Vždycky, když někde slyším jakoukoliv informaci o americké super-grupě DOWN, vytane mi na mysli kdysi uveřejněný rozhovor s vokalistou Philem Anselmem, který vyprávěl příběh, jak se kapela při tvorbě nových songů uzavře v nějaké floridské chatce, nakoupí tuny alkoholu a skládá. Kolem se v bažinách plazí aligátoři, vzduch je syrový až hrůza a z tohohle všeho šílenství pak vyleze spousta nových, na dřeň ohlodaných songů. Jenže to bylo někdy v roce 1995, kdy kapela vyvrhla na svět pro mě dlouho dokola hrané album „Nola“. Procházel jsem tenkrát podobně „bahnitým“ obdobím a tak jsme si s deskou krásně sedli. Různé singly jsem z principu vždy vynechával, ale pokud DOWN vydali nové album, stál jsem vždy jako první před obchodem. Svět ale otočil díky internetu kola hudebních dějin trošku jiným směrem a tak následovalo další Philovo vyjádření, ve kterém tvrdil, že klasická CD jsou díky stahování zbytečná, že si každý stejně vše stáhne a že už budou vydávat jen krátká EP. Pro fanoušky nemilá zpráva, ale když se nad tímto přístupem zamyslíme, tak je svým způsobem pochopitelný.
Letošní zásek je druhou částí příběhu zvaném DOWN IV. V sestavě chybí tentokrát Kirk Windstein (CROWBAR), ale kapela pokračuje dál směrem, kde minule přestala. Pánové jsou velkými obdivovateli BLACK SABBATH, kteří jsou pořád cítit z nahrávky na každém rohu. Hlavním skladatelským mozkem se tentokrát stal Pepper Keenan (ex-CORROSION OF CONFORMITY), který ve svých 47 letech moc dobře ví, jak se má podobný southern metal skládat. Do skladeb pronikají jižanské kytarové motivy, všechno se táhne pomalu jako vzduch ve floridských močálech. Jde se až na dřeň, na samou podstatu metalu a rocku. Phil mi tentokrát také přijde ve velmi dobré formě, některé jeho hlasové polohy snad nejsou ani z tohoto světa. Pro drsnější posluchače to bude asi moc velká pohoda a „oddychovka“, ale věřte tomu, že deska je tvrdá jako surový, neopracovaný kámen. Ubylo sice rychlejších pasáží, ale všechno je naléhavé, svým způsobem nakažlivé, stejně jako hmyz, vznášející se všude kolem. Těžkost se zde skrývá právě v určité nepropustnosti jednotlivých riffů. Chybí mi kolem přehrávače snad jenom vyskládaná hromada vybělených očních důlků lebek, býčí hlava na zdi a jemná whiskey ve chřtánu.
Vzývají se zde samotné kořeny heavy metalu, modlí se ke kultu voodoo. Před zaplivaným barem sedí snad stoletá černoška, žvýká tabák a odplivuje si do vyprahlého písku. Ze starého jukeboxu zní noví DOWN a nikdo se nepodivuje, že čas se zde zastavil na několik desetiletí. Tady obstojí jen silní, tvrdí a upřímní. Stejně jako nové album, které je rozervané jako duše starců, kteří viděli na tomto světě již mnohé. V textech se běduje nad samotou lidské duše a bojuje se s démony, které potkal snad každý, kdo se kdy otřel o temnotu. Nahrávka mi přijde svým způsobem velmi „heavy“, drsná, oproštěná od všech možných berliček. Vše zde sedí na svém místě jak má. Nikde žádné zbytečnosti, „jen“ poctivá hard rocková práce. Musím dokonce uznat, že těch necelých 37 minut je pro mě tak akorát. Víc hudebního nihilismu bych asi stejně neunesl. Dokonce si troufám tvrdit, že díky „kratšímu“ formátu (na DOWN) vše lépe vyzní, nikde nejsou patrná žádná hluchá místa.
„Down IV – Part II“ je plné hnisu, špíny, bahna, hadího jedu, smrti, naříkání, smutku a snad až „hororové“ atmosféry. Všechno duní, valí se, jako to dělá kámen v lavinách při odstřelu v lomech. DOWN už natočili určitě lepší alba, ale letošní počin se v jejich diskografii určitě neztratí. Jen je třeba mu dát trošku víc času. Doporučuji si před poslechem pustit nějaký pořádný klasický western, uvelebit se do křesla, otevřít láhev svého oblíbeného alkoholického nápoje a pak jen čekat, jestli to přijde. Mně to trvalo sice déle, ale pak jsem se o to víc nemohl desky nabažit. Každý z nás máme své běsy a tohle je přesně ten typ EP, které je jich plné. Hranice mezi šílenstvím a tím, co se považuje většinovou společností za normální, je zde velmi tenká. Vítejte v hlubokém floridském močálu. Další deska z dílny DOWN, ohlodaná až na kost, na samotnou podstatu těžkého kovu.
Seznam skladeb:
- Steeple
- We Knew Him Well
- Hogshead/Dogshead
- Conjure
- Sufferer's Years
- Bacchanalia
Čas: 36:43
Sestava:
- Phil Anselmo – zpěv
- Pepper Keenan – kytara
- Bobby Landgraf – kytara
- Pat Bruders – basa
- Jimmy Bower – bicí
http://www.down-nola.com/
http://www.facebook.com/down
http://www.youtube.com/user/downnolacom
http://twitter.com/downnola
