Nikdy nevystoupili ze stínu. Celou svojí existencí jsou ponořeni do temnoty. ABYSSOUS. Vyslanci pekla, neznabozi a uctívači starých pořádků. V jejich tvorbě se to hemží odkazy na MORBID ANGEL, MALEVOLENT CREATION, ASPHYX, staré PESTILENCE, ale i blackové smečky a několikrát se ocitneme až někde u praotců VENOM. Zkrátka, tihle němečtí old schooláci se rozhodli nás zavřít do nějaké plesnivé kobky, kde si dávají duchové s nemrtvými rande každý večer. Na kapelu jsem byl několikrát upozorněn mnoha kamarády a jsem moc rád, že jsem se k ní konečně dostal. Stejně jako nedávný tip GRAVE MIASMA se jedná o špínu z nejšpinavějších. Chvílemi máte až strach, aby se vám CD v ruce nerozpadlo (tentokrát jsem dostal na recenzi jen „výpalek“). Ta patina, která je na něm již nyní patrná, je totiž natolik uvěřitelná, že se ocitáte v jakémsi časoprostoru. Kolem vás zuří nejmodernější výkřiky techniky, všichni kolem visí na facebooku, ale vy jste zpátky někde na začátku veškerého extrémního metalu. A to vše je vám podáváno s úžasným citem pro melodii a temnou atmosféru. K tomu si přidejte ještě krásně morbidní feeling a máte najednou před sebou album, které musí vyloudit radostný úsměv na tváři nejednoho milovníka starých dobrých časů.
Splašené, zdánlivě jednoduché kytary, zastřený vokál jakoby vycházející z nitra matičky Země a až doomová nálada. Vypadá to na velice zdařilou muziku k nadcházející podzimní a zimní kulise. Dlouhé procházky pomalu usínající přírodou se sluchátky na uších. Domácí rozjímání nad knihou mrtvých a jakýsi smutek, který je z desky slyšet, jsou zážitky, které odlišují toto album od mnohých jiných. Člověk se marně snaží nějak popsat a oddělit dobré desky od horších. Jenže každý máme jinak naladěné uši. ABYSSOUS hrají přesně ten druh muziky, který asi nebude vyhovovat každému. Dokonce si troufám tvrdit, že spoustě posluchačů bude připadat zprvu „obyčejná“. Měl jsem to podobně. Jenže pak jsem nechal vše uzrát, mnohokrát opakovaně přehrát a postupně pak propadal ZLU. Dlouho jsem přemítal, co má vlastně znázorňovat obal od Misanthropic Art. Nakonec jediná asociace, která mě napadla, bylo právě jakési směřování ke kořenům (metalu a možná vlastně všeho). Zvuk od Jonty Lavy (mix) a Patricka W. Engela (mastering) je pro dané účely skvostný. Nic sice není „moderně vypipláno“ k dokonalosti, ale tím spíš vynikne veškerá „staroba“, která se na albu nachází.
„Smouldering“ je deska, která skvěle funguje při poslechu „na uklidnění“. On totiž ten zdánlivý chaos a zmatek má jasný řád. Jen je nutné jej „rozkódovat“. Všechny songy byly nahrány již v roce 2012, kdy byly vydány na demu. Teprve až letos mám možnost si díky labelu Iron Bonehead Productions desku objednat. Bohužel opět jen na vinylu (vyšlo jen v 500 kopiích). Abych pravdu řekl, vůbec se mi tento trend opomíjení CD nelíbí. Osobně bych si zrovna recenzované album rád koupil, ale gramofon si jednoduše pořizovat nebudu. Snad se tedy někdo nad námi do budoucna slituje a CD se dočkáme. Jinak se samozřejmě jedná o nejhlubší a nejpoctivější underground. Tomu odpovídá i samotný přístup kapely, o které vůbec něco zjistit byl docela problém. Bylo by zajímavé ozvláštnit kolikrát „tuctové“ koncerty v českých zemích a občas podobně laděnou smečku pozvat do nějakého klubu. Vím, že by se nás pod pódiem ocitlo zase jen pár, ale nějak podvědomě cítím, že hlavní síla muziky ABYSSOUS spočívá právě v živých vystoupeních.
Myslím, že vy, kteří se rádi potácíte v močálu českého a alespoň evropského undergroundu, si ABYSSOUS určitě oblíbíte jako já. Ostatním to bude stejně jedno, tak berte dnešní skromnou recenzi spíše jako takovou připomínku, že u našich sousedů je kapela, která se rozhodla až po lokty ponořit do starého dobrého death metalu. O tom, jestli se jim to povedlo, se určitě přesvědčíte rádi sami. Pokud vás ale zajímá můj názor, tak za sebe mohu s čistým svědomím prohlásit, že jsem kouzlu ABYSSOUS propadl bez výhrad. Jejich nová (a zároveň první) deska není určitě ničím převratným (ale co dneska vlastně je?). Poslední dobou se v podobných vodách pohybuji čím dál tím častěji. Není tedy divu, že mi „Smouldering“ udělal velkou radost a alespoň na chvíli mě přenesl na výlet do temných končin nejen death metalového dávnověku. Jestli jste na tom podobně, budiž vám přáno, přátelé! S bodováním nemůžu jinak. Tohle je přesně ten vir, který mi již mnoho let koluje v krvi. Vždycky jednou za čas o sobě dává vědět. Jako právě teď. Přeji příjemné death metalové vzpomínání.
Seznam skladeb:
- Entering the Cave
- Abominations
- Burial Sea
- Invocation
- Black Pyramid
- Profaning Intrusion of…
- The Inverter
- Examination Rite
- Abscondence
Čas: 30:03
Sestava:
- Deathrader – basa, zpěv
- Assassor – bicí
- Jonty Lava – kytara
www.abyssous.de
www.facebook.com/abyssous
http://www.last.fm/music/Abyssous
http://www.ironbonehead.de/
