"Když začli hrát Pain, jsem se málem posral!". Tak tahle slova jsem zaslechl od jednoho z fanoušků, vycházejícího z pražského Abatonu, po skončení akce, prostřednictvím které nám Shindy přinesl do vlasti proslulá jména evropské scény. V prostorách, zasvěceným již dobře známých, se dnes odehrál koncert "pár exeláns", kde nechyběl dostatek energie ani melancholie.
Chvilku po plánovaném začátku měli všichni přítomní možnost houpnout se v rytmech tuzemské kapely RAYS OF THE SUN, kteří hned na začátku přiznali jisté oslabení v sestavě. Zřejmě čerstvou novinkou tento večer byl fakt, že je opustil z osobních důvodů kytarista a zpěvák. Musím přiznat, že méně členů v sestavě bylo trochu znát na síle jejich skladeb a místy bych si dovolil tvrdit, že silně. Nicméně zahráli, řekl bych, velmi slušně. S přibývajícím počtem odehratých skladeb se nejistota vytrácela a sál Abatonu se slušně zaplnil. Nakonec si myslím, že většina přítomných litovala sotva půlhodinového vystoupení a snesla by i daleko delší produkci.
Ale to už se na scéně začalo chystat vše pro PAIN, o kterých se hodně šeptá, že dokáží zahrát i v malém klubu koncert s iluzí zimního stadionu. Potvrzuji. Když nám všem známý Peter vyrazil na pódium, kotel velmi zhoustl. A což teprve, když se na stage dostavil i zbytek doprovodné kapely. Na tomto místě musím drobet opravit článek na Fobia zine, jež sloužil jako pozvánka na koncert, kde stojí, že Petera doplňuje na koncertech známý ansámbl hudebníků z HYPOCRISY. Důvod je prostý. Na postu kytaristy a basáka se zjevily dvě sličné děvy a v tu chvíli kotel zhoustl podruhé :-). Show byla maximální. Je pravda, že kytaristka byla trošku prkenná a nejen mně připomínala Donnu ze seriálu Beverly Hills, ale takové už ty ženské, rockerky, bývají:-). Hrálo se především z posledních dvou alb a nechyběly hitovky, jako Shut Your Mouth, On and On, End Of The Line nebo Eleanor Rigby. Peter, oděný ležérně v košili a kravatě, předvedl velmi slušný výkon coby vokalista a myslím, že o jeho géniovi nemůže nikdo pochybovat. Jediné, co mě trochu zamrzelo, byly z playbacku pouštěné samply, namísto živého klávesisty. Ale budiž. I tak, ohlas návštěvníků byl obrovský a PAIN málem z pódia neodešli.
Po jednom přídavku (právě již zmiňované On and On) vše na několik desítek minut utichlo a vše se chystalo pro legendární švédskou formaci TIAMAT. A pak se konečně na pódiu objevil charismatický Johan, do půl těla svlečený, a TIAMAT rozjeli svou show. Velmi kvalitně reprodukované skladby, především ze starších alb, všechny přítomné přímo uhranuly. Johan, poněkud aristokratického chování a držení těla, jen málokdy popustil svůj kamenný výraz a vydal známku uspokojení. Nicméně myslím, že ohlas publika byl natolik výrazný a dojemný, že to i s ním muselo kapku pohnout. Alespoň zbytek kapely vypadal nebývale rozjařeně a nakonec TIAMAT třikrát přidávali a s velkým díky odcházeli z pódia. Na jeden z přídavků si také přišel zazpívat refrén již v civilu oděný Peter z PAIN. Nádherný zážitek plný spontánního nadšení. Mám velkou radost, že jsem se dočkal i starých songů, jako jsou Whatever nebo Cold Seed.
Návštěvnost Abatonu byla dle mého názoru více než slušná a atmosféra tak výborná, že nikomu, ani kapelám se zřejmě dnes nechtělo domu.Jestliže jste se z jakýchkoli důvodů vykašlali na tuto velmi kvalitně propagovanou akci, tak vězte, že to byla velká chyba. Obrovský, i když díky TIAMAT trochu melancholický :-), zážitek v sobě budu nosit velmi dlouho.
