PUSTINA

21.7.-23.7.2014, Tolmin (Slovinsko)

7. Den – Pondělí 21. 7. 2014
Tolmin (Slovinsko) – MetalDays

Ráno se mi skutečně nechce z postele, fakt ne. Ale nakonec vstávám natěšen. Vloni se mi na Metaldys moc líbilo, takže se moc těším na druhou část naší metalové dovolené. Posnídáme v kavárně v Globusu, kafe a krosánt. Dokoupíme zásoby a vyrážíme. Na benzince před hranicemi kupujeme dálniční známku do Rakouska. Cesta je to dlouhá a náročná. Kousek před hranicemi do Itálie jsme špatně odbočili a zajeli si nějakých 20 km. V Itálii se moc dlouho neohřejeme a vjíždíme do Slovinska. Šílená cesta skrz hory. Začíná šílená průtrž mračen. Nenapadlo mě nic lepšího, než do cd přehrávače dát „Panzerfaust“ od DARKTHRONE, atmosféra je dokonána. Posledních několik kilometrů se zdálo nekonečných. I přes nepřízeň počasí jsme konečně v městečku Tolmin. Platíme poplatek 20 eur za kemp a chvilku hledáme vhodné místo, kde zaparkujeme Thrashportéra na následujících 5 dní a nocí. Jako zázrakem přestalo pršet. Cesta s přestávkami a blouděním nám trvala dlouhých 8 hodin a jsme pěkně vyplivlí, ale na odpočinek není moc času, musíme si dojít pro náramek a chceme stihnout GRAVE, kteří mají za chvilku začít na hlavním podiu. Kemp je řádně natřískaný. Festival je vyprodaný, 12 000 vstupenek. Znatelně víc lidí než bylo vloni. U odbavovacích okének jsme hned na řadě. Každej si musí povinně koupit Metaldys platební kartu s minimálním vkladem 20 eur, už mě s tím taháním peněz pěkně serou. Z karty hned mažou 10 eur kauci na odpad. A 1 euro mažou jen tak, za zavedení karty. 12 000 lidí = 12 000 eur. Ale co naděláš, když se chceš dostat dovnitř. Když nasbírám jeden pytel plastů a jeden smíšeného odpadu, dostanu na kartu 10 euro zpátky. Člověk aby se s produkováním odpadu hodně činil. Když jíš a piješ jen v koncertním areálu a neprodukuješ žádný odpad, máš smůlu. Všude mraky lidí. U vstupu probíhá pouze kontrola pásky, žádné nepříjemné a zdlouhavé osobní kontroly. Areál je stejný jako vloni (popisoval jsem v loňském reportu). Přibylo pitomých stánků s jídlem. S vinyly opět pouze jeden stánek. K tomu ještě přetažené ceny. Ale jedno LP jsem si přece jen koupil – DARKTHRONE – „Circle the Wagons“ za 25 eur. Oproti loňsku je u každé stage kohoutek s pitnou vodou. Odpadá tedy neustálé běhání mimo areál a následné pašování vody pod džízkou. Jinak ceny lidové: 0,5 l vody 2 eura. Pivo Budějovický Budvar 0,4 l 3,5 eura… Sice slovinský festival, ale za německé ceny. Taky Němci a Rakušané (dle značek aut v kempu) tvořili odhadem 80 % účastníků. Slovinců jen poskromnu. Festival je již v plném proudu. Stíháme ještě část vystoupení BEHEADED na malém podiu. Stejně vynikající jako před pár dny na OEF, připomenu, že jde o propracovaný brutal death metal z exotické Malty. Na velkém podiu navazují GRAVE, legenda švédského death metalu. Letos je vidíme již podruhé a opět skvělý masakr. Klidně bych si je dal potřetí. Jsme po té celodenní cestě už hodně hotoví, ale jdeme kouknout na chvilku ještě na ABORTED na malé podium. Fajn brutal death-grind, ale je tu velká tlačenice, a tak si jdeme radši odpočinout do auta. Cesta od areálu až k autu je celkem dlouhá a vyčerpávající, nějakých 15-20 minut chůze. Dnes jsem si chtěl ještě zopáknout  IMMOLATION, ale musel bych čekat ještě 3 hodiny, a tak jsem se radši rozhodl načerpat sílu na další dny spánkem.  


8. Den – Úterý 22. 7. 2014
Tolmin (Slovinsko) – MetalDays

Když se ráno probudím, cítím se naprosto vyřízený. Jako bych snad vůbec nespal. Mařenka je na tom podobně. Vlezlé vedro a první kapela je každý den až od dvou hodin. Takže se jen tak povalujeme a na druhou hodinu se jdeme mrknout do areálu a zkontrolovat, jestli sedí program. Po zkušenostech z loňska, kdy neseděl skoro nikdy program druhého podia, se vždy vyplatí dojít si ho ověřit anebo rovnou vyfotit nový. Jinak tomu není ani letos. Ani jednou se nejelo podle zveřejněného programu na internetu. Žádné informace o změnách na obrazovkách nečekejte. Jediná šance, jak se o změnách dozvědět, je dojít do areálu a u zvukaře bývá vylepený program formátu A4. Kdyby ho nějaký dobrák strhnul, nedozvíte se nic. Za mě největší průser festivalu. Šmejdíme po stáncích a pak se jdeme vyvalit na pláž, kde pozorujeme otužilce, kteří dovádí v ledové vodě. První kapela, na kterou jdeme zapařit, jsou reprezentanti slovinské mladé krve death metalové, ARMAROTH. Ač věkově mladíci, valí americký model death metalu jak ostřílení mazáci. Moc jsme si je užili! Jdeme na první stage, kde navazují rockeři GOLD. Mě celkem zaujali, Mařenka na tyhle „vyměklotiny“ moc není. Jediné, co nechápu, jsou účesy kytaristů. Vystříhané patky á la „Hitlerjugend“, co je to zas za pitomou módu? Nejdřív letěla číra po vzoru Beckhama (nebo EXPLOITED?) a teď tohle. Každému co jeho jest, ale mě se z toho, s prominutím, zvedá pajšl. Začíná pršet, nejdřív příjemně a následně totální průtrž. Takže jsme na kost promoklí a plahočíme se převléct do suchého. S deštěm se řádně ochladilo, přece jen jsme v horách. Zůstáváme ukrytí před deštěm v Thrashportéru, takže prošvihneme rockery VANDERBUYST a egyptský death metal SCARAB, škoda, ale nemá cenu nic hrotit. Na OBITUARY už vyrazit musíme, počasí se naštěstí umoudřilo, takže už jen vytrvale mrholí. Na všechno jsme připravení, takže lezeme do holínek, Mařenka do pláštěnky a já si beru koženého křiváka a na něj samozřejmě nepromokavou džízku z nášivek. Kilometr zpátky do areálu a hodinu třepeme palicemi do smrtícího rytmu mistrů OBITUARY. Dokonalá probíračka. Jedná z mých nejoblíbenějších kapel vůbec. Pomalu my hnijeme! Pokračujeme na druhé stage černým kovem NOCTURNAL DEPRESSION z Francie. Jsem unešený, pestré skladby, každá je trochu jiný odstín černé. Od klasických blackových klepaček, přes black´n´roll až po depresivní vybrnkávání, hypnotizující vystoupení. Půl hodinová přestávka a zůstáváme na malé stage. Přichází neprávem opomíjená legenda amerického heavy metalu MANILLA ROAD. Nechtějte po mě detaily, hlavou jsem třískal o zem a nepřetržitě drhnul struny imaginární kytary. Všem, co nedají dopustit na starý dobrý heavy metal, musím MANILLA ROAD všemi 21 prsty doporučit! Mařenka už šla na kutě. Já se přesouvám ke hlavnímu podiu a vsedě ze svahu vyčkávám SATYRICON, kteří si jako vždy dávají mírně na čas. Posledně pro mě byli velkým zklamáním. Dnes je všemu ale naprosto jinak a celou hodinu a půl mě jejich set bavil a nepustil. Takže moje předchozí plky na SATYRICON berte jako rozmar „náladového thrashera“. SATYRICON prostě umí, jsem zvědav na jejich set na Brutalu. Stále mrholí, ba dokonce už snad i prší. Teď opět dovolte malou odbočku. Ta slavná thrasherská čepice je úplně na hovno. Před deštěm vás neochrání a kvůli tomu blbému kšiltu nahoru vám zas svítí slunce do vočí, pitomost je to. Už je skoro jedna hodina ráno a já se sotva držím na nohou. Lezu do pláštěnky, protože prší čím dál tím víc a už je mi zima i v křiváku. Jsem rozhodnutý, že musím dát alespoň půlku setu VADER. Letos jsem je už jednou viděl v Německu a to mě totálně rozsekali. Jejich nové album je opravdu parádní. Dneska už jsem opravdu na pokraji sil, dal jsem asi 45 minut a vzdávám to. Hráli parádně, ale já už jsem byl tak unavený, že jsem si je nedokázal pořádně vychutnat. Cesta do auta je snad ještě delší než obvykle. Po druhé hodině ráno opouštím svět živých.


9. Den - Středa 23. 7. 2014
Tolmin (Slovinsko) – MetalDays


Místo toho, abychom konečně dospali spánkový deficit, nás vedro opět budí asi po šesti hodinách spánku, žádná radost. Dnes jdu poprvé vyzkoušet sprchu. Voda šíleně ledová. Takže alespoň slušná probíračka do bdělého stavu. Na druhou hodinu jdeme do areálu okouknout změny v programu. Tradičně je pořadí kapel zpřeházené, ach jo. První kapela nás nezajímá, a tak jdeme na chvíli pozorovat cvrkot na pláži. Míříme až na druhou kapelu, kterou jsou Italové HELSLAVE na malém podiu. Kvalitní mixík death a thrash metalu. Bavili mě. Následující koncert vynecháme a poobědváme pizzu, tu zde mají opravdu vynikající. Mohl bych se po ní utlouct. Všem, co aktivně sledují neothrashovou vlnu, nemohlo uniknout jméno Švýcarů TOTAL ANNIHILATION, stejně tak neuniklo nám. Vydatná porce sekaných riffů, jen zpěv byl na můj vkus do thrashe zbytečně hrubý. Slovinská CORDURA byla hodně zajímavá. Progresivní death-thrash, opravdu chytře poskládané struktury skladeb. BLACK DIAMOND byli též zástupci domácí slovinské scény, tentokrát šlo o rockověji pojatý heavy metal. Sem tam se kytary trošku hádaly, ale jen drobounce. Věřím, že „nemuzikantské“ uši v publiku si toho ani nemusely všimnout. Jinak sympatické vystoupení. Jedinou kapelou, kterou si dnes jdeme poslechnout na hlavní stage, jsou matadoři thrashmetalového žánru, dánští ARTILLERY. Vzpomeneme na jejich loňskou zastávku v Praze, kdy hráli pro pár desítek hlav. Dnes dav fanoušku čítá stovky až tisíce metalheads. Jejich poslední album se opravdu hodně povedlo, ostatně jako všechny jejich předešlé nahrávky. Hrají se jak novinky, tak i letité hitovky. Sluníčko je chudáky vytrvale spaluje. Dnešní program nám opravdu nedává moc prostoru na odpočinek, protože na druhém podiu navazují pro změnu američtí thrasheři HAVOK. Obraz zkázy je dokonán, thrash a mosh, mosh a thrash. HAVOK opět dokázali, že patří ke špičce nové vlny thrash metalu, bezchybné a prdelnakopávající vystoupení. Je půl deváté. Jako každý večer se znatelně ochlazuje. Máme asi hodinu a půl do ASPHYX a tak se jdeme přiobléct a alespoň na pár minut si odpočinout. Vracíme se však včas, abychom si stihli zabrat místa v první řadě na naše zamilované smrtonoše ASPHYX. „Šedý vlk“ Martin jako vždy v dobré náladě. Už ani nespočítám, kolikrát jsme je viděli a zklamali nás někdy? NIKDY! Poslední kapelou jsou legendy všech legend POSSESSED. Celý koncert prožívám s obrovskou úctou, jako ten nejposvátnější obřad. Co song, to nesmazatelný zářez do dějin tvrdého metalu! Největší respekt pro pana Jeffa Becerru! Uf, to byl zas jeden náročný den plný skvělé muziky a zážitků. Dlouhá cesta do auta, pád do spacáku a zasloužený spánek.

Fotky: Mařenka, KubaAjz

Fotky MetalDays



Zveřejněno: 04. 08. 2014
Přečteno:
2804 x
Autor: Kubaajz | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář