Původ slova Demiurg bychom mohli hledat ve starověkém antickém Řecku, kde byl tímto označován původně člověk-řemeslník, tvůrce, později stavitel, architekt, v nejužším slova smyslu se jedná o vrchního stavitele Vesmíru, který tak zhmotňuje vzor, jak jej vidí ve věčných idejích.
Původ kapely DEMIURG bychom mohli hledat na severu Moravy, v Karviné, kde v roce 1998 byla, sice na krátký čas, založena. Po několika vystoupeních se na šest let po skupině slehla zem, ale v roce 2004 kytarista Lumír, bubeník Grzyb a basák Oldman obnovili činnost a vytvořili materiál pro první demo nahrávku. Krátce po natáčení došlo ke střídání na pozici basisty a Oldmana nahradil Megoš. A právě duo Lumír, Megoš tvoří od té doby základ kapely DEMIURG a přes řadu různých personálních obměn na jiných pozicích drží skupinu při životě. Přestože se dlouhodobě potýkají s absencí stálého bubeníka, vydali letos na jaře DEMIURG vlastním nákladem už své třetí album.
Na novém CD „Webs of Life“ se nachází jedenáct skladeb, z nich jsou dvě instrumentální a zbytek je doprovázen zpěvem Lumíra Krömera. Poslech alba vám zabere poměrně snesitelný čas, zhruba tři čtvrtě hodiny přináší přijatelný, čitelný death metal středního tempa. Z informací v bookletu se dozvídáme, že skladatelsky se na psaní písní podíleli oba členové. Zvukově mi toto album sedí, v kompletu je zvuk hodně dynamický, nepostrádá hloubku a nic se neslévá do nějakého hlučného paskvilu. Je zřejmé, že Lumír je velmi šikovný kytarista, jenž zvládá riffovou práci i technická sóla a basista Megoš (Martin Vaněk) projevuje hodně citu pro rytmus. Když už se zmiňuji o rytmické složce hudby, tak mi přijde místy hodně složitá a za sebe musím říct, že časté rytmické rozmanitosti na mě mnohdy působí až nesourodým dojmem. Dále k takové rozdrobenosti muziky přispívají velmi často užívané stopky a tady se mi stalo, že jsem musel mnohdy pohlédnout na displej přehrávače, abych se přesvědčil, zda skladba končí nebo jestli pokračuje dál. Ale instrumentálně je, jak jsem říkal, vše v pořádku a zejména Lumírovy party na kytaru je radost poslouchat, baví mě ta tvrdost v kombinaci s melodickými harmoniemi. Zvláštní pozornost je dále nutno věnovat Lumírovu zpěvu. Jeho ječivý, nakřáplý vokál by mohl evokovat thrashové úniky a nebo i staroškolskou náklonnost. Hlas se tu nikde neodchýlí od této nasazené linie jaksi hysterického projevu a tvoří určitou protiváhu k rozmanitosti instrumentální. Nepřijde mi to jako špatný záměr, ovšem nejsem si jist, zda by tato jednotvárnost časem nepůsobila trochu nudným dojmem. Zvuk bicích je na albu připisován DEMIURG, studiu Digaz v Karviné a Michalu Bohunovskému. Obecně však na mě tento nástroj zde působí tak nějak sterilně, zkrátka tu je, je slyšet, je to jednoznačně nejplošší složka. To je v takovýmto způsobem hrané muzice trochu škoda. Ale o problémech s postem bubeníka jsem se výše zmínil.
Z alba „Webs of Life“ má člověk po několikátém poslechu pocit vyrovnanosti úrovně jednotlivých skladeb, žádná nemá atributy nějakého hitu, žádná není vyložený propadák, koncepčně celému albu nakonec přispívají i ty dvě zmíněné instrumentálky, které poskytují moment oddechu a jakéhosi emocionálního uklidnění v bouři ostatních naléhavých skladeb. Nicméně rozdílné písně tu jsou, hlavně co se týká jednolitosti a koncepční utaženosti a na druhou stranu takové té zmíněné rozbitosti. K první kategorii patří třeba hned úvodní věc „Divide Et Impera“, „Fatal Moment“ nebo „Slaves of the Future“. Do té druhé, nesourodější, bych zařadil zejména song „Messiah“.
Dovolil bych si ještě jednu poznámku k bookletu. Třídílná skládačka obsahuje vše potřebné. Celkem vkusná úvodní grafika pasuje k žánru modernějšího, progresivnějšího ladění, uvnitř pak jsou anglické texty a informace plus poděkování, opět vše v angličtině. Proti tomu nic nemám, ale grafik by si měl dát větší pozor na výběr fontu písma, který neakceptuje českou diakritiku a přeci jen u českých jmen se občas nějaké písmeno s háčkem nebo čárkou vyskytne a ta jsou potom zcela odlišná a do očí bijící.
DEMIURG na albu „Webs of Life“ ovšem prokázali muzikantskou zdatnost a hlavně touhu nic moc nekopírovat a hledat vlastní cestu. To je dobré. Já osobně bych ale uvítal utaženější a jednolitější strukturu skladeb, spíš je zahustit a svázat a ne je tu více, tu méně rozsekat.
Seznam skladeb:
Čas: 46:02
Sestava:
www.bandzone.cz/demiurg
www.facebook.com/demiurgczech
Původ kapely DEMIURG bychom mohli hledat na severu Moravy, v Karviné, kde v roce 1998 byla, sice na krátký čas, založena. Po několika vystoupeních se na šest let po skupině slehla zem, ale v roce 2004 kytarista Lumír, bubeník Grzyb a basák Oldman obnovili činnost a vytvořili materiál pro první demo nahrávku. Krátce po natáčení došlo ke střídání na pozici basisty a Oldmana nahradil Megoš. A právě duo Lumír, Megoš tvoří od té doby základ kapely DEMIURG a přes řadu různých personálních obměn na jiných pozicích drží skupinu při životě. Přestože se dlouhodobě potýkají s absencí stálého bubeníka, vydali letos na jaře DEMIURG vlastním nákladem už své třetí album.
Na novém CD „Webs of Life“ se nachází jedenáct skladeb, z nich jsou dvě instrumentální a zbytek je doprovázen zpěvem Lumíra Krömera. Poslech alba vám zabere poměrně snesitelný čas, zhruba tři čtvrtě hodiny přináší přijatelný, čitelný death metal středního tempa. Z informací v bookletu se dozvídáme, že skladatelsky se na psaní písní podíleli oba členové. Zvukově mi toto album sedí, v kompletu je zvuk hodně dynamický, nepostrádá hloubku a nic se neslévá do nějakého hlučného paskvilu. Je zřejmé, že Lumír je velmi šikovný kytarista, jenž zvládá riffovou práci i technická sóla a basista Megoš (Martin Vaněk) projevuje hodně citu pro rytmus. Když už se zmiňuji o rytmické složce hudby, tak mi přijde místy hodně složitá a za sebe musím říct, že časté rytmické rozmanitosti na mě mnohdy působí až nesourodým dojmem. Dále k takové rozdrobenosti muziky přispívají velmi často užívané stopky a tady se mi stalo, že jsem musel mnohdy pohlédnout na displej přehrávače, abych se přesvědčil, zda skladba končí nebo jestli pokračuje dál. Ale instrumentálně je, jak jsem říkal, vše v pořádku a zejména Lumírovy party na kytaru je radost poslouchat, baví mě ta tvrdost v kombinaci s melodickými harmoniemi. Zvláštní pozornost je dále nutno věnovat Lumírovu zpěvu. Jeho ječivý, nakřáplý vokál by mohl evokovat thrashové úniky a nebo i staroškolskou náklonnost. Hlas se tu nikde neodchýlí od této nasazené linie jaksi hysterického projevu a tvoří určitou protiváhu k rozmanitosti instrumentální. Nepřijde mi to jako špatný záměr, ovšem nejsem si jist, zda by tato jednotvárnost časem nepůsobila trochu nudným dojmem. Zvuk bicích je na albu připisován DEMIURG, studiu Digaz v Karviné a Michalu Bohunovskému. Obecně však na mě tento nástroj zde působí tak nějak sterilně, zkrátka tu je, je slyšet, je to jednoznačně nejplošší složka. To je v takovýmto způsobem hrané muzice trochu škoda. Ale o problémech s postem bubeníka jsem se výše zmínil.
Z alba „Webs of Life“ má člověk po několikátém poslechu pocit vyrovnanosti úrovně jednotlivých skladeb, žádná nemá atributy nějakého hitu, žádná není vyložený propadák, koncepčně celému albu nakonec přispívají i ty dvě zmíněné instrumentálky, které poskytují moment oddechu a jakéhosi emocionálního uklidnění v bouři ostatních naléhavých skladeb. Nicméně rozdílné písně tu jsou, hlavně co se týká jednolitosti a koncepční utaženosti a na druhou stranu takové té zmíněné rozbitosti. K první kategorii patří třeba hned úvodní věc „Divide Et Impera“, „Fatal Moment“ nebo „Slaves of the Future“. Do té druhé, nesourodější, bych zařadil zejména song „Messiah“.
Dovolil bych si ještě jednu poznámku k bookletu. Třídílná skládačka obsahuje vše potřebné. Celkem vkusná úvodní grafika pasuje k žánru modernějšího, progresivnějšího ladění, uvnitř pak jsou anglické texty a informace plus poděkování, opět vše v angličtině. Proti tomu nic nemám, ale grafik by si měl dát větší pozor na výběr fontu písma, který neakceptuje českou diakritiku a přeci jen u českých jmen se občas nějaké písmeno s háčkem nebo čárkou vyskytne a ta jsou potom zcela odlišná a do očí bijící.
DEMIURG na albu „Webs of Life“ ovšem prokázali muzikantskou zdatnost a hlavně touhu nic moc nekopírovat a hledat vlastní cestu. To je dobré. Já osobně bych ale uvítal utaženější a jednolitější strukturu skladeb, spíš je zahustit a svázat a ne je tu více, tu méně rozsekat.
Seznam skladeb:
- Divide et Impera
- Human Isolation
- Fatal Moment
- Under Pressure
- Message
- Messiah
- Door to Truth
- Salvation
- Slaves of the Future
- Soporific
- Emotional Vampire
Čas: 46:02
Sestava:
- Lumír Krömer - kytara, zpěv
- Martin Vaněk - basová kytara
www.bandzone.cz/demiurg
www.facebook.com/demiurgczech
