BAD VICTIM – Epicentrum

Pakliže se někde na netu budete snažit získat podrobnější informace o kapele BAD VICTIM (dále jen BV) z Velkého Meziříčí, tak stejně, jako já, nejspíš asi moc neuspějete, jelikož internetové profily (Bandzone, Facebook) této bandy nejsou zrovna ve stavu, kterým by se kluci mohli právě dvakrát chlubit. Ano, aktuální zprávy přibývají docela pravidelně, ale co se týče historie, tak ta je třeba na BZ uvedena pouze hodně heslovitě, navíc některá časová období jsou zcela vynechána. Z tohoto důvodu pouze v krátkosti uvedu, že BV existují od roku 2000 a jejich aktuální nahrávka nazvaná „Epicentrum“, která vyšla z kraje letošního roku, by měla být jejich v pořadí třetím studiovým albem, jenž je nástupcem předchozího počinu „Střepina“ (2007).

Materiál prezentovaný na novém CD je hudebně poměrně rozmanitý a stylově těžko zařaditelný, což ostatně skupinu provází prakticky po celou dobu její existence. Písně, na jejichž vzniku se podílí kompletní osazenstvo kapely, jsou komponovány napříč tvrděmetalovým spektrem, takže v nich najdeme jak prvky death metalu, metalcoru, tak i blacku, což ve výsledku po několikerém poslechu zanechává docela příjemný dojem. Základní část desky obsahuje celkem 10 skladeb, včetně krátké závěrečné instrumentálky, outra, z nichž bych vypíchnul čtvrtou v pořadí „Pod hrozbou deště“, která představuje tu melodičtější tvář BV a zároveň je i mým osobním favoritem. Drsnější stránku pak prezentuje například hned následná pětka „Pochod zesnulých“ a šestka „Nech mě krvácet“. Vedle kytarových sól a zajímavých melodií je další výraznou devizou v muzice skupiny vokální složka, texty v rodném jazyce (akorát bych přivítal o něco větší srozumitelnost) a výkon zpěváka Milana, který se svým hlasem hravě zvládá několik různých poloh (chroptí, řve, skřehotá). Jako bonus je album doplněno třemi nově nahranými staršími věcmi, které však svým výrazem nijak nenarušují celkovou atmosféru CD, naopak do ní zcela bez problémů zapadají.

Nahrávalo se v druhé polovině loňského roku v bzeneckém studiu Shaark, takže pro čtenáře jistě nebude žádným velkým překvapením, když uvedu, že zvuk je opravdu parádní a celému materiálu dodává tu správnou sílu a energii. Za pozornost určitě stojí, že po odchodu zakládajícího kytaristy slyšícího na přezdívku Ploťa, si BV přizvali na natáčení hosta v podobě kytarové persony domácí scény Georgi Enčeva (TITANIC), který obstaral sóla ve třech skladbách.

Album vychází vlastním nákladem ve formě graficky pěkně vyhlížejícího digipacku, jehož součástí je i booklet obsahující kompletní textovou složku.