Nejbližší koncerty
  • 28. 03. 2024Hrají: NAŠROT legendární hardcore ( Havlíčkův Brod ), NON...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
ASMODEUS - "Pobřeží královny Marie"

LURK – Kaldera CD 2014, Doomentia Records

Nad hřbitovem se převalují chuchvalce mlhy, náhrobky ční do prostoru studeně a vážně. Bystřejší ucho dovede rozeznat tlumené zvuky. To je klepání pařátů nemrtvých na víka rakví. U vchodu vrzla branka. Další zásilka z našeho světa je připravena. Dneska se bude pohřbívat pomalu, jen s pár pozůstalými. Není divu, v současné době zase tolik posluchačů sludge/doom metalu není. Přidejte si k tomu ještě pár deka death metalu a máte před sebou smečku, která už asi navěky zůstane v undergroundu. Je to samozřejmě jen a jen dobře. Tentokrát si říkají LURK, jsou z Finska a na oltář bezbožnosti poprvé obětovali v roce 2012 se stejnojmenným albem. Datum založení uvádějí v roce 2008 a od počátku se zdají být velmi nadšení ve své víře v dobrou muziku. Letošní novinka obsahuje osm drtících songů rozprostřených přes tři čtvrtě hodiny utrpení. Od prvního poslechu se zdá být vše velmi jadrné, syrové a drtící.

Depresivní chvilky se střídají s těmi hrubějšími a LURK nechávají občas vzpomenout na slavnější CROWBAR, někdy snad AHAB nebo MONOLITHE (nebo možná i starší alba MY DYING BRIDE). Jsou to samozřejmě jen chvilková protnutí, žádnou kopii zde nečekejte. U podobně laděné hudby je nejdůležitější atmosféra, která je z desky cítit a ta je zde navozena velmi dobře. Je to jako bědování nad osudem prohnilého lidstva, jako zapadající krvavě zbarvené slunce, jako umírající den, nebo možná podzimní usínající příroda. Přímo cítím vůni finských lesů a mokřadů. V některých momentech je sice dost těžké se ubránit tomu, abych nezačal považovat desku za monotónní, ale to k tomuto stylu patří jako k hrobníkovi lopata. Dočkáme se i určitých pasáží, které mohou evokovat snad slavné české ROOT. Nevím, jak to uslyší ostatní, ale já jsem několikrát zaznamenal právě i jakýsi vzdálený blackový odér. Nejvíc si užívám, když v pozadí blátivě „kváká“ basa a k tomu K. Koskinen vyřvává do světa bolestivé vzpomínky na smrt.

Zapalte svíce, sepněte ruce a vzývejte svého Boha. To je moje skromné doporučení. Ještě bych přidal smutek, klid a chlad. Tohle je přesně ten typ desky, která se má poslouchat ve stínu. Možná mi chybí trošku víc energie, nějaké vzplanutí a drsnost. Ta se zde ale samozřejmě ukrývá spíše v něčem jiném. Všechno se táhne jakoby v pozadí, jako čerstvý asfalt. Je jen na vás, zda na hru LURK přistoupíte nebo nikoliv. Osobně doporučuji víc poslechů v různých denních dobách, s rozdílnou náladou a uslyšíte sami. Já někdy zatínal během přehrávání ruce v pěstích tak, že jsem měl strach z případných stigmat. Jenže jindy kolem mě vše proletělo bez zájmu a bez povšimnutí. Někdy jsem zkrátka neměl na ten velký kus temnoty chuť. Vadila mi přílišná podobnost jednotlivých skladeb i pořád „stejný“ vokál. Jenže pak přišlo deštivé odpoledne, kdy vítr vynášel mezi domy odpadky do horních pater a já desce zcela propadl.

„Kaldera“ je albem, které se dobře poslouchá před spaním. Jen se pak nedivte, že budete mít hodně divoké sny. Možná vás v nich bude někdo pronásledovat a věřte tomu, že vás nakonec dostihne. A to, co potom zažijete, nebude zrovna moc hezké. Za nejdůležitější zde ale považuji to, že se povedlo na desku přenést obrovskou porci smutku, snění, nočních můr a jakési černé aury, která se vznáší všude kolem. Přemýšlivě zasněná, chvílemi divočejší nahrávka. Dráp je zaseknut a teď už bude jen drásat, trhat a působit bolest. Ne všechno mi zde vyhovuje, ale i tak musím kapele přiznat schopnost mě kolikrát strhnout až do nejtemnějších hlubin močálů, ze kterých kdysi vzešli. Je to jako vrták, zaražený do ušního bubínku, se kterým někdo s rozkoší otáčí. Sludge/doom/death/blackové smutnění s nádechem věčnosti.

Seznam skladeb:

  1. Below Flesh
  2. Lorn
  3. Ritual
  4. 6 Feet, 6 Years
  5. Sag Serene
  6. Rest Unitaries
  7. Cutting
  8. Kaldera


Čas: 45:33

Sestava:

  • K. Nurmi – bicí
  • A. Pulkkinen – kytara, zpěv
  • K. Koskinen – zpěv
  • E. Nurmi – basa


http://lurk666.bandcamp.com/
https://www.facebook.com/lurkdoom
http://www.doomentia.com/


Zveřejněno: 25. 03. 2014
Přečteno:
3317 x
Hodnocení autora:
7 / 10

Autor: Asphyx | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

31. 03. 2014 17:42 napsal/a Peťan
Objev
Lurk jsem vůbec neznal, dokonce jsem přehlédl i v distru Doomentie. Kvalitní death/doom. Díky za recenzi :)
27. 03. 2014 10:45 napsal/a Štěpán
Lurk
Díky za recenzi a připomenutí LURK, v záplavě thrashe jsem úplně zapomněl, že měli vyjít, to je skvělé. Mám rád Gorefest a zpěv Koskinena mi značně připomíná Jana-Chrise de Koeijera, ještě jednou velké poděkování.