to žere i peníze... Na druhou stranu v dnešní době není problém tvořit na dálku a jestli tomu dobře rozumím, tak muziku dělají Moravané a Slezané (ještě se k tomu dostaneme) a Chymus píše texty... Ale co společné zkoušky, kolik jste jich třeba stihli před prvním koncertem?

Je pravdou, že zrovna „vzdálenost“ byla hlavním faktorem odchodu Štěpána. Ale podstatné je to, jak k tomu člověk přistupuje a ne to, kolik kilometrů ho dělí od zbytku kapely. U Štěpána jsme tušili komplikace hned, když nám oznámil, že se bude stěhovat. A netrvalo dlouho a obavy se potvrdily. U Chymuse nás naopak ani nenapadlo tohle řešit, protože jsme věděli, že takhle fungoval i s dalšími kapelami a nebyl s tím problém. A kromě toho už má spoustu zkušeností a hodně odehraných let, takže jeho přítomnost na všech našich zkouškách není nezbytná. Děláme to vlastně tak, že za námi Chymus dorazí na celý víkend a my máme dost času zkoušet i s ním. Před prvním koncertem jsme zkoušeli kompletně tuším 2 nebo 3 týdny před akcí. A koncert myslím dopadl velice dobře, aspoň z našeho pohledu.

Ještě k té Moravě a Slezsku, často se to plete, hlavně asi těm, kteří v té lokalitě nežijí. Řeší se to u vás, jako „tady je ještě Slezsko a tady už Morava“? Funguje něco jako patriotismus, že se třeba někdo ohradí, když o něm řeknou že je Moravák a on se cítí být Slezanem? ANTIGOD je slezská, nebo moravská kapela (když nepočítám světoběžníka Chymuse)? (úsměv)

Ani si neuvědomuju, jestli tohle někdy někdo z kapely řešil. Myslím, že to všichni bereme asi nějak takhle: Vodkaď sííí?... Z Ostravy pičo!!!... (smích) Kdekoliv přijedeme, stači otevřít rypák a všichni mají okamžitě jasno, odkud jsme přijeli, takže myslím, že řešit s lidmi nějakou Moravu/Slezsko je absolutně bezpředmětné… (úsměv)

V bookletu je uvedeno, že hudbu složil ANTIGOD. Co si pod tím můžeme představit? Jak vznikají vaše songy? Děláte na nich společně ve zkušebně, nebo spíš každý doma a nápady si posíláte? Jaký je podíl jednotlivých členů – skládají primárně kytaristé, nebo má „nějaké“ slovo i rytmická sekce?

Prozatím, až na jednu výjimku, skládám já a songy vznikají tak, že zbytek kapely dostane hotový „návrh“ v podobě celé skladby, určí se, jestli JO nebo NE, a v případě souhlasu se pak jen dolaďují detaily. Veškeré nápady jdou tedy od kytar, rytmická sekce pak občas doplní, dle pocitů, co by se mohlo zkrátit/prodloužit, vyřadit či přidat.

Když se podívám, v jakých kapelách jste hráli v minulosti resp. ještě hrajete, jde o docela široké spektrum muziky – grind, death, doom... jen ten thrash tam nějak chybí. (úsměv) Tenhle žánr prožívá asi největší renesanci, možná spolu se staroškolským death metalem, vy jste právě tyhle dva žánry pospojovali a vylepšili trochou modernějšího koření. Proč zrovna ten thrash?

Když si vezmeme zpětně, na čem téměř všichni členové kapely začínali, ať už poslechově, nebo hráčsky, vždy narazíme na jména jako SEPULTURA, SLAYER, METALLICA, KREATOR, PANTERA. Takže základ toho, proč zrovna thrash, je jasný. A dále bych to specifikoval asi takhle: „Bo treš metal je jak rozjetá mašina, kera pojebe všecko, co ma v cestě a keru nezastaviš ani chuja!“… (smích) Je to moc krásná hudba, dostatečně tvrdá, aby ukojila naše hudební touhy, ale zároveň srozumitelná, aby z ní lidi i něco měli. A co se týče té „renesance“… A ty se divíš? Co ti tady dnešní metalová mládež nabízí? Deathcory, metalcory, kalkulačkacory a nevím co ještě. Všechny tyhle náhražky metalu v tom množství zní podobně a hodně lidi to prostě nebaví a roste chuť po staré škole. Ale samozřejmě nebudeme házet všechny takové kapely do jednoho pytle, vždy se najde někdo, kdo to dělá výborně a posluchač si smlsne, ale je toho opravdu málo. I já sám jsem milovníkem pár deathcorových či metalcorových kapel, ale je to opravdu jen malá hrstka dnešní nabídky.

Všemožné války jsou vděčným metalovým tématem, nicméně zrovna ta 1. světová k preferovaným nepatří. O 2. světové nebo těch středověkých či bájných už se popsaly stovky bookletů, ale první asi tolik neláká... Přitom témat se dá najít celá řada. Kdo s tímhle nápadem přišel?

Podstatou tohohle rozhodnutí bude asi to, že je Chymus na 1. světovou válku odborník. Takže se to z něho sypalo jak sníh v Alpách. Některé texty napsal ve studiu jen chvíli před tím, než je zvěčnil ve skladbách. Vše do sebe krásně zapadlo. Název desky a tím pádem i její téma vzniklo dříve, než se Chymus v kapele objevil, takže když jsme probírali, o čem to bude, téma mu absolutně vyhovovalo.

Popisují texty skutečné události, nebo jde spíše o záležitosti fantazie?

Je to fantazie vycházející ze skutečných událostí. Chymus často sleduje filmy o 1. světové válce, takže je jeho hlava plná skutečností, jenž se toho času odehrávaly. A ve spolupráci s jeho psychopatickou fantazií vznikly opravdu šťavnaté texty… (úsměv)

Název „Wareligion“ si dokážu přeložit tak napůl. (úsměv) Jak jej překládáte vy?

Tady je to naprosto jasné. Je to kombinace slov, která popisují dva obrovské hnusy, které můžou lidi potkat – válka a náboženství. A myslím, že z tohohle „slova“ si okamžitě každý dokáže představit, o co nám jde. Ovšem… bohužel… taky je tady u slova „náboženství“ třeba hned něco vysvětlit všem hnidopichům a mantakum, kteří mají tendence si vykládat věci po svém. My nenarážíme na lidi, kteří si věří ve své bohy, věří si sami pro sebe, cítí se sami se sebou dobře a nemají tendence s tímhle obtěžovat okolí. Tady se naráží na fanatiky, magory a všechny ty bastardy, kteří ti svou víru vnucují nebo jí ovlivňují další lidi. A tady je úplně jedno, v co ten daný člověk věří, ale v momentě, kdy se od tebe odvrátí jen proto, že věříš, nebo smýšlíš jinak, než mu TA JEHO víra přikazuje, nebo když se ti snaží, jak dnes vidíme kolem sebe, vnutit svou víru násilím, v ten moment je to pro nás fanatik a na takové magory je třeba poukázat. A je absolutně jedno, jestli je to zarputilý satanista nebo, já nevím, třeba katolík.

Válečné téma v bookletu zpracoval Deather, přitom máte v kapele minimálně dva grafiky. Proč jste si neporadili sami?


Protože už toho kluci mají plnou prdel!... (smích) V jednom kuse pro někoho nějakou grafiku dělají, takže se shodli, že tohle nechají někomu jinému. A podle výsledku musím říct, že vybrali opravdu dobře. Deatherova práce mluví za něj a jeho styl nám naprosto vyhovoval.

Nevím, jestli „čtu“ booklet správně, ale přijde mi, že když jej rozložím, tak na sebe míří dvě nepřátelské armády, přičemž armádu Dohody (Francie, Anglie, Rusko...) proti Ústředním mocnostem (Německo, Rakousko-Uhersko...) podporuje nějaký satanáš – takže je jasné, proč vyhrála Dohoda. (úsměv) Je v tom taková myšlenka, nebo je moje interpretace chybná?


Přečetl jsi to naprosto správně. Ten „satanáš“ je postavička mnoha tváří, která bude ANTIGOD vždy doprovázet. Bez ohledu na to, jakým tématem se zrovna budeme zabývat. Prostě tam vždycky někde bude, a bude se dívat!!! (úsměv)

Uvnitř knížečky jsou fotky členů kapely ve vojenských pózách. Můžete popsat, jak a kde fotky vznikaly a jak jste u toho pobavili? Z kolika obrázků jste vybírali? Bylo obtížné vybrat tu nejlepší? Měl každý člen sestavy hlavní slovo ohledně svého portrétu, nebo jste Deatherovi nechali volné ruce?

Deather měl naši naprostou důvěru a vše udělal podle sebe. My jsme pak už jen doladili detaily, přidali podstatné věci, které nesměly chybět apod. Focení byla prdel, tedy vlastně myslím, že je to prdel vždycky… (smích) Deather vybral místo, my jsme za ním přijeli, připravil si nás jak chtěl a pak už jsme dostali hotové fotky na zhodnocení. Už první výsledky byly moc dobré. Fotilo se na velice zajímavém místě v Bruntále, které mělo parádní atmosféru. Třeba kdyby někdo z nás špatně zakopl, proletěl by se z několik desítek metrů vysokého srázu někde do hloubi lesa. Ale zase taková fotka vojáka v letu…(smích)

Kdo vymyslel ten přiložený pivní tácek? Viděli jste to už u nějaké nahrávky, nebo je to váš „vynález“? A není ho škoda používat k odkládání sklenice?

Geniální nápad pana Hadgiho. A velice úspěšný, jelikož se po tomhle okamžitě začala pídit nejedna spřátelená kapela… (smích). A podstata tohohle tahu? Když někde na koncertě rozhodíš letáky po stolech, banda počte, sem tam si ho někdo vezme, po akci to uklízečka vše smete do koše a reklama skončila. Ale pivní tácky vrátí zpět do stojánku a zase ho někdo použije další den, na dalším koncertě atd… velice důmyslné… tohle ti vymyslí jen prvotřídní ochlasta, kterým Hadgi bezesporu je… (smích)

Nahrávali jste v Šopě během dvou měsíců, ale jak dlouho jste tam strávili čistého času? Byli jste tam celou dobu všichni, nebo jste se prostřídali? Bděl nad nahráváním nějaký člen kapely, který měl hlavní slovo?

Samotné nahrávání probíhalo 5 dní a byla tam celá kapela. Jen Chymus dorazil o dva dny později, takže se zúčastnil všeho kromě nahrávání bicích. Zbytek toho času po samotném nahrávání jsme strávili všemožnou korekturou, ale už z pohodlí domova. Sice to už není ono, trvá to dlouho a výsledek se těžko hledá, ale najít termín další cesty do studia byl ještě složitější, takže jsme byli nuceni desku dodělat „na dálku“. Hlavní dozor mám vždy já jakožto skladatel, takže sedím v režii v jednom kuse, ostatní mi jen nosí pivo… (smích)

Šli jste do studia stoprocentně připraveni, nebo ještě „něco“ vznikalo přímo při realizaci nahrávky?

Vždy se něco najde a pro nás bylo tohle natáčení vyhrocené až až! Času na přípravu bylo mizerně málo, ale nakonec jsme to zvládli a ve studiu vznikly pouze některé texty a jedno sólo, které jsem celé změnil. Sem tam se pak třeba ještě připomněl nebo poupravil nějaký riff, ale v celku to bylo myslím, vzhledem k možnostem před nahráváním, připraveno dobře.

O vydání se postarali MetalGate, což je v současné době asi nejprestižnější metalový tuzemský label. MetalGate své kapely podporují, pořádají festival i koncerty, kde se nabízí možnost zahrát, zajistí jim i nějakou tu publicitu. Jste v tomhle směru stoprocentně spokojeni?

Ano, to jsme! Přístup MetalGate je příkladný a jde vidět, že se o své kapely opravdu dobře starají. Jsme rádi, že jsme dostali tuhle možnost a doufáme, že bude naše spolupráce pokračovat i nadále. Teď už jen zbývá, aby byli oni spokojení s námi.
 
Když jsem nakousl publicitu – máte přehled, na kolik adres putovalo promo CD? Dost se v redakci o mediální sféře u nás v poslední době bavíme a přijde nám, že těch možností mají kapely (resp. labely) čím dál tím méně... Vnímáte to taky, že je složité zviditelnit se?

Přehled máme pouze v tom, co si sami obstaráme. Nepídíme se po tom, kde a kolik toho MG posílá, ale jsme si jisti, že dělají vše, co je potřeba, aby se o kapele vědělo. Vždyť je to i v jejich zájmu, aby byli jejich koníčci vidět. A jestli je složité se zviditelnit? Hraje v tom roli více faktorů. V prvé řadě je to četnost koncertů, které odehraješ, samozřejmě jejich kvalita a taky materiál, se kterým se prezentuješ. A dále pak třeba prachy, které investuješ do reklamy, ať už v podobě článků, letáků, videa atd. Myslím, že možností, jak se zviditelnit, je mnoho a jsou dostupné téměř všem kapelám, ale jestli se jim podaří se zviditelnit, to už závisí na každé z nich. Klíčem je přístup.

Ideální formou zviditelnění jsou samozřejmě koncerty. Máme nějakou vnitrokapelní dohodu, kolik koncertů do roka odehrajete a jak si budete vybírat kam na koncert vyrazit a kam už ne? Co hraje při rozmýšlení hlavní roli? Vidíte smysluplně kodrcat se třeba do západních nebo severních Čech na klubou akci, kam dojde třeba 40-50 lidí?

Pokud chceš, aby se o tvé kapele vědělo, musíš se kodrcat všude možně. Ale samozřejmě ne za každých podmínek. Je nesmysl jet třeba 400 km do malého klubu, zaplatit 3000 za cestu a pořadatel ti dá maximálně 1000. To by taková kapela asi brzo dojezdila. My žádné dohody nemáme. Prostě dostaneme nabídku a v případě, že je smysluplná, přijmeme ji. A není to o tom, kdo ti kde nabídne kolik peněz. Mnohdy jsou i jiné faktory, proč danou nabídku vzít, či nevzít. Ale to už je individuální záležitost.

Ono je koncertování limitované i tím, že kromě Chymuse máte všichni celou řadu dalších kapel, ve kterých hrajete. Jak se to dá všechno stihnout? Máte nějaký systém, třeba někde na webu, kam jednotliví členové zaznamenávají, kdy už něco mají a nelze tedy naplánovat jinou štaci? Akceptujete hraní ve více kapelách na jedné akci?

Vzhledem k četnosti kapel a projektů, které máme, je pro nás takový systém nutností. Ale jelikož jsou téměř ve všech dalších kapelách minimálně dva členové ANTIGOD, je to o něco snadnější. Nejen kvůli koncertům, ale třeba i kvůli zkouškám. Až na jednu boční kapelu zkoušíme všichni v jedné zkušebně, takže jsme schopni se líp domlouvat a plánovat. S hraním ve více kapelách na jedné akci problém nemáme a občas se nám to stává. Jednou se některým z nás podařily i 3 koncerty za večer...

Máte už potvrzené nějaké festivaly na letošní rok? A co další plány na nejbližší dobu? Nelákalo by vás třeba vydat „Wareligion“ na vinylu?

Nějaké festivaly už potvrzené máme, třeba náš oblíbený CZECH DEATH FEST. Na ten se opět moc těšíme. Pak máme na jaře naplánováno menší tour s kapelami TORTHARRY a FLESHLESS a několik dalších koncertů po celé republice. A když jsi nakousl ten vinyl… tak na ten je vše téměř připraveno a čekáme jen na poslední „korekce“ před finálním spuštěním. Bude to akce několika vydavatelství, která se postarají o výdej a distribuci.

Snad jsme probrali všechno důležité, jestli jsem se na něco zapomněl zeptat, tak prostor pro další vyjádření je tady... Díky za rozhovor.

My v prvé řadě děkujeme za rozhovor a za zájem o ANTIGOD, zdravíme všechny fanoušky a těšíme se na setkání, ať už v klubech, nebo na festivalech. Díky a zdarec!

RECENZE

www.antigod.cz
www.facebook.com/antigodband
http://bandzone.cz/antigod




Zveřejněno: 28. 02. 2016
Přečteno:
3759 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

29. 02. 2016 10:14 napsal/a Bhut
Pivní tácek
V roce 2005 kapela Tři Sestry vydala své výroční album Na eXX, které vyšlo v jewel case krabičce pro 2CD. Druhým diskem byl právě pivní tácek :) Tehdy jsem se s tímto doplňkem setkal prvně. ...to jen tak pro úplnost :)