Když se mi na sklonku roku 2011 dostal do ruky 184stránkový Hlasatel, spíše kniha než časopis, s velkou chutí jsem jej přečetl a zařadil si do kolonky zajímavé čtení. Na další číslo jsme si museli počkat až do letošního května, kdy vyšla dvojka, ještě o poznání tučnější (přesně o 44 stran) a místo CD přílohy se split flexi EP, které je (bylo) v brožované knize (skoro)čtvercového formátu vlepeno, a ač není u hřbetu uvedeno „zde odtrhněte“, perforaci každý objeví a snadno si ohebný „nevinyl“ vytrhne. Najde na něm po dvou skladbách od GRIDE a ZEMĚŽLUČE, na které se mrkneme v extra recenzi, teď s chutí do čtení; nemyslím téhle recenze, ale Hlasatele. (úsměv)
Po výborně sepsaném úvodníku dostává slovo Bilos, mluvčí MALIGNANT TUMOUR. Výborné otázky, vtipné odpovědi, žádné okolky, pěkně na plnou hubu, bez servítků. Trochu škoda, že rozhovor je staršího data a některé věci už jsou pasé. První výlet do zahraničí a Dave Jones, který se v minulosti prezentoval v AGNOSTIC FRONT a řadě dalších kapel; rozhovor mapuje jeho kariéru a přináší určitě zajímavé informace, třeba tu, proč vlastně z AF odešel. Neprozradím, pořiďte si Hlasatel a budete čubrnět. (smích) INNOXIA CORPORA je svérázná na nahrávkách i v rozhovoru. Zas mě to hodně baví, rožnovská scéna je svébytná, kapela snad ještě svébytnější. INSANIA nezklame nikdy, Poly má vždycky co říci a i nedlouhý pokec s ním je fajn.
Hlasatel neobsahuje recenze na hudební nosiče, což je na jednu stranu škoda, na druhou chápu, že by tím pádem byl dvakrát tak obsáhlý. Alb, které by Hlasatel postihl, vyšla za dva roky spousta a které vybrat a které ne... Tak jsou tu recenze na čtivo, pro mě paradoxně nejméně zajímavá pasáž časopisu. Recenze na fanziny a časopisy mi přijdou zbytečně obsáhlé, možná hraje roli v mém pocitu i to, že jsem z nich držel v ruce pouze zlomek a další mi nic neříkají, navíc jsou některé podle mého názoru nadhodnocené takovým tím typickým přístupem „co je tištěné, je mnohem lepší než to internetové“.
Šoty je podobně respektování hodná postava jako Poly. Táhne ZEMĚŽLUČ dlouhé roky a rozhovor s ním je další podařená záležitost; píšu to zatím o všech rozhovorech, ale opravdu mě všechny bavily, a platí i o tom s Kellym Halliburtonem, americkým „kapeloběžníkem“; prošel jich opravdu dlouhou řadu a o všem vypráví s velkou chutí a pěkně podrobně. Zato ALERT z Izraele to vzali hodně zkrátka.
Mám rád Bodzovy články. Jeho fejetony (nebo co to je) mě vždycky pobaví, usmívám se při čtení o největším punkáčovi z Prachatic, na kterého se autor pasuje, i při čtení o jeho hlavním konkurentovi na nejvyšší stupeň (spoluhráč z UCHÁZÍM) a nejvíc mě rozesmál závěr, kdy museli oba pánové vzít zavděk stříbrem resp. bronzem, protože jim zlato vyfoukl někdo, o kom by to nikdy nepředpokládali. „Knižní“ úvaha od Zajíce z TELEFONU nabádá ke krátkému zamyšlení, protože je krátká. (úsměv) K zamyšlení svádí i tour report ŠANOVA, protože je to spíše smutné než veselé čtení, ze tří štací se povedla jedna, další dvě přinesly spíše starosti.
Další letitou partou je DEZINFEKCE. Maxa bros mají rozhodně co říci, něco málo přidal i novic za bicími Lukáš a výsledkem je další podařené čtení. Třístránkový komiks mě nebere, rozhovor s Darraghem z TRASHCAT by mohl být obsáhlejší, vždyť zpovídaný za sebou nechal znatelnou stopu v THE RESTARTS, to Lapy (DIVNÍ HOSTI) toho nakecal až až. (úsměv) Podobně i Dan (TUPAK AMARU, TYRANIE IDENTITY) mluví hodně, nejdříve o obecných věcech, životě v Orlové, fašismu, pak o kapelách a i když jej neznám a kapely taky ne, bavilo mě to... až do konce (vzkaz Danovi – úsměv).
Punk v Indii od Martina (Čecha? – trochu mi vadí, že jsou články v Hlasateli podepsané jen křestními jmény, nebo spíš to, že třeba v tiráži nejsou uvedené k autorům nějaké informace, protože Martinů, Filipů nebo Přemků běhá po světě víc) přináší zajímavé postřehy a rady před cestou do velké asijské země, i zajímavé fotky. Vždycky mě bavily tour reporty, i ten od EMPTY HALL OF FAME (jeli s Brazilci KACTTUS) je čtivý a zábavný. Nedeľný veget o vege sešlostech na Slovensku je tipem na možná zajímavá setkání, poprvé musím ale trochu zaláteřit nad tiskárnou, část textu je nějaká nečitelná.
Historii ICONS OF FILTH přeskakuju, je přetištěná z knihy „The Day The Country Died“ a tu už jsem četl (a recenzoval). Jestliže tématem Trhaviny byly vinyly, tématem Hlasatele jsou labely, jak ty místní, tak zahraniční. Zpočátku jsem si říkal, že to bude super, hlavně po trefném úvodníku zakladatele PHR, pak jsem trochu vystřízlivěl, protože co o situaci vydavatelství dnes psát nového? Totalitarianism, Silver Rocket či Loony Tunes přináší nějaké zajímavé informace, Noise Effect je bída (kterou bych jednoduše neotiskl), HöhNIE Rcs. je na mě moc specializované čtení o německém punku, o kterém nevím zbla. (úsměv)
Vždycky mě bavily historie kapel, a ač VICTIM taky neznám, zajímali mě (úsměv), ještě více pak popis života české studentky v daleké Číně; některé zážitky opravdu stojí za to. V obou případech škoda trochu kostrbatého slohu. Následují dvě docela dlouhé statě, Pre(punk) USA a DEAD KENNEDYS, přičemž druhá na první volně navazuje. Oba články zaslouží respekt – kratší historický USA exkurz z pera slečny Olie i podrobná historie DK, pojatá velkoryse, s přesahem k okolnímu dění. Jde o překlad z polského fanzinu Pasazer a jde zřejmě o nejrozsáhlejší text, který v češtině o skupině a jejím předákovi Jello Biafrovi vyšel. Navíc končí rokem 1980 a slova „konec prvního dílu“ snad svědčí o pokračování v dalším Hlasateli.
Cultburger Records je spíše promotérská než vydavatelská firma, zabývá se pořádáním koncertů ve Vsetíně a pánové popisují všechna úskalí, která tahle punkulibá činnost obnáší – doporučeno ke čtení všem potenciálním pořadatelům koncertů. (úsměv) Fotopříloha je poměrně odvážné označení dvanácti stran fotografií z koncertů od Pavly (Deborah). Nic proti té slečně, ale má to smysl, dávat do černobílého časáku fotky, které při tisku dostaly pořádně zabrat?
Závěr obstarávají dva pěkné rozhovory – o sbírání vinylů s bubeníkem SEE YOU IN HELL Beněm a o všem možném s Vojtou alias Tofu Thrasherem, výtvarníkem, grafikem, kterého můžete znát z obalů jeho domovské kapely RAPSÖD, ale i PRŮMYSLOVÉ SMRTI, STOLEN LIVES, EMPTY HALL OF FAME či obálky tohoto recenzovaného Hlasatele.
„Neortodoxní časopis pro ortodoxní lidi“ je parádní knížka, kterou jsem přečetl takřka celou a s velkou chutí. Sem tam zamrzí nějaká ta pravopisná chybka, ale jinak jde o kvalitní konkurenci pro Trhavinu, se kterou má ostatně Hlasatel mnoho společného.
www.phr.cz
Po výborně sepsaném úvodníku dostává slovo Bilos, mluvčí MALIGNANT TUMOUR. Výborné otázky, vtipné odpovědi, žádné okolky, pěkně na plnou hubu, bez servítků. Trochu škoda, že rozhovor je staršího data a některé věci už jsou pasé. První výlet do zahraničí a Dave Jones, který se v minulosti prezentoval v AGNOSTIC FRONT a řadě dalších kapel; rozhovor mapuje jeho kariéru a přináší určitě zajímavé informace, třeba tu, proč vlastně z AF odešel. Neprozradím, pořiďte si Hlasatel a budete čubrnět. (smích) INNOXIA CORPORA je svérázná na nahrávkách i v rozhovoru. Zas mě to hodně baví, rožnovská scéna je svébytná, kapela snad ještě svébytnější. INSANIA nezklame nikdy, Poly má vždycky co říci a i nedlouhý pokec s ním je fajn.
Hlasatel neobsahuje recenze na hudební nosiče, což je na jednu stranu škoda, na druhou chápu, že by tím pádem byl dvakrát tak obsáhlý. Alb, které by Hlasatel postihl, vyšla za dva roky spousta a které vybrat a které ne... Tak jsou tu recenze na čtivo, pro mě paradoxně nejméně zajímavá pasáž časopisu. Recenze na fanziny a časopisy mi přijdou zbytečně obsáhlé, možná hraje roli v mém pocitu i to, že jsem z nich držel v ruce pouze zlomek a další mi nic neříkají, navíc jsou některé podle mého názoru nadhodnocené takovým tím typickým přístupem „co je tištěné, je mnohem lepší než to internetové“.
Šoty je podobně respektování hodná postava jako Poly. Táhne ZEMĚŽLUČ dlouhé roky a rozhovor s ním je další podařená záležitost; píšu to zatím o všech rozhovorech, ale opravdu mě všechny bavily, a platí i o tom s Kellym Halliburtonem, americkým „kapeloběžníkem“; prošel jich opravdu dlouhou řadu a o všem vypráví s velkou chutí a pěkně podrobně. Zato ALERT z Izraele to vzali hodně zkrátka.
Mám rád Bodzovy články. Jeho fejetony (nebo co to je) mě vždycky pobaví, usmívám se při čtení o největším punkáčovi z Prachatic, na kterého se autor pasuje, i při čtení o jeho hlavním konkurentovi na nejvyšší stupeň (spoluhráč z UCHÁZÍM) a nejvíc mě rozesmál závěr, kdy museli oba pánové vzít zavděk stříbrem resp. bronzem, protože jim zlato vyfoukl někdo, o kom by to nikdy nepředpokládali. „Knižní“ úvaha od Zajíce z TELEFONU nabádá ke krátkému zamyšlení, protože je krátká. (úsměv) K zamyšlení svádí i tour report ŠANOVA, protože je to spíše smutné než veselé čtení, ze tří štací se povedla jedna, další dvě přinesly spíše starosti.
Další letitou partou je DEZINFEKCE. Maxa bros mají rozhodně co říci, něco málo přidal i novic za bicími Lukáš a výsledkem je další podařené čtení. Třístránkový komiks mě nebere, rozhovor s Darraghem z TRASHCAT by mohl být obsáhlejší, vždyť zpovídaný za sebou nechal znatelnou stopu v THE RESTARTS, to Lapy (DIVNÍ HOSTI) toho nakecal až až. (úsměv) Podobně i Dan (TUPAK AMARU, TYRANIE IDENTITY) mluví hodně, nejdříve o obecných věcech, životě v Orlové, fašismu, pak o kapelách a i když jej neznám a kapely taky ne, bavilo mě to... až do konce (vzkaz Danovi – úsměv).
Punk v Indii od Martina (Čecha? – trochu mi vadí, že jsou články v Hlasateli podepsané jen křestními jmény, nebo spíš to, že třeba v tiráži nejsou uvedené k autorům nějaké informace, protože Martinů, Filipů nebo Přemků běhá po světě víc) přináší zajímavé postřehy a rady před cestou do velké asijské země, i zajímavé fotky. Vždycky mě bavily tour reporty, i ten od EMPTY HALL OF FAME (jeli s Brazilci KACTTUS) je čtivý a zábavný. Nedeľný veget o vege sešlostech na Slovensku je tipem na možná zajímavá setkání, poprvé musím ale trochu zaláteřit nad tiskárnou, část textu je nějaká nečitelná.
Historii ICONS OF FILTH přeskakuju, je přetištěná z knihy „The Day The Country Died“ a tu už jsem četl (a recenzoval). Jestliže tématem Trhaviny byly vinyly, tématem Hlasatele jsou labely, jak ty místní, tak zahraniční. Zpočátku jsem si říkal, že to bude super, hlavně po trefném úvodníku zakladatele PHR, pak jsem trochu vystřízlivěl, protože co o situaci vydavatelství dnes psát nového? Totalitarianism, Silver Rocket či Loony Tunes přináší nějaké zajímavé informace, Noise Effect je bída (kterou bych jednoduše neotiskl), HöhNIE Rcs. je na mě moc specializované čtení o německém punku, o kterém nevím zbla. (úsměv)
Vždycky mě bavily historie kapel, a ač VICTIM taky neznám, zajímali mě (úsměv), ještě více pak popis života české studentky v daleké Číně; některé zážitky opravdu stojí za to. V obou případech škoda trochu kostrbatého slohu. Následují dvě docela dlouhé statě, Pre(punk) USA a DEAD KENNEDYS, přičemž druhá na první volně navazuje. Oba články zaslouží respekt – kratší historický USA exkurz z pera slečny Olie i podrobná historie DK, pojatá velkoryse, s přesahem k okolnímu dění. Jde o překlad z polského fanzinu Pasazer a jde zřejmě o nejrozsáhlejší text, který v češtině o skupině a jejím předákovi Jello Biafrovi vyšel. Navíc končí rokem 1980 a slova „konec prvního dílu“ snad svědčí o pokračování v dalším Hlasateli.
Cultburger Records je spíše promotérská než vydavatelská firma, zabývá se pořádáním koncertů ve Vsetíně a pánové popisují všechna úskalí, která tahle punkulibá činnost obnáší – doporučeno ke čtení všem potenciálním pořadatelům koncertů. (úsměv) Fotopříloha je poměrně odvážné označení dvanácti stran fotografií z koncertů od Pavly (Deborah). Nic proti té slečně, ale má to smysl, dávat do černobílého časáku fotky, které při tisku dostaly pořádně zabrat?
Závěr obstarávají dva pěkné rozhovory – o sbírání vinylů s bubeníkem SEE YOU IN HELL Beněm a o všem možném s Vojtou alias Tofu Thrasherem, výtvarníkem, grafikem, kterého můžete znát z obalů jeho domovské kapely RAPSÖD, ale i PRŮMYSLOVÉ SMRTI, STOLEN LIVES, EMPTY HALL OF FAME či obálky tohoto recenzovaného Hlasatele.
„Neortodoxní časopis pro ortodoxní lidi“ je parádní knížka, kterou jsem přečetl takřka celou a s velkou chutí. Sem tam zamrzí nějaká ta pravopisná chybka, ale jinak jde o kvalitní konkurenci pro Trhavinu, se kterou má ostatně Hlasatel mnoho společného.
www.phr.cz
