Mnohdy je těžké orientovat se v nekončící záplavě interpretů, kteří se vydávají naproti proudu času, aby ve svém projevu došli k co nejhlubším kořenům té „své“ hudby. Další a další retro spolky, oprašující letitý prach ze základních žánrových kamenů, vytvořily z tohoto počínání už delší dobu trvající trend, na kterém často parazitují spolky nevalné kvality. Bez ohledu na stylové zaměření je pak člověk vděčný za jakoukoliv pomocnou ruku, která dokáže z té obrovské masy vytáhnout opravdu zajímavou kapelku, která stojí za to a není jen jedním z bezvýrazných pasažérů v trendovém vlaku. Fanoušci doom metalu a jeho blízkých odnoží vědí, že švédský label I Hate je jeden z těch, který pod svým jménem nevydává čudly nezasluhující si pozornost, nýbrž naopak má čich na zajímavější rybky z osudem zakaleného rybníku. A jednou z nich jeví se i finští SERPENT WARNING, kteří pod firmičkou s interesantním logem v záhlaví vydávají letos svůj eponymní debut.
Jestliže mluvíme v souvislosti se SERPENT WARNING o doom metalu (se slůvkem metal bych byl ale v tomto případě trochu opatrný), tak je tím myšlená jeho prastará a dřevní podoba, kdy základem všeho byli BLACK SABBATH a škatulkování se ještě moc nenosilo. Promo materiály hlásají, že dílo je určené jak fandům BLACK SABBATH, tak příznivcům LORD VICAR, THE WANDERING MIDGET nebo REVEREND BIZARRE. S posledně jmenovanými je ale dle mého kromě zvuku moc nespojuje, hudba SERPENT WARNING nejde do takové hloubky jako u jejich známějších krajanů, naopak je přístupnější a kompozičně jednodušší a rovnější. Když už bych musel přirovnávat, zmínil bych klasiky typu SAINT VITUS či PENTAGRAM. Doomově šouravé a lehce hypnotické pasáže jsou často prokládány hard rockovými výjezdy a někdy je cítit i plenkové období heavy metalu. To vše zabaleno v silném a přirozeném zvuku, který připomíná zlaté časy analogu.
Hudbu na albu „Serpent Warning“ asi nejvystižněji charakterizuje obal a jeho název. Lepší cover art si kapela zvolit nemohla. Původní předlohu, obraz „Procession in the Fog“ (1828 – Ernst Ferdinand Oehme) „lehce“ upravil a zpracoval blízký přítel skupiny Lasse Pyykkö, kytarista a zpěvák HOODED MENACE. První tóny a tempo otvíráku „Evil River“ vtáhnou posluchače do pomalu se šinoucího procesí, který v ranním úsvitu zahalen chuchvalci mlhy vydává se k břehům řeky, jejíž temné vody skrývají dávno pohřbené tajemství a němě křičící tváře pod černou hladinou lákají do útrob chladných vod, kde dno je domovem utonulých dětí. Cíl pochodu je nevyřčen a čelo procesí se instinktivně řídí Hadím proroctvím a jeho varováním. Hudební doprovod je, jak jsem zmínil, opatřen výborným zvukem, kterému dominuje dominantní basa a z Iommiho slabikáře citující kytara. Kytarista Antti Koponen sází jeden klasický riff za druhým, v potřebné chvíli přijde s melodickou vyhrávkou, zdvojením nebo slušivým sólem. Muzika se nikam nežene, ale zhruba v třetině trasy se cestička mírně svažuje a lehce se přidá do kroku. Rázem se projeví další silná stránka SERPENT WARNING, která mi dělá velice dobře, a to jsou valivé hard rockové pasáže, které nahrávku krásně provzdušňují a činí ji pestřejší a zajímavější. Místy je to slušná „šlapárna“. Zpěvák Samuli Pesonen, který se rozumně drží tam, kde si je jistý, tedy ve středních mírně melodických polohách, občas zkusí vyjet i výš, ale činí tak s rozumem, a i díky němu se album dobře poslouchá. Do kopce z kopce, než se nadějeme, průvod je u cíle a pomalý závěrečný obřad končí tuto pouť. Božstvo bylo uctěno a letité tradice dodrženy, starodávný pakt nedošel poskvrny.
Album „Serpent Warning“ se poslouchá dobře, příjemně plyne, a v mém případě nezůstalo jen u „povinných“ poslechů potřebných k sepsání těchto řádků. Nehrozí, že bych si ho už později nepustil, a dovolil bych si ho doporučit těm, kteří desky žánrových klasiků ve svých sbírkách znají už nazpaměť a nevadí jim malé oživení v podobě nové kapely, která zručně pracuje s tradičními postupy a hodnotami, a jestliže v budoucnu přidají i malý kus sebe, může dojít daleko. Paradoxem je, že po nahrání desky kapelu opustil zpěvák Pesonen a za mikrofonem ho nahradila zpěvačka Suvi Laaninen, což může v budoucnu tvorbě SERPENT WARNING dát jiný a zajímavý rozměr. Uvidíme, uslyšíme, mají na čem stavět, tak snad nespadnou do všeobecného průměru, ta záplava je obrovská.
Seznam skladeb:
Čas: 39:54
Sestava:
http://www.reverbnation.com/serpentwarning4
https://www.facebook.com/serpentwarning
http://www.ihate.se/
Jestliže mluvíme v souvislosti se SERPENT WARNING o doom metalu (se slůvkem metal bych byl ale v tomto případě trochu opatrný), tak je tím myšlená jeho prastará a dřevní podoba, kdy základem všeho byli BLACK SABBATH a škatulkování se ještě moc nenosilo. Promo materiály hlásají, že dílo je určené jak fandům BLACK SABBATH, tak příznivcům LORD VICAR, THE WANDERING MIDGET nebo REVEREND BIZARRE. S posledně jmenovanými je ale dle mého kromě zvuku moc nespojuje, hudba SERPENT WARNING nejde do takové hloubky jako u jejich známějších krajanů, naopak je přístupnější a kompozičně jednodušší a rovnější. Když už bych musel přirovnávat, zmínil bych klasiky typu SAINT VITUS či PENTAGRAM. Doomově šouravé a lehce hypnotické pasáže jsou často prokládány hard rockovými výjezdy a někdy je cítit i plenkové období heavy metalu. To vše zabaleno v silném a přirozeném zvuku, který připomíná zlaté časy analogu.
Hudbu na albu „Serpent Warning“ asi nejvystižněji charakterizuje obal a jeho název. Lepší cover art si kapela zvolit nemohla. Původní předlohu, obraz „Procession in the Fog“ (1828 – Ernst Ferdinand Oehme) „lehce“ upravil a zpracoval blízký přítel skupiny Lasse Pyykkö, kytarista a zpěvák HOODED MENACE. První tóny a tempo otvíráku „Evil River“ vtáhnou posluchače do pomalu se šinoucího procesí, který v ranním úsvitu zahalen chuchvalci mlhy vydává se k břehům řeky, jejíž temné vody skrývají dávno pohřbené tajemství a němě křičící tváře pod černou hladinou lákají do útrob chladných vod, kde dno je domovem utonulých dětí. Cíl pochodu je nevyřčen a čelo procesí se instinktivně řídí Hadím proroctvím a jeho varováním. Hudební doprovod je, jak jsem zmínil, opatřen výborným zvukem, kterému dominuje dominantní basa a z Iommiho slabikáře citující kytara. Kytarista Antti Koponen sází jeden klasický riff za druhým, v potřebné chvíli přijde s melodickou vyhrávkou, zdvojením nebo slušivým sólem. Muzika se nikam nežene, ale zhruba v třetině trasy se cestička mírně svažuje a lehce se přidá do kroku. Rázem se projeví další silná stránka SERPENT WARNING, která mi dělá velice dobře, a to jsou valivé hard rockové pasáže, které nahrávku krásně provzdušňují a činí ji pestřejší a zajímavější. Místy je to slušná „šlapárna“. Zpěvák Samuli Pesonen, který se rozumně drží tam, kde si je jistý, tedy ve středních mírně melodických polohách, občas zkusí vyjet i výš, ale činí tak s rozumem, a i díky němu se album dobře poslouchá. Do kopce z kopce, než se nadějeme, průvod je u cíle a pomalý závěrečný obřad končí tuto pouť. Božstvo bylo uctěno a letité tradice dodrženy, starodávný pakt nedošel poskvrny.
Album „Serpent Warning“ se poslouchá dobře, příjemně plyne, a v mém případě nezůstalo jen u „povinných“ poslechů potřebných k sepsání těchto řádků. Nehrozí, že bych si ho už později nepustil, a dovolil bych si ho doporučit těm, kteří desky žánrových klasiků ve svých sbírkách znají už nazpaměť a nevadí jim malé oživení v podobě nové kapely, která zručně pracuje s tradičními postupy a hodnotami, a jestliže v budoucnu přidají i malý kus sebe, může dojít daleko. Paradoxem je, že po nahrání desky kapelu opustil zpěvák Pesonen a za mikrofonem ho nahradila zpěvačka Suvi Laaninen, což může v budoucnu tvorbě SERPENT WARNING dát jiný a zajímavý rozměr. Uvidíme, uslyšíme, mají na čem stavět, tak snad nespadnou do všeobecného průměru, ta záplava je obrovská.
Seznam skladeb:
- Evil River
- Beyond the Wisdom
- Luna
- Serpent Warning
- Thousand Names
- Ceremonies of the Sun
Čas: 39:54
Sestava:
- Samuli Pesonen – zpěv
- Antti Koponen – kytara
- Jussi Kotilainen – basa
- Kristian Lindberg – bicí
http://www.reverbnation.com/serpentwarning4
https://www.facebook.com/serpentwarning
http://www.ihate.se/
