Že je obal nedílnou součástí hudebního počinu, je úzus, o kterém se polemika nevede, jen se může řešit, nakolik jej ta která kapela/nahrávka naplňuje. V případě novinky ANTIGOD bych se nebál hodnotit shodu sty procenty. Deather odvedl skvělou práci, vybavil album skvostným hávem, ze kterého je na první pohled patrné, jaké historické etapě se „Wareligion” věnuje. Na titulní straně podporuje vojáky Dohody nějaký satanáš, takže je jasné, proč Ústřední mocnosti (kterým patří zadní strana přebalu) válku prohrály. (úsměv) Třípanelový digipack obsahuje jak fotku kapely, tak dobové válečné fotografie, vložený šestnáctistránkový booklet pak totéž, ale jinak... Fotky muzikantů ve vojenských pokrývkách hlavy v dramatických pózách doplňují další obrazy dokumentující válečné útrapy. Jako bonus je ještě přiložen stylový pivní tácek – prostě balení je luxusní.
První světová válka není mezi metalisty tak oblíbená jako druhá, ale rovněž nabízí nepřeberné množství témat, která zpracoval nový vokalista kapely, kterým není nikdo jiný než Chymus. Ten po rozpadu ISACAARUM dlouho bez mikrofonu nezůstal a zamířil do kapely, která s jeho předchozími štacemi příliš neštymuje. Přece jen je tenhle divočák svázaný hlavně s grindováním (a přilehlými divočinami), klasické metalové subžánry zatím spíše „zanedbával“ a jeho angažmá v ANTIGOD tak působí docela překvapivě. Ale nikoliv nepatřičně. Chymus od prvního zařvání prokazuje, že mu ani thrashová košile není těsná, a že jeho nezaměnitelný projev po lehkém „apgrejdu“ do antigodí produkce sedí jako ušitý. Ona produkce sice ctí žánrová (thrash plus v menší míře death) pravidla, ale zarytým vyznavačům old school podoby obou žánrů asi až tak sedět nebude, protože je proti aktuálním „in“ thrashovkám o poznání barvitější. Není to prostě o jednom tempu a jednoduchých chytlavých riffech a sem tam sólu, ale muzika je složitější, pestřejší... snad by ji šlo označit jako sofistikovanou.
Úvodní intro (o směs válečných zvuků a symfonické hudby se postaral Otus z MINORITY SOUND, který se ještě připomněl jednou mezihrou) ideálně vtáhne do děje, který startuje řádnou masírkou v podobě „And No God Will ...“ dá se říci klasickou ulrarychlou jízdou, v níž Chymus chrlí slova s kadencí kulometu, v níž se oddych nabízí pouze na chviličku a nechybí kvílivé kytarové sólování. Tahle muzika míří do hluboké minulosti, kdy velikáni thrashového žánru prožívali nejlepší léta a vydávali dnes legendární alba. S nástupem „Chlorine Under Sky“ se muzika trochu zjednodušuje, zpomaluje, což je asi logické, koho by bavilo poslouchat pořád dokola jedno a to samé. Tady mám navíc pocit, že rytmus je místy, ve svižnějších fázích, takřka grindový, v následující „Victimized“ se jede podle podobných not, takže mi přijde, že toho pomalejšího už je tak akorát, i když houpavá část je příjemná a kytarové hrátky tvoří spolu s vokálem zajímavou kombinaci. Chymus vůbec exceluje, s hlasem pěkně dovádí, takže syndrom jedné a té samé polohy tady nehrozí. Trochu ale hrozí, že se posluchač ztratí, songy na sebe navazují bez pauz (model „Reign In Blood“) a tak když dojde uvnitř nějaké písně na stopku, člověk neví, jestli se hraje další věc, nebo pokračuje ta původní; samozřejmě s rostoucím počtem poslechů se začne orientovat, ale je to taková hra na schovávanou. Výborně se povedla právě „Victimized“, v níž opět perlí kytary, ale ono to lze zobecnit – „Wareligion“ je povedená nálož muziky, plná spousty interesantních momentů, o něž se nestarají jen dosud omílané kytary a vokály, ale díky čitelnému zvuku si lze užít (spíše když se zvolní) i barevnou basu a bicí to samozřejmě ženou pěkně dopředu, navíc i v případě bubnů lze mluvit o žádané pestrosti.
Jako přirovnání lze uvést jak thrashové řezníky typu SLAYER, kteří jsou slyšet hlavně z oněch kvílivých zohýbaných sól, ale třeba i IMPALED NAZARENE, což možná ne každý odkývne, ale třeba „Just Shut up and Believe“ je podobně ohlodaně syrová jako novější dílka finských divochů, valivé nájezdy v „God Knows Him“ zase připomenou nizozemskou válečnou mašinu HAIL OF BULLETS.
Kdo četl knihu E. M. Remarqua „Na západní frontě klid“, ví, že první velká válka si co do utrpení nezadala s tou druhou. Chymus na válku nahlíží podobnou optikou jako slavný spisovatel, takže nechybí líčení válečných hrůz ani pocitů těch, kteří válkou prošli. Zamyšlení hodné v každé době...
Nic nového pod sluncem, ale kvalitně odvedené řemeslo, toliko asi nejstručnější možná charakteristika alba s ideální stopáží, nejen nahrávky, ale i skladeb (kolem tří minut).
Seznam skladeb:
- Enter The Warzone (Intro)
- And No God Will ...
- Chlorine Under Sky
- Victimized
- Leadstorm
- Blood Turns Black
- Just Shut up and Believe
- God Knows Him
- Flesh in the Air
- Really Dead
- Apathy
- Crescent vs. Cross
- Mum, Do Not Cry
Čas: 34:12
Sestava:
- Pedy - guitars, backing vocals
- Yabback - guitars
- Hadgi - bass, backing vocals
- Ferenc - drums
- Chymus - vocals
www.antigod.cz
www.facebook.com/antigodband
http://bandzone.cz/antigod
