GLORY HOLE – Infestation of Evilized Deformities

Když si dáte do vyhledávače jméno italské old school death metalové kapely GLORY HOLE, vyskočí na vás odkazy na takové věci, že budete koukat. V pornografii se sice jedná o zajímavou záležitost, ale v death metalu je tahle smečka zatím známá spíš jen v úzkém okruhu zasvěcených. Není divu, letošní deska je teprve první dlouhohrající. Jinak mají za sebou jen několik demonahrávek. GLORY HOLE byli založeni v roce 2008 a jedná se o další skupinu, která se snaží hrát smrtící kov v jeho co nejstarší podobě. Dnes je podobných nahrávek velká spousta, ta vlna mladých kapel hrajících po staru je opravdu velká a tak nebývá zrovna snadné oddělit zrno od plev. Vás ale bude jistě zajímat, jak jsou na tom právě dnes zmiňovaní GLORY HOLE. Pokud budu mluvit za sebe, tak jsem navýsost spokojen. I přesto, že se samozřejmě nejedná vůbec o nic, co by nějak výrazně zasáhlo do současného death metalového dění, si myslím, že určitě stojí za to si tyhle šílené Taliány poslechnout. Má to samozřejmě jednu podmínku. Musíte přistoupit na jejich hru a přesunout se v muzice a své hlavě o nějaký ten rok zpět. Do doby, kdy světu vládly kapely jako OBITUARY, SODOM, DEICIDE, VITAL REMAINS, MASTER a spousta dalších jim blízkých záležitostí.

Možná si říkáte, co to zase je? Vždyť takovýchto kapel je dneska nepřeberné množství. Spousta mladých má už plné zuby moderního „načapaného“ a „pře-produkovaného“ zvuku a raději opráší staré džísky, které tam zbyly kolikrát po jejich otcích. Osobně na tom nevidím nic špatného. Já se vracím občas také rád, jen záleží, jakým způsobem je tato, pro mě srdcová muzika, uchopena. GLORY HOLE se svého úkolu zhostili se ctí starých bardů. Jejich image, klipy, obal i zvuk sice dnes působí již dost zastarale, ale na „Infestation of Evilized Deformities“ jim to velice rádi odpustíte. Pokud tedy máte pro podobnou muziku pochopení. Úplně GLORY HOLE vidím někde na periferii nějakého malého italského města, kde jsou jen staré opuštěné továrny. Tam někde je garáž, kam kluci chodí zkoušet, vzpomínají na staré časy, které zažili jako malí caparti a všude okolo na zdech jsou vylepené plakáty někdy tak z roku 1989. Odpovídá tomu i zvuk, který se z alba přímo sype. Ten je špinavý, jako historie sama a i když se dnes samozřejmě úplně „věrné“ kopie dřívějších alb pravděpodobně nenahrají (změnily se technologie i způsoby nahrávání), tak tady se povedlo přiblížit velice blízko.

Ani nevím proč, ale GLORY HOLE jsou mi velmi sympatičtí. Na nic si totiž nehrají, jen do toho řežou, co nejlépe umí. Je jasné, že se nejedná vůbec o nic převratného, ale deska má určité zvláštní kouzlo. Možná je to nadšení, s kterým kapela ke svému úkolu přistupovala nebo energie a nasazení, které je cítit na každém kroku, nevím. Každopádně musím uznat, že songy mají určitě něco do sebe. Líbí se mi i cover alba, za kterým stojí Mark Cooper. Jediným „problémem“ tak zůstává pouze to, že jsou si jednotlivé skladby velmi podobné. Také by neškodilo občas trošku zatlačit více na pilu. Naopak velice vkusně jsou včleněny thrashové pasáže. Pokud máte rádi starý poctivý nářez z osmdesátých let, mohli byste být tedy také spokojeni. Nahrávka je mi možná sympatická právě tou „nedokonalostí“. Dodává to totiž celku punc opravdovosti, tu garáž jim prostě věřím. Nevím jak vy, ale já si s GLORY HOLE užívám každou zahranou notu. S tím mívám poslední dobou někdy u „modernějších“ kapel velký problém. Krátce a jednoduše, je to old school jako vystřižený z nějakého časopisu z osmdesátých (a devadesátých) let.

Celkové hodnocení bývá samozřejmě v takovýchto případech velice těžké. Na jednu stranu podvědomě víte, že GLORY HOLE nepřišli vůbec s ničím novým a že se jedná „jen“ o starou školu převlečenou do dnešních časů, ale když si odmyslím všechny berle, které my recenzenti (v mém případě spíše fanoušci) používáme k vyjádření toho, co se nám líbí či nelíbí, tak mě album „Infestation of Evilized Deformities“ opravdu baví poslouchat a sahám po něm kolikrát častěji než po některých nových albech současné světové produkce. Mimochodem, velice často slyším z desky postupy velice podobné staré české legendě KRABATHOR. Nevím, jestli je to jen můj dojem, ale kolikrát jsem se přistihl, že je tam slyším skoro až hmatatelně. Není to samozřejmě žádná kopie, spíš se jedná o způsob „uchopení“ muziky jako takové. A teď mi řekněte, co si vlastně může posluchač, který má tyhle staré spolky rád, přát víc? Procházka po starém hřbitově, kde na náhrobcích do noci svítí jména dávných kapel. Tentokrát se archeologický výzkum povedl. Za mě velká spokojenost a nezbývá mi nic jiného, než hodnotit vysoko. Odkaz smrtícího kovu přenesený do dnešních dní s pořádnou dávkou energie.

Seznam skladeb:

1. Introphilia
2. Necrolust
3. Death By Deformity
4. Magic Death
5. Mass Slaughter
6. Infestation Of Worms
7. Fucked Evoked
8. Impossible,Horrific Creatures
9. Evilized Remains

Čas: 33:13

Sestava:

• Sadistik Ciccino – bicí
• Poserripper – kytara
• Antropophanger – zpěv, kytara

https://www.facebook.com/GloryHolethrash
http://www.myspace.com/gloryholethrash
http://www.last.fm/music/Glory+Hole
https://www.facebook.com/united.underground
http://www.sevared.com/