Do nábojového pásu obtáčejícího metalovou Brazílii přibyl další projektil v podobě čistě dámské kapely NERVOSA. Protagonistky vypadají náramně, dvě blondýnky a černovláska obtěžkané kovem, upnutá trička s logy nejpřednějších kapel, líčení dodávající dostatečnou drsnost... A navíc skvěle hodnocené a skutečně dobré demo podněcovalo očekávání a zvědavost, jak bude vypadat debut. Popularita skupiny je opravdu veliká, 90 000 kladných hodnocení fanoušků na faceboku a jako dodatek pozdvižení kolem ní podpora Maxe Cavalery. Nemůžu se však zbavit dojmu, že toto vše by mohl způsobovat onen prvek ženskosti, pro převážnou část posluchačů opačného pohlaví tak přitažlivý. Každopádně je to ve světě metalu určitá výjimka a možné osvěžení, pokud ovšem nejde o pouhé napodobeniny (AC/Dshe, HOT CHILI GIRLS, JUDAS PRIESTES) nebo záměrně vulgární uskupení (české LOCHNESS, anglické ORAL).
Ale vraťme se zpět ke kapele NERVOSA. Vznikla v roce 2010 v Sao Paulu a o dva roky později vydala jediné demo nebo taky EP „Time of death“, třípísničkový a dvanáct minut trvající počin. Ztělesněná energie, tvrdost a nápaditost, přestože úvodní i závěrečná skladba trvá shodně pět minut, a to je celkem dost, je co poslouchat. Opakuji, dvanáct minut příslibu, že by následující tvorba mohla být minimálně neobyčejná. Ze studia Self-Released / Independent vyšel zvukově zajímavý materiál, ovšem diametrálně odlišně se kapela prezentovala na záznamech z živých vystoupení, nechci ovšem hodnotit kriticky z poslechu na You Tube. Bohužel loňské vystoupení v Brně NERVOSA zrušila a nad letošním květnovým koncertem tamtéž s HIRAX, BONDED BY BLOOD a chilskými NUCLEAR visí také otazník.
Na začátku března ale zmiňovaný debut „Victim of Yourself“ vyšel. Deska vychází v krásném obalu renomovaného výtvarníka Andeje Bouzikova (LAHAR, VIOLATOR, TOXIC HOLOCAUST a moc teček), název i pojmenování skladeb naznačují obsahové zaměření na sociální problémy, vlnu odporu a zničující sebezničení. Sestava kapely se oproti prvnímu „Time of Death“ nepatrně změnila, Fernanda Lira hraje na basu a zpívá první vokál, Prika Amaral má povinnosti u sólové kytary a přispívá doprovodným zpěvem a jen Farnandu Terru za bicími vystřídala Pitchu Ferraz. Dámy jsou vyobrazeny uprostřed přebalu LP a zadní strana přináší pouze názvy skladeb, jednoduché a přesto působivé.
První poslech, jednoduše řečeno, rozčarování, monotónnost, na thrash příliš zdlouhavé a jakoby bez nápadu. To ale nemusí nic znamenat, znám kvanta desek na první poslech hezky poslouchatelných a po několikerém opakování se z nich stává materiál, ke kterému se člověk pomalu nevrátí. Nicméně, poslouchal jsem NERVOSU už nesčetněkrát a z desky na mě útočí drtivý riff, rychlý rytmus a obrovské vokální nasazení. Co jsem ale vždy postrádal, byla nápaditost, změny tempa (které by poměrně dlouhé skladby oživily) a kytara v melodickém sólu. Basistka Fernanda Lira je dominantní, bicí v rytmu dobré, ale Prika Amaral mění sólovou kytaru na čistě doprovodnou s krátkými a podle mě, mírně řečeno, jednoduchými vyhrávkami, které vesměs jednotlivé skladby zakončují a jen minimálně zpestřují a ozvláštňují mezihry. Pětačtyřicetiminutová nahrávka přináší včetně „Intra“ dvanáct skladeb, ke kterým jsem si napsal asi dvě stránky poznámek, po jejichž přečtení jsem se rozhodl podrobně nerozebírat jednotlivé songy, protože i poznámky se nesou ve stejném duchu. Basový riff, časté využívání stop – start efektu, stále obdobné tempo, thrashový zpěv a celkově muzika pošilhávající k death metalu. Z komplexně slitého dojmu mi vyčnívají dvě skladby, pátá „Nasty Injury“ a šestá „Envious“, ve kterých více zní kytara a tempo není tak sterilní, prostě oživující. Pak ale přichází skladba „Death!“ (oficiální video) a hodně kýčová „Into Mosh Pit“, které vrací album do rozjetých kolejí.
Na samotný závěr jen ještě pár slov. Myslím si, že kapele chybí ve studiové práci druhá kytara, vpravdě sólová. Na druhou stranu je možné, že živé vystoupení by mohlo být desce hodně podobné. Každopádně zmíněný květnový brněnský koncert navštívím, a pokud NERVOSA vystoupí, budu moc rád a rád si po debutovém albu spravím chuť, protože se stále nezbavuji dojmu, že kapela v sobě skrývá metalový potenciál.
Seznam skladeb:
Čas: 45:16
Sestava:
http://nervosaofficial.com/
https://www.facebook.com/femalethrash
http://www.metal-archives.com/bands/Nervosa/3540350698
Ale vraťme se zpět ke kapele NERVOSA. Vznikla v roce 2010 v Sao Paulu a o dva roky později vydala jediné demo nebo taky EP „Time of death“, třípísničkový a dvanáct minut trvající počin. Ztělesněná energie, tvrdost a nápaditost, přestože úvodní i závěrečná skladba trvá shodně pět minut, a to je celkem dost, je co poslouchat. Opakuji, dvanáct minut příslibu, že by následující tvorba mohla být minimálně neobyčejná. Ze studia Self-Released / Independent vyšel zvukově zajímavý materiál, ovšem diametrálně odlišně se kapela prezentovala na záznamech z živých vystoupení, nechci ovšem hodnotit kriticky z poslechu na You Tube. Bohužel loňské vystoupení v Brně NERVOSA zrušila a nad letošním květnovým koncertem tamtéž s HIRAX, BONDED BY BLOOD a chilskými NUCLEAR visí také otazník.
Na začátku března ale zmiňovaný debut „Victim of Yourself“ vyšel. Deska vychází v krásném obalu renomovaného výtvarníka Andeje Bouzikova (LAHAR, VIOLATOR, TOXIC HOLOCAUST a moc teček), název i pojmenování skladeb naznačují obsahové zaměření na sociální problémy, vlnu odporu a zničující sebezničení. Sestava kapely se oproti prvnímu „Time of Death“ nepatrně změnila, Fernanda Lira hraje na basu a zpívá první vokál, Prika Amaral má povinnosti u sólové kytary a přispívá doprovodným zpěvem a jen Farnandu Terru za bicími vystřídala Pitchu Ferraz. Dámy jsou vyobrazeny uprostřed přebalu LP a zadní strana přináší pouze názvy skladeb, jednoduché a přesto působivé.
První poslech, jednoduše řečeno, rozčarování, monotónnost, na thrash příliš zdlouhavé a jakoby bez nápadu. To ale nemusí nic znamenat, znám kvanta desek na první poslech hezky poslouchatelných a po několikerém opakování se z nich stává materiál, ke kterému se člověk pomalu nevrátí. Nicméně, poslouchal jsem NERVOSU už nesčetněkrát a z desky na mě útočí drtivý riff, rychlý rytmus a obrovské vokální nasazení. Co jsem ale vždy postrádal, byla nápaditost, změny tempa (které by poměrně dlouhé skladby oživily) a kytara v melodickém sólu. Basistka Fernanda Lira je dominantní, bicí v rytmu dobré, ale Prika Amaral mění sólovou kytaru na čistě doprovodnou s krátkými a podle mě, mírně řečeno, jednoduchými vyhrávkami, které vesměs jednotlivé skladby zakončují a jen minimálně zpestřují a ozvláštňují mezihry. Pětačtyřicetiminutová nahrávka přináší včetně „Intra“ dvanáct skladeb, ke kterým jsem si napsal asi dvě stránky poznámek, po jejichž přečtení jsem se rozhodl podrobně nerozebírat jednotlivé songy, protože i poznámky se nesou ve stejném duchu. Basový riff, časté využívání stop – start efektu, stále obdobné tempo, thrashový zpěv a celkově muzika pošilhávající k death metalu. Z komplexně slitého dojmu mi vyčnívají dvě skladby, pátá „Nasty Injury“ a šestá „Envious“, ve kterých více zní kytara a tempo není tak sterilní, prostě oživující. Pak ale přichází skladba „Death!“ (oficiální video) a hodně kýčová „Into Mosh Pit“, které vrací album do rozjetých kolejí.
Na samotný závěr jen ještě pár slov. Myslím si, že kapele chybí ve studiové práci druhá kytara, vpravdě sólová. Na druhou stranu je možné, že živé vystoupení by mohlo být desce hodně podobné. Každopádně zmíněný květnový brněnský koncert navštívím, a pokud NERVOSA vystoupí, budu moc rád a rád si po debutovém albu spravím chuť, protože se stále nezbavuji dojmu, že kapela v sobě skrývá metalový potenciál.
Seznam skladeb:
- Intro
- Twisted Values
- Justice Be Done
- Wake Up and Fight
- Nasty Injury
- Envious
- Morbid Courage
- Death
- Into Mosh Pit
- Deep Misery
- Victim of Yourself
- Urânio em Nós
Čas: 45:16
Sestava:
- Prika Amaral - guitars, vocals (backing)
- Fernanda Lira - bass, vocals
- Pitchu Ferraz - drums
http://nervosaofficial.com/
https://www.facebook.com/femalethrash
http://www.metal-archives.com/bands/Nervosa/3540350698
