DARK GAMBALLE

CD 2015, ViciSolum Productions / black metal / Švédsko

Švédský label ViciSolum, známý hlavně vydáváním progresivních záležitostí, v poslední době rozpíná křídla i jinými směry. Po australském female fronted bandu DIVINE ASCENSION zalovil ve vodách o poznání extrémnějších, blackmetalových, a do světa poslal na zkušenou pětici švédských neznabohů, kteří pod praporcem s kozlí lebkou a hadí páteří roznášejí zlo a smrt. Začali s tím v roce 2004, v roce 2008 debutovali albem „Slaves to the Decay“ a letos jsou tu s druhou placičkou „Decreation“. Tu zdobí jednoduchý titulní cover, zbytek bookletu pak nese pečeť jednoho z nejpečlivějších vydavatelství, co se provedení obalů týká; ViciSolum nešetřili, opět vše nechali vytisknout na kvalitním lesklém papíře, nechybí žádné potřebné informace a navrch je vše po grafické stránce vycizelované k dokonalosti. Radost držet takový produkt v rukou...

A radost tyhle chlapíky poslouchat. THE UGLY se přímo trefují do mého blackmetalového cítění, v jejich muzice nechybí ani zběsilé pasáže, ani melodické, vokál je nafrázovaný tak, že mu je celkem dobře rozumět a nahrávka má parádní čistý zvuk. Od prvního okamžiku dokazují všichni protagonisté, že ví, co dělají, že jejich srdce tepou v rytmu čitelné a přehledné muziky, které ale nechybí drive ani atmosféra. První, kdo na sebe upozorní, je bicmen Frederik Widigs, který aktuálně řeže do bicích i v MARDUK; na nedávném Brutalu prokázal, že je mlátičkou první třídy a tady to dokazuje taky. Bicí nejen že tepou ve zběsilém tempu, ale zároveň jsou pestré a v pomalejších pasážích možná ještě razantnější než v těch ultra rychlých. Druhý na řadě je zpěvák Ingemar Gustafsson, o kterém už byla lehce řeč; jeho projev je naléhavý, místy doslova nervy drásající, z čehož plyne, že poměrně často mění hlas, hned v prvním songu „I am Death“ se vedle klasického skřehotáku objevuje i zastřený strašidelný výraz. A pak jsou tu kytary... bzukot sice nechybí, ale převládají celkem chytlavé riffy a hlavně dostávají velký prostor kvílivé vyhrávky – a právě tyhle pasáže, místy lehce zohýbané, mi dělají moc dobře. A nechybí ani sóla, do nichž vokalista většinou taky vyřvává; obecně lze říci, že Ingemar si příliš odpočinku neordinuje, pusu prakticky nezavře, ostatně texty jsou většinou hodně dlouhé a tak potřebuje prostor, aby to všechno ze se sebe vychrlil.

Na první poslech mě okamžitě chytla hitovka oslavující černého kozla, v níž se snad místy dá mluvit i o black´n´rollovém skotačení, vedle kterého kooexistují zajímavé kytarové postupy, vichřicoidní masáže i hymnický refrén... Ani v dalších skladbách nenacházím nic, co by mi překáželo, obecně se pořád něco zajímavého děje, a pro jistotu ještě jednou zopakuju, že prim hrají chladné severské melodie, kterými je album doslova prošpikováno. Ale nejde o nic vlezlého, naopak, je  z toho cítit zlo, které tryská i z textů, což ostatně naznačují už názvy songů. Jeden („Löngerna till aska“) tedy naznačuje, že asi nebude v angličtině, a trefa, poslední skladba je nakrákána ve švédštině, což by možná u kdejaké jinačí blackové divočiny ani posluchač nezaregistroval, u THE UGLY je ale od prvního slova zřejmé, že je něco jinak, protože zpěvák... zase se opakuju... kvalitně frázuje. Rozumím mu tedy akorát „Oh Lucifer“, což mi musí stačit, abych si udělal obrázek. (úsměv) Jinak klobouk dolů před Ingemarem, že dokáže vyslovit třeba slovo „morgonstjärnans“, já bych si u toho vykloubil jazyk. (úsměv) Druhá věc, která ve „švédské“ skladbě zaujme, je Frederikova hra na virbl; kdybych neslyšel jeho samopal na živo, nechtělo by se mi věřit, že je něco takového v lidských silách. Ale nejen rychlopalbami je tahle deska „živa“, uprostřed se hraje i pomaleji, „Cult of Weakness“ se odvíjí ve středních až pomalých tempech, a i s touhle formou si pánové poradili se ctí; navíc se objevuje i recitace, pěkně zapadající do kontextu skladby.

V podstatě nevím, co označit jako krok vedle, vzácně vyrovnaná nahrávka mě ani chvilku nenechá vydechnout, marně přemýšlím, jestli mi něco překáží, i trochu jiná pasáž v závěru poslední skladby má své (uklidňující) místo, i když fade out nikdy nebudu mít rád.

Seznam skladeb:

  1. I am Death
  2. Black Goat
  3. Legio Mihi Nomen Est
  4. Crawl
  5. Cult of Weakness
  6. Slumber of the God
  7. Decreation
  8. Nibiru
  9. Löngerna till aska


Čas: 45:54

Sestava:

  • Ingemar Gustafsson – vocals
  • Johan Eriksson – guitars
  • Per Rinaldo – guitars
  • Joakim Antman – bass
  • Frederik Widigs – drums


www.facebook.com/theuglyofficial
www.vicisolum.com


Zveřejněno: 04. 09. 2015
Přečteno:
2789 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář