Nejbližší koncerty
  • 23. 02. 2024Plzeň, Pod Lampou
  • 24. 02. 2024SEVEN (České Budějovice) + DEAD DANIELS (Praha) společně ...
  • 28. 02. 2024UNDERCROFT Death/Thrash metal (Chile) DEKAPITED Thrash...
  • 06. 03. 2024Stíráš si pot z čela při paralýze volbou během listování ...
  • 08. 03. 2024Hrají: XIII. STOLETÍ legendární gothic rock ( Jihlava ), ...
  • 09. 03. 2024Tortharry, Murmur, Bloodcreek
  • 12. 03. 2024DAVID ELLEFSON (ex-Megadeth) - Bass Warrior Tour 2024. P...
  • 15. 03. 2024- - - First Spring HARDCORE THERAPY - - - 15. 3. 2024 - -...
LLYR

S Flaginem, kytaristou a zpěvákem moravských death metalových GET AWAY jsem se podívali na to, jak vznikalo jejich nové album, probrali jsme historii kapely a nahlédli i do budoucnosti.

Ave GET AWAY! Když jsem psal recenzi na vaše nové album „Threshold of Pain“, tak jsem si o vaší kapele dohledával informace a abych pravdu řekl, příliš jsem jich nenašel. Myslím, že by bylo dobré to napravit (smích). Prosím, představ nám kapelu a popiš, kdy a jak vlastně vznikla. Trocha historie nikoho nikdy nezabije (smích).

Bylo to začátkem roku 2004. V té době jsem měl v šuplíku pár hudebních motivů, které nebylo kde uplatnit. V hlavě jich bylo daleko víc a tak jednoho krásného zimního večera jsem kontaktoval Ozzyho, jestli by nechtěl zkusit se mnou hrát něco tak trochu jiného. Slovo dalo slovo a už v lednu se začalo makat na prvních pasážích. Zpočátku se jednalo o velmi různorodou tvorbu. Možná by se dalo říct i „co song – to jiný styl“. Byl v tom rock, punk, thrash a já už ani nevím, co všechno. Sám jsem do toho zkoušel jak chraplák, tak i čistý zpěv. Myslím, že jsme prošli nějakým přirozeným vývojem a ten styl, co hrajeme, teď si nás našel sám. Pár let nám trvalo, než jsme přišli na to, že experimentování už bylo dost a death metal je to pravé. V roce 2008 vznikla naše první nahrávka „Ruins of Wrath“ a o pět let později její následovník „Threshold of Pain“. V obou případech se jedná o samo-vydání.

Co se týče personálních změn, tak těch taky několik bylo. Původní sestava, která nám vydržela hodně dlouho byla: Ozzy – drums, Randy – bass a já – gt, v. Později se k nám připojuje basák Tochr a Randy se tak ujímá svého původního nástroje – kytary. Pak se nám v kapele prostřídalo pár muzikantů (takže i možná proto je mezi vydáním obou CD taková pauza), než se sestava ustálila na dnešní podobě: Ozzy - drums, Prochor – bass a já – gt, v. V současné době s námi zkouší ještě jeden mladý talentovaný kytarista, který snad brzy změní naše trio na kvartet, jen co dokončí maturitu.

Když „Threshold of Pain“ poslouchám, líbí se mi ta kombinace „nářezu“ a temných melodií. Jakým způsobem vlastně nové songy vznikaly a jak dlouho jsi je skládal? Podíleli se na nich i tví spoluhráči? Myslím tím, jestli ti do toho mohli mluvit nebo jsou GET AWAY jen „tvůj“ projekt/kapela (Flagine)?

GET AWAY není můj projekt. Jsme kapela, kde se čeká, s čím přijdu. Dá se říct, že na 90 % skládám hudbu já. Někdy vím přesně, jak se bude skladba vyvíjet, jindy si nechám poradit. Obvykle však mám v zásobě více možných cest, takže vždycky je z čeho vybírat. A jak vznikají songy? To já vlastně ani nevím. Nejspíš je to obraz nějakých nálad, které se pak mění v kytarové riffy a s těma já pak pracuju a zkouším různé kombinace, druhé hlasy, vyhrávky apod. Ale i tak se nejedná o nic nového - převratného. Jedeme ve vyjetých kolejích našich vzorů, dáváme do toho kus sebe a to nejdůležitější asi je, že nás to baví.

Jako datum vzniku kapely je uváděn rok 2004. To je už dlouhých deset let. Na kontě máte ale teprve dvě alba. To není zase tolik obvyklé. Většinou se říká, že je dobré vydávat desky v dvouletých intervalech. Dvě nahrávky jsou zkrátka málo (smích). Čím to bylo způsobeno? Nebyl čas, peníze?

Především bych chtěl zdůraznit, že jsme skupina amatérských muzikantů. Nikdo nás nesponzoruje a všechno, co jsme kdy vytvořili, si hradíme sami z vlastních kapes. Hudba není naše živobytí, ale náš koníček. Všichni máme samozřejmě svoje zaměstnání, které nám neumožní hrát a zkoušet tak, jak bychom chtěli. Kolikrát se nevidíme třeba i celý měsíc. Takže dát dohromady skladbu a společně ji sehrát bývá pro nás někdy dosti problematické. Na druhou stranu nás nikdo do ničeho netlačí a na všechno máme času tolik, kolik potřebujeme. A jak už jsem se zmínil, taky byla doba, kdy se u nás prostřídalo pár hudebníků a to taky kapelu značným způsobem zbrzdilo.

Kapely většinou vydávají ke svým výročím různé limitované edice, trička, koncerty apod. Vy slavíte letos deset let na scéně. Chystáte něco podobného pro své fanoušky?

Plánů bylo hodně, ale jak už jsem říkal, jsme jen amatéři. Nemáme za sebou žádné manažery, producenty, žádný realizační tým. Tudíž jsme ztroskotali opět na nedostatku financí. Ani těch fanoušků tolik není, kteří by ty trička apod. věci kupovali. Spíše jsou to jenom kamarádi a kamarádi našich kamarádů, ke kterým se naše hudba dostane. Abych ale nebyl příliš skeptický, vydali jsme novou desku, udělali výroční koncert, kde jsme hráli hodinu a půl. Vystoupili jsme poprvé s novým materiálem, plus samozřejmě starší věci a i na nějaký ten „cover“ se dostalo. Myslím, že se nám ten večer vydařil a touto cestou bych chtěl poděkovat všem těm, kteří nás přišli podpořit. Nesmírně si toho vážíme.  A až utržíme nějakou tu korunu za CD, snad budou i ty trička.

Obě alba jste vydali ve vlastním nákladu. Nezkoušeli jste třeba nějaký label? V dnešní době je vydavatelství velká spousta. Co třeba v zahraničí, zkoušeli jste někoho oslovit?

To máš pravdu, vydavatelství je hodně, ale kapel, jako jsme my, ještě mnohem víc. Pár vydavatelů jsem zkoušel oslovit. Většina z nich mi odepsala, že už mají plno a nové kapely už nehledají. Po takových odpovědích jsem už víc nikam nepsal. CD jsme vydali na vlastní náklady a myslím, že pokud někoho naše hudba osloví – cestu si k ní najde. Jestli ovšem do budoucna projeví nějaká firma o naši tvorbu zájem, nejspíš se bránit nebudeme. A je jedno, jestli to bude label zahraniční nebo tuzemský. Spíš jde o to, jestli je schopný pokrýt všechny náklady s nahrávkou spojené.

Nové album má pro mě poměrně zvláštní obal. Kdo je jeho autorem a co má vlastně znázorňovat? Přiznám se, že mě by se k vaší hudbě hodila spíše nějaká klasika… lebky, rakve, hroby apod. (smích).

Tak takové klasiky jsem se já osobně chtěl vyvarovat. Obal vytvářel, společně s námi, náš kamarád a grafik Jara Novák.  A protože,  jsme mu do toho všichni kecali (každý měl jinou představu), výsledek je takový, jaký je. Bohužel musím říct, že s tím nejsem tak úplně spokojen, ale na druhou stranu jsem rád, že obal není zbytečně přeplácaný, tak jak bývá u podobných smeček dneska zvykem a určitá hloubka z něj taky vyzařuje. Pokud si přečteš texty, tak zjistíš, že skoro všechny jsou o nějakých divných, pomatených, úchylných ženách a právě to jsme tam chtěli dostat. Zda-li se nám to povedlo, necháme na fans, kteří si CD zakoupí.

Nahrávali jste ve studiu Šopa (stejně jako minulé album). Proč právě tohle studio a zajímalo by mě, zda bys ho doporučil i ostatním death metalovým smečkám. Co jsem měl zatím možnost slyšet, tak ze Šopy snad nevylezla kapela, která by měla na CD špatný zvuk (tedy co mohu mluvit za death metal).

Já jsem se zvukem nadmíru spokojen. Šopa je kvalitní studio a pan Staňa Valášek je zvukový mistr. Tímto ho zdravím :). Nikde jinde jsem zatím neměl možnost nahrávat, takže nemůžu srovnávat. Když jsem začínal hrát u SUCCUBUS, jelo se nahrávat do Šopy a já coby nováček v kapele jsem jen dělal, co se mě řekne. U DESTROYING DIVINITY to bylo podobně a když měla přijít nahrávka G.A., vůbec jsem se nerozmýšlel. Ten týden v Lipově, i když je náročný (hlavně večery v místním pohostinství (smích)), je vždycky super. Rádi se tam vracíme a snad ještě několikrát vracet budeme. Snad to Staňa s námi (rádoby muzikantama) ještě párkrát vydrží…(smích).

Vývoj a technologie jdou rychle dopředu. Zaznamenal jsi při nahrávání nějaké změny, nové, jiné postupy apod.? Mezi letošním a předchozím albem uběhlo šest let, za tu dobu se toho muselo spoustu změnit. Jaké vybavení, nástroje vlastně používáte?

…a víš, že ani ne? Já jdu do studia vždy s tím, abych vše odehrál, jak nejlíp to půjde. Pak teprve můžu nastínit své představy o různých aranžích a finálním zvuku. Jak toho Staňa docílí, do toho moc nevidím, neboť nejsem zrovna technický typ člověka. Vždycky ale porozumí mým vizím a požadavkům, i když se kolikrát nedokážu přesně vyjádřit. Určitě svoje studio taky neustále inovuje a vylepšuje. Ale především má výborný sluch a ví co, kde a jak přikořenit, přiostřit, ale hlavně nepřesolit. Pak je jasné, proč ze Šopy lezou jen kvalitní zvukové nahrávky. Co se týče nástrojů, tak žádný zázrak to není. Za zmínku stojí snad jen to, že jsme nahrávali přes „Marshallacký“ kytarový aparát, když už teda chceme být old school (smích).

Jestli se nepletu, tak od začátku zpíváte anglicky. Proč zrovna angličtina? Mimochodem, vaše texty mají určitou hloubku, nápad, což nebývá v death metalu zase tolik obvyklé (smích). Kdo je autorem textů a co se jimi snažíte sdělit?

Tak to se právě pleteš. První texty byly v češtině. Angličtina přišla, až když jsme se začali přibližovat death metalu. Zpívat „growlem“ česky, to už (podle mě) vyžaduje hodně dobrý a propracovaný text. Ta hloubka a nápad v našich textech byl záměr. Mám rád texty, které se dají číst částečně i jako báseň. Naopak nemám moc rád, když se ve skladbě odeřve jen pár prázdných hesel, která ve finále ani nemají žádnou souvislost. I deathová skladba by měla být, dle mého soudu, tak trochu i píseň a o to se my snažíme celou dobu. Texty k nové desce napsal náš kamarád Karel Ardely a myslím, že se mu dost povedly. Jedná se víceméně o příběhy extrémně šílených žen a života a smrti kolem nich.

Měli jste a máte ambice prorazit i do zahraničí? Pro vás by asi nebyl problém vyrazit kousek za hranice. Z Borkovan to není zase tolik daleko. Rakousko se třeba vyloženě nabízí.

Rádi bychom zahráli i někde venku, ale pořád nám chybí někdo, kdo by nám ty koncerty domlouval. Nejsme typ kapely, která by se vnucovala a za každou cenu objížděla všechny fesťáky. Tím nechci říct, že jsme drazí. Naopak – hrajeme jenom za cesťák. Tak pokud někdo z čtenářů hledá pro svůj festival či koncert neokoukané tváře – jsme k dispozici a rádi přijedeme.

Když už jsme u těch koncertů… Na vašem bandzone profilu jich zrovna moc není. A když už, tak neopouštíte Moravu (smích). Chystáte se na nějaké větší turné? Mohou vás kontaktovat pořadatelé a pozvat vás třeba do Prahy apod.? Osobně bych vás třeba rád viděl naživo, ale od nás je to k vám velká dálka (smích).

Jak říkám, těch koncertů je zatím velmi málo, neboť pořadatelé nás moc nekontaktují a když už, tak je to nějaká kapela a žádá výměnou akci. Těch už jsme pár udělali a snad i do budoucna jsme schopní nějakou spáchat. V dubnu jsme měli odehrát dva koncerty, ale bohužel oba byly zrušeny. Takže smůla.  Na podzim tam máme těch vystoupení trochu víc, ale o žádné turné se nejedná. Rádi přijedeme kamkoliv, stačí nás jen kontaktovat.

Co si vlastně myslíš o současném vývoji death metalu? Líbí se ti spíš novější, „technické smečky“ nebo jsi zastáncem klasiky? Jaké kapely vlastně jsou a byly tvým vzorem, inspirací, když jsi začal/jste začali dělat muziku?

Dneska je takových kapel strašně moc a přiznám se, že už ani nesleduju kam se death metal vyvíjí. Občas si rád něco nového poslechnu, ale už to není tak jako dřív. Hraju ve dvou kapelách, takže poměrně dost zkoušíme, do toho práce a jiné povinnosti a zájmy. Na samotný poslech pak moc času nezbývá. Tenkrát, když jsme začínali, to bylo jiné. To jsme měli zcela jiné ambice. Poslouchali jsme všechno, co bylo k mání. DEATH, MORBID ANGEL, SEPULTURU, DEICIDE… no, prostě to, co všichni naši souputníci. Chtěli jsme být jako oni. Když jsme udělali pár prvních skladeb, věřili jsme, že se z toho všichni posadí na prdel a my tak dobudeme svět (smích).  Dneska už je to jiné, trochu jsme zmoudřeli, hudbu bereme spíše jako takový relax. Ale někde uvnitř, hluboko v srdci, ta touha být alespoň částečně úspěšní tak jako oni (naše tehdejší vzory), tam pořád je.

GET AWAY jsou dnes tříčlenná kapela. Pokud se nemýlím, tak z původní sestavy jste zůstali jen ty a bubeník Ozzy. Hrával s vámi ještě Randy (kytara), Tochr (basa). Vím, že je to těžké udržet stálou sestavu, ale zeptat se musím (smích). Proč pánové z kapely odešli? Současná sestava je stabilní nebo se jedná o muzikanty, kteří ti „pomohli“ s deskou?

Současná sestava je stabilní už několik let. A jak už jsem se zmínil, nyní s námi zkouší nový kytarista, který obohatí naše řady zejména pro koncertní pódia, neboť naše hudba si vyžaduje kytary dvě. Randy se rozhodl skončit, protože měl zdravotní problémy se sluchem a taky byl příliš vytížený svým zaměstnáním. A co se týče Tochra, ten s námi odehrál asi rok a pak pověsil basu na hřebík a odcestoval do Číny na studijní stáž. Najít v našich končinách nejen muzikanta, ale i kamaráda, který by s námi sdílel všechen ten čas strávený na zkouškách a zároveň táhl za jeden provaz bylo velmi těžké. Naštěstí se k nám přidal Prochor a stal se třetím pevným opěrným bodem G.A. a my jsme tak mohli dojít s novou deskou ke zdárnému konci.

Pocházíte z Borkovan u Brna. Mám Brněnsko zafixované jako destinaci, kde to metalem žije (ROOT, ASGARD apod.). Kousek je i Uherské Hradiště, kde „sídlí“ HYPNOS, MASTER. Jak je tomu dnes? Chodí u vás lidé na akce, podporují underground? Teď nemyslím jen death metal, ale všeobecně. Já když někdy vyrazím na koncert, tak je mi kolikrát skoro až smutno za kapely, když i na slavná jména přijde třeba jen pár lidí.

Tak tady tě asi zklamu. Já na koncerty moc nechodím (mám toho dost ve zkušebně), ale když už se někam dostanu, narváno tam zrovna nebývá. Na těch koncertech, které hrajeme my, je to ještě horší. Plný sál, či stadion, asi fakt náleží těm nejlepším z nejlepších. Tam máš aspoň jistotu, že za ty prachy si užiješ kvalitu. Pořadatelům menších akcí fandím a smekám před nimi. Jdou do toho, i když ví, že vyjdou jen tak tak, nebo že dokonce prodělají. Nevím čím to je, asi finanční situací v naší republice, nebo taky tím, že už je u nás „překoncertováno a překapelováno“…  nevím.

Flagine, ty působíš ještě v DESTROYING DIVINITY. S nimi byste měli letos na jaře vydat nové album. Obě kapely jsou si svým způsobem trošku podobné. Myslím tím teď styl, který hrajete. Valivý, temný death metal. Jak vlastně rozlišuješ, pro kterou kapelu který nápad použiješ?

Ano, nová deska D.D. už je hotová a co nevidět bude venku. Nemyslím si, že by v těchto dvou kapelách byla nějaká větší podoba. Většinu hudby u DESTROYING DIVINITY skládá Gassi, já ho jen tak doplňuju. Jednu nebo dvě skladby na desku jsem sice vždycky udělal sám, ale tvořil jsem je úplně jiným stylem než pro G.A. Především styl bubeníků v těchto dvou kapelách je velmi rozličný a podle toho se taky řídím. U DESTROYING DIVINITY jsou vytyčeny jisté hranice, přes které nechceme jít, zatím co u GET AWAY se snažím o to, aby byla hudba velmi různorodá, aby se v ní neustále něco dělo, prostě aby nenudila a oslovila nejen ty lidi, co poslouchají death metal.

Je vůbec možné někde vaše CD koupit v běžné distribuci? Surfoval jsem jako divý a nikde jsem nic nenašel (smích). A co předchozí počin „Ruins of Wrath“ (2008)? Jsou ještě k dispozici nějaká CD?

Neustále bojuju s nedostatkem času a protlačit naše CD do distributorských firem se pořád ještě chystám. Vážně bych uvítal, kdyby tady to hledání na netu a poštu za mě vyřizoval někdo jiný a já bych se tak mohl věnovat čistě jenom hudbě. Takhle už několik měsíců nosím v hlavě spoustu nápadů a nejsem schopný je zpracovat, nahrát do kompu, hledat různé souzvuky a kombinace atp…  Bohužel jsem na to sám a tak všechno chce svůj čas. Jen doufám, že se nám podaří další CD vydat dřív než zase za pět let. První i druhý počin lze (zatím) objednat buď přes můj mail, nebo přes bandzone. Cena za obě CD činí 200,- czk + poštovné - což si myslím, že je super cena, tak neváhejte a pište.

Spousta kapel dnes volí už jen digitální distribuci.  Založí si bancamp profil a pak pro skalní fanoušky vylisuje pár CD, případně vinyl. Vždycky přemýšlím, jak je možné, že se alba objeví ke stažení vždy několik dní před vydáním. Ani vy jste nebyli výjimkou. Jaký je tvůj vztah ke stahování muziky? A co si myslíš o současném vývoji a „digitalizaci“ hudby? Na jednu stranu je dnes hudba „dostupná“ pro každého ihned, na druhou stranu to přináší věci typu loudness war, kapely, labely jsou na tom bity apod.

Každá mince má dvě strany. Když to beru z pohledu fanouška, nemůžu nevzpomenout na dobu, kdy se k nám metalová hudba dostávala jen horko těžko. Kopírovali se kopie (jejichž kvalita bývala kolikrát velmi  mizerná) a o originálních CD jsme si jen mohli nechat zdát. Po revoluci pak šlo najednou sehnat všechno a tak odhodlaného sběratele neodradila ani přemrštěná cena. Jeden můj kámoš dokonce kupoval i CD podle obalu, aniž by věděl, do čeho jde. Já sám mám pár takových nosičů ve skříni, které jsem už hodně let nevytáhl a možná k tomu už ani nedojde. Dneska je to jinak. Máme tady internet, kde si můžeme ihned pustit či stáhnout cokoliv, nač si vzpomeneme. Přiznám se, že i já stahuju a jsem za to rád. Můžu si tak poslechnou alba, která bych si nikdy nekoupil a to zcela zdarma. A pakliže mě něco opravdu zaujme (což se už dlouho nestalo), stejně půjdu a koupím si originál. Ale na druhou stranu mě chybí to napětí a čekání, než nová deska mojí oblíbené kapely vyjde. Chybí mi ta samotná koupě v kamenném obchodě a ta cesta domů vlakem, kde jsem několikrát prolistoval booklet a přečetl texty, abych si pak doma mohl vytoužené album s radostí a v klidu vyposlechnout (smích). Když se ale na to dívám z pohledu hudebních těles či firem, už to taková sláva není. Úspěch alba se dříve hodnotil podle počtu prodaných nosičů. Počet stažení se spočítat nedá. Snad jen počet zhlédnutí na youtube. A vydavatelská firma bude taky jen těžko investovat do něčeho na čem prodělá. Je to začarovaný kruh. Nezbývá než se uskromnit a uvědomit si, že jde především o hudbu a ta se musí dostat ke svým posluchačům a to jakoukoliv cestou.

Pohybuješ se na scéně už dlouhou dobu, působil jsi v několika kapelách. Poslední dobou se setkávám s tím, že si „starší a zkušení“ kolikrát stěžují, že dnes už „to není, jako to bývalo“. Když se ohlédneš do minulosti a srovnáš ji s dnešní dobou, jak to cítíš ty? Změnil se underground, death metal, přístup fanoušků, vydavatelství, pořadatelů apod.?

Myslím, že se toho změnilo hodně. Nechci to tady pitvat, jen mě trochu mrzí, že metalová komunita už nedrží při sobě tak jako kdysi. V dobách, kdy bylo undergroundových akcí v našich končinách velmi poskrovnu, se vždycky sjížděli na koncert fanoušci z širokého okolí a bylo jedno, že Franta poslouchá MANOWAR a Lojza zase upřednostňuje CANNIBAL CORPSE. Dneska je to jinak. Grindeři se vysmívají příznivcům heavy metalu (příliš se tam ječí), ti zase nemají rádi death, neboť se tam zvrací atp.  Ale tak to asi má být, doba pokročila a my musíme pokročit s ní (smích).

Vždycky se ptám… zaujala tě nějaká deska z poslední doby, kterou sis koupil? Klidně můžeš zmínit nějakou českou i zahraniční.

Už je to dlouho co jsem si nějaké to CD kupoval, ani si teď nevzpomenu, co to bylo. Vlastně ani nemám nic, co bych tady vyzdvihl. V poslední době, když si chci poslechnout death metal, tak se vracím k některým starým klasikám. Jinak mám rád taky progresivní rock a ani nějakou klidnější hudbou typu ANATHEMA nepohrdnu. Poslouchat dokola death a ještě takový styl hrát, opravdu pořád nejde (smích).

Co chystají GET AWAY v nejbližší době? A pokud chceš, klidně můžeš vzkázat něco fanouškům.

GET AWAY se chystají odehrát co nejvíce koncertů a propagovat co nejvíc novou desku. Jinak už si dlouho slibujeme, že uděláme konečně nějaký videoklip, tak snad se nám to podaří brzy zrealizovat. Všem fanouškům děkuju za přízeň, zdravím všechny kamarády a těším se na setkání s vámi na našich koncertech. Rovněž děkuju FOBIA zine (především Tobě Jakube) za tento prostor na vašich stránkách, za skvělou recenzi na naše nové album a tím i velkou propagaci našeho bandu GET AWAY!!!

Děkuji za rozhovor a přeji co nejvíce vyprodaných koncertů a cdček.

FACEBOOK

http://bandzone.cz/getaway
flagin@centrum.cz

RECENZE Threshold of Pain

Zveřejněno: 11. 05. 2014
Přečteno:
3474 x
Autor: Asphyx | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář