DESECRATION – Cemetery Sickness

Nejhorší, co se vám může stát při psaní recenze, je to, že vůbec nevíte jak začít. Nemám rád, když se jen opíšou promo materiály a setkání s novou deskou vaší oblíbené kapely připomíná návod na kávovar. Jenže když se vám do ruky dostane nahrávka, která s vámi nic nedělá (ať v dobrém, či špatném slova smyslu), začnu se ošívat a hledám nějaký záchytný bod, něco, čeho bych se mohl chytit. U novinky britských DESECRATION je jediným prvkem, který mě zaujal, krásně klišovitý obal. Je na něm příjemně vyvedený hrobeček, na něm nápis kapely a okolo se dějí samé zajímavé věci. Jenže cover není všechno, nejdůležitější by měla být muzika. A ta je tady mdlá a nezáživná jako pomatené vyprávění opilců. Způsob, jakým tahle smečka uchopila death metal, není zrovna z těch, který by mě dělal dobře.

Z vrozené poctivosti jsem se snažil tu monotónní smršť nějak vnutit do hlavy, ale asi mi není přáno. Všechny songy mi přijdou víceméně stejné, velmi nudné a obyčejné. Mně nevadí, když si kapela bere někde vzory a snaží se je napodobit (zde jsou cítit na sto honů CANNIBAL CORPSE, BOLT THROWER, CARCASS), ale očekávám, že do nahrávky přinese něco svého. Stačila by alespoň špetka energie, vždyť správný death metal má pořádně řezat. Jenže tady se nic takového neděje. Přitom zrovna tahle smečka má tolik zkušeností (datum založení se uvádí v roce 1992), že by jim to mohl kde kdo závidět. Bohužel, ani roky strávené v undergroundu nedodaly DESECRATION potřebnou energii pro pořádné album. Pánové působí velmi unaveným dojmem (což nemusí naživo vůbec platit, ale na CD to tak je) a veškeré skladby kolem mě prolétnou bez toho, aniž by pronikly alespoň kousek přes ušní bubínky do hlavy. Pár dobrých, zajímavých nápadů se sice najde, ale jinak jsem nevstřebal ani jeden motiv, na který bych si časem rád znovu vzpomněl.

Osmé řadové album se mi jednoduše moc nelíbí. Marně vzpomínám na moji oblíbenou deskou z roku 2005 - „Process of Decay“ nebo „Inhuman“ z přelomu století. To bývaly panečku časy. Pravý, nefalšovaný, reálný death metal. Jenže novinka je jen matným stínem dob minulých. Nevím, jak se na to budou dívat ortodoxní fanoušci kapely, ti samozřejmě dovedou ledacos odpustit, ale já osobně jsem se vždy nejvíc těšil na těch pár meziher, kdy už ten neustále stejný sled riffů přestane. Možná ty chvilkové crustové výjezdy, ty by snad mohly někoho na koncertě dole pod pódiem bavit. Jen by musel být v pořádně podroušeném stavu. Moc dobrý není ani zpěv. Pan Ollie v podstatě jen tak v pozadí něco odříkává. Nemá to ani drive, žádnou sílu. Dokonce i když se začne hrát thrash, tak to neřeže a stojí za starou sešlapanou bačkoru. Kde není energie, zkrátka smrt nebere. U špinavých stylů to platí snad ještě víc než kde jinde.

Trápím se, trápím a marně přemýšlím o tom, jak nějak „Cemetery Sickness“ na závěr zhodnotit. Bystřejším čtenářům už asi došlo, že jsme si s DESECRATION zrovna do oka nepadli. Ano, je to pravda. Deska mi přijde plná klišé a nedostavila se zde pro mě velmi důležitá věc. Já ten death metal Britům jednoduše nevěřím. Nenašel jsem na nahrávce pro sebe nic moc dobrého. Považuji novinku za tolik průměrnou, že to snad ani víc nejde. Pokud se mě za pár měsíců zeptáte, abych vám definoval pomocí death metalové hudby slovo obyčejný, určitě mi vyskočí v paměti ihned nápis DESECRATION. Snad se najde alespoň pár fanoušků, kterým se bude nová deska těchto vysloužilých matadorů líbit. Užijte si je. Já se raději poohlédnu jinde.

Seznam skladeb:

1. Cemetery Sickness
2. Coffin Smasher
3. I, Cadaver
4. Recipes of Horror
5. Rotten Brain Extraction
6. Cunt Full of Maggots
7. Cabletie Castrator
8. Mortuary Debauchery
9. Tactile Necrophile
10. Cut Up & Fed To The Dog
11. Grave Secrets

Sestava:

• Michael Hourihan – bicí
• Ollie Jones – zpěv, kytara
• Andi Morris – basa

http://www.desecration.co.uk/
http://www.facebook.com/desecrationuk
http://www.youtube.com/user/theukdesecration
http://www.desecration.co.uk/
http://www.metalage.sk/