Tuhle mi někdo někde nabízel nějaký energetický nápoj. S díky jsem odmítl, už dlouhá léta piji jen vodu a pivo (smích). Dotyčný to nepochopil a podpořen nějakým tvrdým alkoholem mi začal vykládat, že tedy nechápe, co dělám, když potřebuji doplnit energii. Klidil jsem se z jeho dosahu a pod vousy se usmíval. Kdyby jen chlapec věděl, čím my staré fosílie dobíjíme baterie. Ano, hádáte správně. My máme přece muziku! PRONG na mě poprvé zaútočili jejich veleúspěšným albem „Cleasing“ (1994). Pamětníci si určitě vzpomenou na obal s vidličkou a napíchnutým okem. Bylo to tenkrát takové malé zjevení, divoké, sekavé riffy, nekompromisní bicí, masakr. V období, kdy světu vládla má oblíbená PANTERA, k nim byli tihle newyorkští šílenci více než vhodným doplňkem. Další album „Rude Awakening“ (1996) mě ale již nechalo vcelku chladným. Kapela se pomalu vydala směrem, který mi v té době vůbec nevyhovoval. Sledoval jsem ji pak už jen z povzdálí, opatrně, ale již jsem nebyl zasažen.
Letos se mi dostala po letech novinka „Ruining Lives“ a abych pravdu řekl, původně jsem si ji chtěl schovat na „někdy, až nebudu mít vyloženě co dělat“. Pak jsem začal přemýšlet a vzhledem k tomu, že by to mohlo také být v době, kdy už neudržím ani myšlenku ani moč, doslova jsem se k recenzi „dokopal“. Moje překvapení, které následovalo po prvním vložení CD do přehrávače, bylo veliké. Nejdřív jsem myslel, že slyším úplně jinou kapelu. Kam se poděly ty úderné, syrové groovy, thrashové a hardcoreové riffy? Čekal jsem něco ve stylu starých PRONG, PANTERY, BIOHAZARD, ROBA ZOMBIEHO nebo klidně FEAR FACTORY a místo toho na mě vylezl takový příjemný „popík“ á la KILLING JOKE. Otřepal jsem se, opláchl pro jistotu obličej studenou vodou, smazal vše, co bylo dosud napsáno a zíral dvě hodiny na nepříjemně bílou obrazovku. „Ne, tak takhle to rozhodně nepůjde, tady musím postupovat trošku jinak,“ mumlal jsem si pod vousy a protože nejsem srab, šel jsem do toho po hlavě.
Pro poslech „Ruining Lives“ je nutné se hodit do pohody, otevřít si pivko, rozzářit obličej do úsměvu a jen tak si pobrukovat. Jednotlivé songy jsou až punkové, zpívané s nadhledem, Nic moc nikde neřeže, spíše si přijdu jako při nějaké klidné jízdě na skateboardu. Znáte takové ty klipy, které si natáčejí kluci a holky, co skáčou všude po městě na prknech? Tak noví PRONG jim k tomu můžou klidně hrát jako kulisa. Vše je zde odlehčené, pánové se snaží každým dalším albem posunout (již minulé album „Carved into Stone“ dalo tušit, jakým směrem se bude tahle smečka ubírat) někam dál. Jediný původní člen kapely, Tommy Victor, se docela vyzpíval a jeho hlas je příjemný a vcelku variabilní. Osobně bych u novinky ocenil více dřívějšího, u mě tolik u téhle kapely oblíbeného, nátlakového materiálu. Některé songy sice ještě dokážou pořádně řezat, ale na pilu se tlačí o dost méně.
Parta potetovaných sympaťáků nám letos přinesla příjemné, barvité album, plné „zpěvných“ písniček, vhodných k tanci i do rádií. Býval jsem fanoušek spíše jejich starší tvorby, ale i na novince jsem si našel pár svých oblíbených kousků. Lépe se přeci jen, díky svému „drsnějšímu“ hudebnímu zaměření, cítím přeci jen v momentech, když za to PRONG pořádně vezmou. Jako celek je pak CD pro mě dobře poslouchatelné, neurazí, ale ani příliš nenadchne. Každopádně je moc dobře, že Američané neustrnuli a nenatáčejí pořád dokola „ty samé“ nahrávky. Někomu z vás bude směr, kterým se tahle parta vydala, určitě o hodně příjemnější, než mně (já už své zažité postupy těžko změním). A abych pravdu řekl, pořád mi chutná víc „Ruining Lives“, než přeslazené energetické nápoje. Schválně, zkuste je aplikovat taky. Možná vás hodí do ještě větší pohody. Příjemné album.
Seznam skladeb:
- Turnover
- The Barriers
- Windows Shut
- Remove, Separate Self
- Ruining Lives
- Absence Of Light
- The Book Of Change
- Self Will Run Riot
- Come To Realize
- Chamber Of Thought
- Limitations And Validations
Čas: 41:54
Sestava:
- Tommy Victor – zpěv, kytara
- Tony Campos – basa
- Alexei Rodriguez – bicí
https://www.facebook.com/prongmusic
http://prongmusic.com/
http://www.spv.de/