DESECRESY – Chasmic Transcendence

Sedím u otevřeného okna, poslouchám novou desku finských DESECRESY a přemýšlím o tom, zda může mít mlha paměť. Venku jakoby se vše zpomalilo, ptáci přestali zpívat a stromy už nevyprávěly o včerejšku své tiché příběhy. Death metal má mnoho podob. Zde je předkládán ve své pomalosti, notně protkán doom metalem a naléhavostí záhrobních obrazů. Vše plyne pomalu, jako čas při čekání na smrt. Důraz je kladen na atmosféru, dobrý zvuk a určitou „procítěnost“, kterou u téhle severské smečky oceňuji již v pořadí na jejich třetím dlouhohrajícím albu. Kapela nechává v určitých momentech vzpomenout na legendární DEPRAVITY, CONVULSE, INCANTATION, ABHORRENCE a podobné záležitosti chorobné mysli. Dvojice nesmiřitelných muzikantů smrtící kov rozvážně převaluje ve svých pařátech, drásá jím a nutí mě neustále se uzavírat do jakési ulity, ze které se mi nechce vůbec ven.

Osvědčilo se mi společné brouzdání poloprázdnými ulicemi, kdy jsem se stával nenápadným přízrakem, pozorovatelem lidských tváří a všemocné přírody. Odsunut do jiné dimenze, kráčející se sluchátky na uších jsem vnímal všemi póry svého těla opakující se, někdy až monotónní výkřiky bolesti, utrpení a chladu, který obestřel celou moji osobu. Otevřené okno do nedaleké nemocnice dávalo tušit, že ve sklepních prostorách se nachází pitevna. Nedal bych ruku do ohně za to, že páni doktoři si po nezbytné ranní kávě u první započaté práce pouštějí „Chasmic Transcendence“ také. Líbí se mi, když na mě muzika působí, uhněte si mě k obrazu svému a po poslechu musím odmítat přítomnost všeho živého i neživého ve svém okolí. Jen sedět, nechat vše na sebe působit a pak se pokusit sepsat pár řádek. Hledat slova, která by vyjádřila pocity způsobené novinkovou deskou. Z toho všeho je tentokrát upleten velmi příjemný, niterný zážitek.

„Chasmic Transcendence“ je jako vzpomínka na nějakou nepěknou věc, kterou se marně pokoušíte vyhnat z hlavy. Oživena se vznáší na prorezlých tónech, žije si vlastním životem a připomíná vám, že tento svět není určen pro citlivé duše. Skláníte se nad hrobem neznámých nebožtíků, který vás zaujal vlastně jen kvůli neobvyklému jménu a do svých uší si necháváte pronikat drsné údery bicí soupravy Tommiho (který má na starosti i všechny ostatní nástroje). Umrlčí vokál Jarno Nurmiho předříkává něco o tom, že tam někde na druhé straně, za řekou Styx, se právě znovu probudilo zlo. Najednou vám přijde, že ještě před chvílí krásně žhnoucí slunce zmateně poblikává, někdo ho zakryl šedým hávem zapomnění a červi, kroutící se pod vašima nohama, se najednou probudili k nevídané aktivitě. Na stromech posedávají krkavci, dávní vyslanci mocností, se kterými si není radno zahrávat. Je vůbec možné, aby jedna obyčejná deska způsobila tolik bolestných obrazů?

Přiznám se, že jsem letošní desku DESECRESY vyhlížel netrpělivě a s napětím. Minulé album mě totiž doslova uhranulo svým modrým obalem. Novinka je zbarvena pro změnu do zelena. A pak to hlavní, muzika je vlastně pořád stejná, postupně se vyvíjející a žhnoucí jako právě kované železo. Pro někoho bude možná až příliš dlouhá, zbytečně se opakující a možná i nudná. Ne tak pro mě. Moje maličkost byla od prvních tónů zapletena do jemných pavoučích sítí. Zamotán, zpočátku lehce zmaten jsem čekal, až dostanu koňskou injekci jedu, špíny a strachu. Spolu s DESECRESY jsme vzali obrovské páčidlo, otevřeli jednu obrovskou rakev vzpomínek na poctivý old school death metal a umrzli jsme jako křehké černé rampouchy. Album napěchované smrtí, zimou a utrpením.

Seznam skladeb:

1. The Ethereal Bane
2. Shattered Monuments
3. The Denied Legacy
4. The Eye of Death
5. Cyclonic Mass Consumptor
6. Sons of the Burning God II
7. Celestial Intoxication
8. limber of The Sky
9. Hibernant Orbs
10. Travellers of Forbidden Planes
11. Voracious Mass
12. Waters of Neptune
13. Infinite Halls
14. Autumn of Souls

Čas: 42:06

Sestava:

• Tommi Grönqvist – všechny nástroje
• Jarno Nurmi – zpěv

FACEBOOK

http://www.myspace.com/desecresy
http://www.last.fm/music/Desecresy
http://www.xtreemmusic.com/