Nejbližší koncerty
  • 23. 05. 2024Fenomenální baskytarista a vynikající zpěvák MARCO MENDOZ...
  • 24. 05. 2024MORTHYMER Mysteriózní persona, které dali život členové ...
  • 25. 05. 2024Warm-up festivalu Pod parou míří i do Ostravy! Vystoupí T...
  • 25. 05. 2024Koncert The Exploited se ze zdravotních důvodů bohužel po...
  • 27. 05. 2024NO FUCKER - d-beat & rawpunk z New York City, známý mj. d...
  • 29. 05. 2024Violent Way (USA) + Remdik (SK)
  • 31. 05. 2024Ráďa & Pepča proudly present: "Jen pro ten dnešní den sto...
  • 03. 06. 2024HIGH ON FIRE (USA) + REPELENT SS
ASMODEUS - "Pobřeží královny Marie"

CD-R 2015, vlastní náklad / sludge / Česko

Pražské KING KEPORKAK jsem poprvé zaregistroval, až když letos v únoru zahráli před CROWBAR. Tam jsem sice nebyl, ale četl ohlasy od kamarádů – a podle nich by mě mix doom metalu a hardcore měl bavit. Poslechl jsem si nějaké ukázky na Bandcampu, přišly mi zajímavé, tak jsem se zájmem sáhl po debutovém albu, které letos v létě vyšlo žel v poněkud nedůstojném balení. V podstatě jediné, co mi na pohled přijde OK, je titulní strana obalu, která vypadá zajímavě a mnohovýznamově, ať už jde o slony, či velrybu, která jako kdyby vypadla z Kapitána Nema; líbí se mi i logo, které zase připomíná nápisy z románů Dana Browna. Co mi naopak nesedí, je nečitelný font, kterým jsou vyvedeny texty i další informace, i když tady asi sehrála negativní roli i tiskárna, protože písmo je lehce rozmázlé. A pak mi přijde škoda, že kapela investuje do dvanáctistránkového bookletu na kvalitním lesklém papíře a CD nenechá vylisovat, ale vypálit. Na pálenku se každý koukne skeptickým pohledem, lisované CD má punc něčeho důležitějšího, plnohodnotného, prostě alba, nikoliv dema.

K albu jedenáctku skladeb posouvá slušný zvuk, na kterém se podepsali Otyn (náběry – Davos) a Zdeněk Šikýř (mix a mastering – Hostivař). Zvuk je sice tak nějak obstarožní, ale k produkci KING KEPORKAK mi přijde adekvátní, kytary zní obhrouble, basa drnčí a bicí (s výjimkou nešťastně chrastících činelů) dopadly taky vcelku solidně. Zvuk mě jednoduše netrápí, zato „slepenost“ skladeb mi trochu vrásky dělá. Takřka nepostřehnutelné mezery mi při prvních posleších ztěžovaly orientaci, navíc když tu a tam kapela zařadí mezírku i v rámci skladby, to pak abych se pořád díval na displej a na seznam skladeb, abych se zorientoval, jestli valí čtvrtý nebo pátý song... i když to není zrovna úplně ideální příklad, protože právě titulní pátý song disponuje něčím, co nabízí už jen trojka „Anxiety“, civilním vokálem. Pochvala za nápad a snahu, palec dolů za provedení. Kefírův čistý zpěv je hodně nejistý, chtělo by to na něm zapracovat, ale vzhledem k tomu, že krátce po vydání nahrávky Kefír kapelu opustil, kdo ví, jak to bude s melodickým zpěvem dál. Zatím by se měl za mikrofonem snažit bubeník Kuba...

Ctitel škatulek a pravidel má při zařazování KING KEPORKAK pravda trochu ztíženou situaci, protože kvartet čerpá z dříve nepříliš se kamarádících stylů, jako jsou doom metal, hardcore, možná i stoner rock a možná i něco dalšího. Ale ve finále to nejspíš nehraje až takovou roli, protože ortodoxní fanoušci jednoho žánru stejně o podobné kapely nezavadí, a ti otevřenější nebudou řešit, jestli je to čistě jen sludge, nebo i něco jiného. Hned první skladba je typickou ukázkou mixu doom metalu (včetně jakéhosi strašidelného „miniintra“) a hardcore, přičemž ponurý úvod směrem k HC posunuje vokál bližší křiku než doomovému chropotu, po chvilce se ale rozjede typický hardcore/metal a dojde i na kytarové „minisólo“. Když už jsem u těch minimalismů, tak mi přijde škoda, že některé kytarové výjezdy nejsou více rozvinuty, protože si o to říkají – muzika by tím získala na pestrosti. Ono ne že by byla monotónní až běda, ale zhruba v půlce alba se začínám trochu ztrácet, a přijde mi, že ostré náboje už jsou vystřílené. O „Bowl“ už řeč byla, druhá „Herd“ mi přijde taky zajímavě poskládaná, zemitý úvod střídají rozevlátější pasáže, aby v závěru došlo na pohřební tempa. Zvuky podobné těm z intra uvozují i asi nejlepší skladbu „Anxiety“, která má správný tah na bránu od samého začátku a po dvou neotesaných skladbách působí promyšlenějším dojmem. V dalších skladbách se taky dají najít věci zasluhující pozornost, v „The Good Things“ je to valivá hypnotická pasáž, v „Detachment“ zohýbané kytarové sólo, v „Illusion“ má kytara zajímavě udělaný zvuk a rytmika je zvláštně pojatá, v „Liar“ se nebojím ústřední motiv označit jako chytlavý... Obecně se dá mluvit o slušné práci, ale přijde mi, že by se z „toho“ dalo vytřískat víc, třeba z takové „Cloud“, která je příliš rozháraná... přitom by stačilo nepouštět se do větších akcí, odvalit to pěkně zostra a z pomalé části udělat jiný song (nebo ji prostě hodit do koše), na HC rotyku navázat povedeným sólem a pak to dohrát rychle a zběsile. Jeden výplach by albu s blížícím se závěrem určitě pomohl a posluchače by donutil zbystřit pozornost.

Tu by měli sludge nadšenci zbystřit tak jako tak, podobných kapel u nás příliš nehraje, a byť „Detachment“ není dotaženou nahrávkou, na časy se blýská. Zatím za obzorem, ale potenciál do budoucna tu je.

Seznam skladeb:

  1. Bowl
  2. Herd
  3. Anxiety
  4. The Good Things
  5. Detachment
  6. Curses
  7. Illusion
  8. Liar
  9. Cloud
  10. Addicted
  11. The Gate

Čas: 36:41

Sestava:
  • Kefír – vocal, guitar
  • Beherit – guitar
  • Honza – bass
  • Kuba – drums

www.bandzone.cz/kingkeporkak
https://www.facebook.com/kingkeporkak


Zveřejněno: 11. 10. 2015
Přečteno:
4266 x
Hodnocení autora:
6 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář