Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
ASMODEUS - "Pobřeží královny Marie"

ADOR DORATH – The Very Essence of Fire CD 2014, Shindy Productions

V roce 2002 vtrhli ADOR DORATH na scénu jako tornádo, albem „Adon Nin Edeleth Ador Dorath“ získali na svou stranu jak fanoušky, tak hudební kritiky. Původně ve vlastní režii vydaná nahrávka o dva roky později vyšla u Shindyho, kde poté těšínští zakotvili a vydali všechny následující počiny, včetně Andělem a Břitvou oceněné desky „Symbols“. Následující „Bestiari“ už takový ohlas nezpůsobilo, po něm se kapela trochu stáhla, rozloučila se se zpěvačkou i violoncellem a v ústraní pilovala nový materiál.

Ten bez větších proklamací vyšel na začátku listopadu, a k překvapení všech se na něm opět podílela i bývalá zpěvačka Lenka, jako special guest a na mnohem menším prostoru. Hlavní slovo má u mikrofonu Ivoš, který odvádí obdobnou práci jako v minulosti, takže řve, skřehotá, ale i recituje či deklamuje. Lenka se objevuje spíše jako zpestření, většinou v pomalejších pasážích, kterých oproti předchozím albům ubylo. Ona je nahrávka obecně tvrdší, navíc se v mnohem větší míře objevují syntetické zvuky a pazvuky, takže aktuálně by stylové zařazení mohlo znít dark metal / electronica.

Podobně jako kdysi na „Adon...“ se „The Very Essence of Fire“ rozjíždí pěkně zhurta, dá se říci šokově. Žádné intro, rovnou atak kláves, kytar a bicích, hodně elektroniky, Ivošův řev, Lenčin soprán, robotické rytmy... chvilkové minimalistické pasáže zcela v režii elektroniky. Je to hodně pestré, rozevláté, teatrální, intenzivní. Což neplatí jen pro první song, ale obecně pro celé album, které vyžaduje soustředěný poslech, resp. poslechů celou řadu, aby se v něm člověk zorientoval. S každým dalším poslechem lze totiž odkrýt něco nového, třeba hned v druhé „The Karmic Struggle“ se objevují tóny podobné violoncellu, předpokládám z nitra počítače. „Mistra a Markétu“ bych označil za největší hit, trialog Fausta, Mefista a Markéty je interesantní nejen pro střídání hlasů, ale hitové ambice má i muzika, hlavně Lenčiny pasáže se rychle zaryjí do povědomí... „Never, never I will let you down and leave again“ mi zní v uších poměrně často. (úsměv) „Alone“ pak překvapí jednodušší, s trochou nadsázky hardcore/thrashovou rotykoidní pasáží, ale nejen tou je čtvrtá položka živa. Mohl bych takhle hledat různé nuance i dál, ale pro přiblížení atmosféry a stylového rozkročení nahrávky snad uvedené řádky stačí. Je to prostě hodně variabilní, střídají se blackové výjezdy, elektrometalové pasáže, teatrální vsuvky, psychotické vpády, chytlavé melodie, to vše s notnou dávkou syntetických zvuků, kterým Martin musel věnovat hodně času a přemýšlení, aby to s nimi nepřehnal. Vymyká se závěrečná tribální titulní kompozice, v níž hrají prim různé perkuse (autorem je bicmen Čepa) a Lenčin hlas; nejprve text šeptá Lenka, po Lence totéž odpřednáší Ivoš, je to působivé a po předchozí divočině posluchače zklidní a navodí zvláštní atmosféru... „Love is the flame to share. To share is very essence of fire. This is the very essence of fire.“

Možná by někdo čekal, že texty budou plné magie, okultismu, fantasy nebo sci-fi, ale ono tomu je překvapivě jinak. Dalo by se říci, že texty sou současné, věnují se člověku a jeho nitru. Samozřejmě se řeší hlavně ty temné stránky, jak ve zmíněné faustovské skladbě, tak v dalších, třeba první „Human 3.0“ konstatuje, jak se člověk „3. generace“ chová, jinde se snaží poučit z předchozích chyb, dojde na samotu, ale i na smrt. Texty jsou poměrně dlouhé, půl na půl se o ně podělili Ivoš s Lenkou, na někdejší „adordorathštinu“ nedochází, dominující angličtinu takřka nepostřehnutelně doplňuje latina.  

Pořád se vracím do historie, ale ani v případě obalu si krátkou reminiscenci neodpustím. ADOR DORATH si vždycky potrpěli na pěknou grafiku, výtvarná stránka letošního CD je také zajímavá. V digipacku je vložená devítipanelová skládačka, na jejíž jedné straně je prostor pro texty, info o nahrávce a portrétní Lenčino foto, na druhé malba jak z Voynichova rukopisu a fotka kapely, na níž se představuje v nové image ušpiněných chlápků. Lenčiny obrázky zdobí i přebal, na němž se objevuje nové logo; dá se říci co nahrávka, to jiný logotyp, ten nový se mi líbí nejvíc ze všech.

Celkový dojem je víceméně velmi dobrý, nahrávka se mi líbí jak na pohled, tak na poslech. Po řadě poslechů jsem si našel své favority, ale nenašel žádnou skladbu, která by mi přišla nějak nepatřičná. Přesto kdybych měl ukázat na nějaké zápory, tak bych možná album zkrátil (i když nevím, o kterou skladbu – úsměv), protože těch 53 minut poměrně náročné muziky je docela dost, a pak ty fade outy, ty mně nedělají radost nikdy.

Seznam skladeb:
  1. Human 3.0
  2. The Karmic Struggle
  3. Master & Margarita
  4. Alone
  5. Midnight Apocalypse
  6. The Flower of Death
  7. The Philosophical Alchemy
  8. Untouchable
  9. The Last Existence
  10. Escape
  11. The Greatest Liar
  12. Wit isnot Magic
  13. The Very Essence of Fire

Čas: 53:08

Sestava:
  • Kamil Pfeffer - guitars
  • Zdeněk Čepička - drums
  • Kamil Kottek - bass guitar
  • Ivo Doseděl - vocals
  • Martin Roženek - keyboards and synthetisers

Host:
  • Lenka Machová - femace vocals

www.adordorath.com
www.shindy.cz



Zveřejněno: 09. 12. 2014
Přečteno:
3655 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář