Párkrát se mi zdál sen, že jedu tramvají a proti mně sedí jen samé mrtvoly. Pak jsem se probudil, šel brzy do práce a byla to pravda. Jejich obličeje byly zvrásnělé dlouholetým brzkým vstáváním a v netečných očích se zračil nekonečný stereotyp. Ve vzduchu se vznášel odér včerejšího alkoholu, velmi levných voňavek a kyselého dechu z levného jídla. Němečtí death metalisté MISEO by klidně mohli sedět s námi. Jsou také úplně stejní, jako stovky ostatních. Není na jejich muzice zhola nic nového nebo zajímavého. Je to, jako kdybyste zkopírovali jakýkoliv dnešní klon ze staré slavné evropské a americké death metalové školy. Většinou bývám k podobným věcem shovívavý a tolik mi to nevadí, ale tady mi chybí drive, energie a nějaké nápady, které bych si byl schopen alespoň chvíli zapamatovat. Přitom tenhle mix deathu, crustu a krutosti by na mě měl fungovat. Vždyť základy, položené třeba na takových OBITUARY, DYING FETUS, CANNIBAL CORPSE a podobných legendách mi dělají většinou dobře. Jenže tentokrát to neplatí.
CD má sice parádní, černobílý obal, vcelku dobrý zvuk a dokonce i příjemně hrajícího bubeníka, ale vokalista je nudný, stále stejný a riffy se opakují pořád dokola. U podobné muziky bývá dobrým zvykem vše alespoň zabalit do pořádného tlaku, ale ten zde také není. Texty, plné dnes tolik módních sociálních témat, budou sice určitou skupinu posluchačů asi zajímat, ale mě nudí až běda. Muzika je pak jako mlýnek na maso, který jen mele a mele a nic moc z něj neleze. Všechno mi přijde jako póza, asi hraná s určitým zhlédnutím se ve slavnějších smečkách, ale tady jsem měl co dělat, abych si z nečinnosti neukousal ruku v zápěstí. Je to škoda, protože jinak vypadá vše kolem MISEO příjemně a člověk by na první pohled řekl, že bude vše v pořádku. Jenom ty nápady chybí. V dnešní době neočekávám originalitu a zlomové nápady, ale příště bych prosil alespoň trošku života do toho umírání.
Nejhorší na celé desce je dle mého skromného úsudku zpěvák. Má přesně ten uštěkaný hlas, vhodný snad i pro ten nejtupější metalcore. Bez něj by to sice také asi nebylo úplně ono, ale alespoň by mě celá nahrávka neiritovala. Možná někde, na lokálním hřišti, s chumlem kamarádů a fanoušků pod pódiem můžou MISEO něco málo předvést, ale myslím, že toho alkoholu by museli mít v sobě všichni opravdu hodně. Někde jsem četl pro podobnou produkci krásný název „generický metal“. Většinou bych se proti podobnému označení ohradil (co za desky dnes vyloženě originálních?), ale tady sedí velmi přesně. Mimo obalu jsem si pro sebe nenašel vůbec nic. A průměrnou známku dám taky jen díky tomu, že pánové nehrají falešně a dali si práci s tím natočit své první CD.
Možná to bude ode mě tentokrát moc kruté, ale svět nikoho za ruku vodit nebude. A v death metalu (a v muzice obecně) to platí dvojnásobně. Chybí mi zkrátka pro mě velmi důležité věci jako naléhavost, špína, temnota, rouhání a podobné záležitosti, které mám na tomhle stylu tolik rád. Je to jako když kolem mě projde krásná žena, za kterou bych se vždy s chutí ohlédl. Jenže ona pak promluví a já si budu její tupá slova pamatovat navždycky. MISEO jsou na tom hodně podobně. Navenek působí jako někdo, kdo chytl dnešní „módní“ retro vlnu, ale když se podíváte pod povrch, už je nechcete nikdy slyšet. Asi je to tvrdé, ale já to mám takto nastavené. Třeba bude příště lépe. Uvidíme. Průměrný death metal bez jakéhokoliv tahu na branku.
Seznam skladeb:
- Trapped In Veil
- Daddy's Girl
- Greed Kills
- Lunatic Confessions
- Skin Dress
- Überzucht und Untergang
- Harlots For God
- Everybody's Victim
- No Guts No Glory
- Five Star Doc
- Ingrate Deadbeat
Čas: 38:58
Sestava:
- Andre Rink - basa
- Timo - bicí
- Ferli - kytara, zpěv
https://www.facebook.com/OfficialMiseo
https://myspace.com/miseoband
http://www.youtube.com/user/OfficialMiseo
http://www.blacksmithrecords.eu/
