SELFEXILE

Audiokazeta jako nosič nedávno oslavila padesát let své existence. To byl pro nás důvod oslovit v České republice jednoho z nejpovolanějších, který se tímto médiem zaobírá. Velkého fanouška, provozovatele serveru AUDIOKAZETA.CZ a sběratele Petra Koukala.

Zdravím, na myšlenku pro tento rozhovor mě přivedla zpráva v médiích o padesátiletém výročí audiokazety jako nosiče. Jak jsi ho prožíval ty jako sběratel, fanoušek a nadšenec? Byla nějaká oslava? Mimochodem, co jsi říkal na to, jakým způsobem o tomto výročí bylo informováno? Kolikrát se noviny a televize dopouštějí nepřesností a bulvár vítězí nad informacemi…

Prvně bych rád pozdravil všechny čtenáře, kteří ještě vědí, co je audiokazeta...

Zlaté výročí audiokazety je pro mne docela pěkná událost, kterou jsem rád oslavil, jak se patří pořízením několika nových kazet. Výroční oslava se konala poprvé celosvětově, v různých zemích v jeden den pod názvem Cassette Store Day. Českou alternativou byl tvz. 1. Pražský Cassette Store Day, který se konal 7. září v Praze na Žižkově. Návštěvníků se přišlo podívat docela hojné množství a kazetových labelů i vydavatelství a jiných zájmových skupin, kteří svou činností resuscitují kazety, se sešlo také poměrně dost. Hrály veselé kapely, teklo limo a panovala poměrně příjemná atmosféra již dávno zapomenutých burz. Občas si někdo i nějaké nové kazety pořídil. Také jsem něco málo vyměnil, tak doufám, že se podobné akce budou pravidelně opakovat. Děkuji pořádajícím Stoned To Death a Marii, že to dokázaly všechno pěkně zařídit, mají můj obdiv a blahosklon.

O tomto kulatém jubileu hranatého nosiče se v médiích objevilo kupodivu velké množství článků, jak ve světě, tak i u nás. Řadu z nich jsem si s chutí přečetl a rád si přečtu jakýkoli další. Jsem rád za každé slovo věnované kazetám, však o bulvárních žvástech televizních stanic u nás i na Slovensku se ani nedá mluvit jako o seriózních reportážích věnovaných výročí audiokazety. Jednalo se spíš o jakýsi nehumorný vtip s negramotnou moderátorkou.

Doufám, že se tímto výročím a tichým ohlasem kolem něj začne o kazety zajímat alespoň několik dalších lidí.

Jsi sběratelem, provozovatelem serveru AUDIOKAZETA.CZ, posluchačem apod. Proč zrovna tento nosič? Měl jsem za to, že v současné době letí hlavně vinyly (smích)? Jak ses ke svému koníčku vlastně dostal?

Někdo sbírá propisky, někdo známky, jiný traktory nebo drahé vozy a já jsem se stal nevědomky sběratelem kazet. O muziku na kazetách jsem se víc začal zajímat vlastně až v době, kdy ostatní už začali přecházet na různé digitální formáty. Tenkrát jsem začal být přesycen dostupností digitální muziky. Originální CD byla relativně drahá, vinyl byl už taky jen okrajová záležitost a stahovat hudbu mě přestalo bavit. Nějakou dobu mi trvalo, než jsem zjistil, že to kouzlo z plného disku nenaposlouchaných alb nefunguje. Té radosti a nadšení z nového alba se mi nějak nedostávalo, tak jsem se proti proudu doby a proti digitálnímu světu postupně vracel ke kazetám. Zpětně jsem objevoval jejich krásu, kterou téměř jedna generace už dávno předtím nebrala vážně.

Rovnou se zeptám. Ty sbíráš jen klasické analogové kazety nebo i digitální „mikrokazety“? Ptám se, protože sám jsem asi dvě „mikrokazety“ kdysi vlastnil a neměl je tak dlouho kde přehrát, že jsem je jednoho dne odnesl do kontejneru. Přišlo mi to ve své době jako slepá vývojová větev.

Já sbírám jen originální analogové audiokazety. Jen kazety vydané oficiálně na kazetě, nebo dema vydané přímo kapelou. Žádné nahrávky nahrané z rádia či desek a CD. Mikrokazety ani digitální kazety žádné nemám. Jiné typy kazet než klasické kazety, které každý většinou zná od roku 1962 pod označením MC, se už pak masově neprosadily.

Vím, že kazety se podle vlastností materiálu pásku rozdělují do čtyř skupin. Když se jako sběratel ohlédneš zpět, které mají podle tebe největší životnost (z hlediska trvanlivosti nejen záznamu)? Vím, že v době, kdy jsem byl mladý, se říkávalo, že „Chromky“ vydrží všechno (smích).

Jo, chromky, to je základ. Různých typů pásky a metod výroby bylo vymyšleno velké množství. Popravdě se v tom takhle z hlavy moc neorientuji, ale znám pár HiFi maniaků a jiných audiofilů, kteří třeba sbírají naopak prázdné kazety. Znají všechny možné parametry a detaily, které je potřeba sledovat při nahrávání na kazetu, aby byl záznam lepší a trvanlivější. Na kazety stále nedají dopustit. Ty čtyři základní skupiny typu pásky asi stále platí, ale každá z nich má dalších několik výrobních metod a různých stupňů kvalit i vlastností, takže je to celkem věda mít pořádnou kazetu. Já kvalitu pásky kazet moc neřeším, raději si všímám kvality mechanického provedení celé kazety. Dneska se často vyrábí levné kazety, na kterých je pak vidět na první pohled, že se někde muselo ušetřit. Už to není to pravé ořechové a krabička, nebo dokonce samotná kazeta, je pak hodně měkká a je taková fujtajblová. Já mám rád pořádný starý masivní kazety, nejlépe s obsáhlým kvalitně vyvedeným bookletem.

Jaký je současný stav audiokazet v Čechách? Prodávají se ještě vůbec? Vím, že některé kapely občas něco vydají, ale připadá mi to spíše, že chtějí mít nějakou raritu pro své fanoušky v diskografii než pro klasický prodej.

No, řekněme si to na rovinu, současný stav nově vydaných audiokazet je v Čechách docela slabota. Není zde úplné kazetoprázdno, ale nějak kolosálně dobře to taky nefunguje. Tento stav ale není ničím výjimečným v porovnání proti zbytku světa a není se také čemu divit, kazeta to už hold sama o sobě prostě neutáhne. Mladá kupní síla sedí na facebooku a tam si kazetu nepustíš, takže je dneska asi problém prodat i jakékoli jiné nosiče, natož „zpátečnické“ kazety. Občas nějaká kapela něco vydá, aby udělala radost těm pár staromilcům jako jsem já, ale často však ve velmi malém omezeném nákladu. To je samozřejmě jedině dobře. Je to chválihodný čin, hoden státní dotace. Jak to pak má kapela, či její vydavatel s prodejností a finanční návratností, to je věc druhá. Kazeta se však dá dneska stále bez problémů vydat, akorát na to musí mít kapela velké srdce nebo hodně vzpomínek. Malé náklady kazet se většinou rychle vyprodají a stávají se tím pak poměrně vzácným artiklem dané kapely. Vidím spíš velký problém v nezájmu české společnosti o jakoukoli podporu nezávislé hudby a hlavně nezájmu o cokoli jiného než masovou formu zábavy. Rád bych se podílel na oživení české kazetové kultury. Pokud bude zájem, určitě bych se do budoucnosti rád podílel na nějakém kazetovém vydání hezké muziky. Rád bych začal vydávat kompilační, nebo split kazetu českých a slovenských BIO/VEG/Straight Edge, či jiných „zdravých“ kapel a dělal kazetové distro Rtep tape. Tak to jsou mé plány do budoucnosti, jak obohatit českou kazetovou scénu.

Kapely, které dneska vydají kazetu, musí počítat s tím, že se neprodávají ani CD a ani jakékoli jiné nosiče, takže to pro kapelu musí být srdeční záležitost nebo dobrý kalkul. Vydat kazetu bylo dřív pro kapely často nedosažitelná meta, které když někdo dosáhl, byl považován za nesmrtelnou legendu. Dnes se k tomuto stavu můžeme zase pomalu vracet. Vydat kazetu se ziskem si může dovolit zas jen opravdu velká kapela, která má věrné fanoušky, kteří koupí cokoli s jejich jménem.

Na druhou stranu je dneska vydání kazety docela výjimečná záležitost a proto to může být i jedním faktorem, jak se zviditelnit a odlišit se od ostatních. Většina distribucí a vydavatelství však již dávno kazety ze svých nabídek zcela stáhla a dál se kazety šíří spíš tak nějak pokoutně a nedůstojně, řekl bych. Současný stav kazetových toků v Čechách zatím drží nad vodou pár dobrodruhů a jiných fajnšmekrů. Za největší hybatele současného stavu kazet v Čechách je podle mne možné označit především Davida Šmitmajera a všechny jeho kazetové aktivity. Dále pak všechny ostatní vydavatelství a distribuce, které svou činností a nabídkou kazet toto médium nenechávají zaniknout a postupně ho oživují.

A co v zahraničí? Jak to tam vypadá? Vím, že občas napíše nějaká kapela z Malajsie, jestli nemůže poslat kazetu na recenzi apod. Jsou nějaké země, kde je kazeta ještě v kurzu, vyrábí se tam?

Například v Anglii je jeden velký prodejce kazet i komponent ke kazetám. Také je tam dost široká scéna hudebníků vydávajících kazety. Je dobré ale též rozlišovat výrobce a vydavatele kazet, těch opravdových výrobců kazet už moc ve světě nebude. Rozhodně ale není pravda, jak je často v různých neseriózních médiích prezentováno, že by se kazeta přestala vyrábět už úplně. Například Čína je stále velkým výrobcem audiokazet, dokonce prý svou výrobnu rozšiřuje. Stále existují různé rozvojové státy, kde je kazeta právě na samém technologickém vrcholu, takže se ještě nějakou dobu vyrábět a prodávat bude, doufám.

Audiokazety byly převálcovány CDčky kvůli lepší kvalitě záznamu, odolnosti proti teplotě, poškození. Když máš ve sbírce kolikrát mnoho let staré kousky, jak je máš „zabezpečeny“ proti poškození? Pamatuji, že mnoho kazet se mi roztavilo za oknem auta. Nebo nešly po letech vůbec přehrát, protože byl všude prach.

Kvalita záznamu a rozdílnost rozsahu nahrávek na kazetách a CD je docela diskutabilní téma. Kazeta podle mě jasně vede v celkové mechanické odolnosti oproti jiným nosičům. Pokud není přetržený pásek, nebo není kazeta jinak úplně zničená, tak se z ní většinou vždycky něco přehrát dá, na rozdíl třeba od CD. Šum a jiné pazvuky pak dávají kazetě další rozměr poslechu. Je to vlastně i takové malé kouzlo, každý poslech kazety s sebou nese pomíjivost okamžiku. Každé přehrání fakticky ničí kazetu, takže se člověk musí nad tou hudbou i trochu zamyslet, zastavit se a užít si to, …dokud to ještě hraje. Nic není věčné, proto i kazeta má určitou dobu použitelnosti. Vysoké teploty, nebo vlhkost nejsou zrovna pro kazety příjemné. Snažím se alespoň trochu mít svoje kazety v suchu a uschované při běžné pokojové teplotě. Jinak složitěji si je nechráním, sbírám je spíš jako hudební artefakty, ne pro jejich kvalitu zvuku a trvanlivosti záznamu. Pokud má někdo kazety hozené na podlážce svojí stopětky u nohou a válí se mu v bordelu, tak se hold nemůže moc divit, že mu to pak nehraje úplně čistě.

Jak jsou na tom zahraniční sběratelé? Určitě se stejně třeba jako filatelisté nějak sdružujete, vyměňujete informace apod. Máte kupříkladu nějaké veletrhy, přednášky apod.?

Bylo by to určitě hrozně fajn, mít nějaké centrální místo, kde by se dalo komunikovat s ostatními fanoušky kazet, ale bohužel něco většího funkčního asi spíš neexistuje. Hodně lidí zajímajících se o kazety je různě rozmělněna ve všech koutech světa, ale nějaké větší společenství netvoří. Existuje mnoho blogů a stránek, kde lidé diskutují nad muzikou na kazetách, ale čistě zaměřený web jen o kazetách je snad pouze audiokazeta.cz. Rád bych touto cestou oslovil případné zájemce o tvůrčí psaní na jakékoli téma okolo kazet. Na webu www.audiokazeta.cz mohou mít neomezený prostor pro své kazetové aktivity, rád jejich články zveřejním a budu vděčný za jakoukoli formu spolupráce na budování české kazetové komunity.

Pořád mám před očima, jak jsem před mnoha lety šel ke kontejneru a vyhazoval dvě plné krabice kolikrát raritních kousků muziky na audiokazetách. Dodnes mám problém něco sehnat znovu na CD. Kdybych tě tenkrát znal, určitě bych ti je zavezl. Něco mi říká, že podobným způsobem asi dostáváš nejvíc kazet. Nebo to není pravda? Vyměňuješ kupříkladu s jinými sběrateli? Úplně vidím, jak nabízíš dvakrát kazetu Kreysonu za jednu kazetu Arakainu (smích).

Asi by ses docela divil, ale většinu kazet ve své sbírce jsem si normálně koupil, mnohdy i za dost velkou částku peněz. Těch, kteří mi nějaké kazety bezúplatně darovali, bylo zatím opravdu minimum. Nikdy jsem tedy nikoho moc nezkoušel o kazety prosit, ale pár dobrodinců se občas najde a něco vyměníme, nebo se někdo ozve, že se chce něčeho zbavit. Kdyby se kazet někdo ze čtenářů chtěl zbavit, určitě se nebudu zlobit, když si na mě vzpomene předtím než se s nimi jako ty vypraví ke kontejneru.

Občas se různě po republice konají všelijaké burzy, blešáky a jiné retro události, kde se občas něco na kazetách ještě pořídit dá, ale nic pravidelného to nebývá. Čistě na kazety byl zaměřený již zmiňovaný Cassette store day večírek.

Samostatnou kapitolou byli vždy kazetové přehrávače. Ty první, co jsem měl doma z Polska, neutáhly pořádně dlouhohrající kazety, neuměly pořádně přetáčet a pořád jsem musel vstávat, protože páska byla často zmuchlaná. Vyrábí se dneska ještě vůbec? Na čem přehráváš ty? Když se rozhodnu, že budu chtít znovu „kazeťák“ koupit, co mi doporučíš?

Pořízení kvalitního kazetového přehrávače byla a stále je docela věda. Dneska je to o to složitější, že se vlastně už nové kvalitní přístroje pořádně nevyrábějí a prodávají se už jen starší modely. Nejběžněji lze pořídit už jen obyčejné spotřební přehrávače, které bývají svou kvalitou víceméně stejné, stejně nekvalitní. Myslím si, že dnes je spíš rozhodující vybrat si takový tape deck, kde existuje ještě nějaká šance, že na něj v budoucnosti dostanete náhradní díly, případně ho bude umět někdo opravit. Já v  současně době nemám žádný extra kvalitní přehrávač, takže bych také potřeboval poradit, co si pořídit. Několik let přehrávám kazety na věži Sony asi z roku 1990, která už má nejlepší za sebou. Již delší dobu uvažuji o investici do nějakého vyššího modelu přístrojů Tascam nebo Denon, které se mi líbí.

Za mých mladých let jsme se donekonečna hádali, který typ kazety je nejlepší. Byli mezi námi příznivci TDK, BASF, EMGETON a pod. Jak to máš ty jako sběratel? Tak které jsou nejlepší a vydrží nejdéle (smích)?

Jak už jsem říkal, na kvalitu kazet si dvakrát nepotrpím, proto ani nemám svého nejoblíbenějšího výrobce kazet. Nejraději mám neprůhledné kazety s ukazatelem vzdálenosti pásku. Líbí se mi také barevné kazety, které nejsou běžně k vidění.

Co mě štvalo na kazetách asi nejvíc, bylo to neustálé přetáčení. Pro mě to bylo snad ještě horší než neustálé vstávání ke gramofonu. Nejlépe mi to šlo pomocí tužky zvané verzatilka (pro Plzeňáky krajon - smích). Velice často se mi ale stávalo, že jsem pásek roztrhl. Byl to průšvih, protože slepovat uměl jen jeden kamarád, který bydlel přes celé město. Co ty a lepení, muchlání apod. Jak kazety vlastně opravuješ? Máš nějaké svoje technologie?

Častěji přehrávané kazety se samozřejmě dřív nebo později obrousí a kvalita záznamu jde pak strmě  dolů. Pásek kazety se také poměrně rychle zamotá, pokud na něm už nějaká zmačkaná část je. Na druhou stranu, pokud člověk s kazetami nezachází úplně brutálně, tak vydrží leccos a svou trvanlivostí předčí kterékoli jiné médium. Mně osobně se pásek u žádné oblíbené kazety zatím nikdy nepřetrhl, takže lepení a jakékoli opravování kazet jsem nikdy neřešil. Věřím ale, že to může být docela práce pro vraha. Problém s neustálým přetáčením oblíbené kazety byl problém vlastně jen do té doby, než byl později vynalezen tzv. „autorevers“ systém přehrávání. Ten pokud vím, zatím nikdo u gramofonu nevymyslel (smích). Větší problém jsem spíš vždycky spatřoval v omezené možnosti přeskakování a vyhledávání konkrétních skladeb na kazetě. To se dalo vyřešit až teprve s kvalitnějšími digitálními čítači stop na dražších přehrávačích, takže většina lidí ani neví, že je to vůbec možné. Já když si dneska chci něco poslechnout na kazetě, tak si ji pustím prostě celou od začátku do konce. Přetáčení kazet verzatilkou jsem vždycky považoval za absolutní hloupost, která kazetu akorát zkazí - protáhne pásek nerovnoměrností síly přetáčení, takže jsem to nikdy takhle nedělal. Viděl jsem prodávat i různé podomácku vyráběné přetáčečky kazet z vykuchaných walkmanů, které si doma někdo vyrobil, aby mohl přetáčet kazety rychleji na externím zařízení.

Pamatuji si, jak k nám kolikrát dorazily na černý trh kazety převážně z Polska, které byly v podstatě jen staré, znovu přehrávané záznamy opatřené novým obalem. Takové dnešní vypalování. Kolikrát jsem tak slyšel pod „novým KING DIAMONDEM“ staré SLAYER. Sbíráš i podobně „falšované“ kazety nebo jen originály? Nejsou některé z nich dnes také raritami?

Polské verze kazet jsou v mé sbírce samozřejmě také, trh byl jimi docela zaplaven a hodně nahrávek se do ČR dostalo asi jen právě v těchto verzích. Takže to v té době byl určitě spíš přínosný čin těchto vydavatelství, že se sem dostalo alespoň něco, co by tehdy u nás jinak oficiálně nevyšlo. Každopádně nikdy nebyly moc hezky provedené a většinou měly nějak divně upravený obal. Byl to spíš takovej paskvil, jako dnešní vypálený CD s vytisknutým obalem. Za raritní bych je asi nepovažoval...

Dohledáváš si informace o kapelách, co máš ve sbírce na kazetách? Máš nějaký systém třídění? Co jsem koukal na tvé stránky, za ty roky jich máš již opravdu hodně. Kolik vlastně? A kdy jsi začal sbírat? A stíháš si je vůbec někdy přehrát?

Kazety se mi, mám pocit, samy množí pod rukama. Sbírka se tak rozrůstá svým životem. Nedávno jsem odkoupil poměrně velkou sbírku kazet, takže mám teď moře kazet ještě neprohlédnutých, natož naposlouchaných. Občas se stane, že otevřu nějakou krabici a mám hnedle druhé Vánoce, protože jsem na to úplně zapomněl, že jsem si to kdy objednal. Snažím se s každou kazetou ve své sbírce minimálně seznámit. Pokud mi to čas dovolí, tak si rád pročítám obaly, hledám dostupné informace na internetu a v dobových fanzinech i hudebních časopisech, které také tak nějak sbírám. Poslechnout všechny kazety, co mám, opravdu už nezvládám, ale pokud to jde, tak si občas něco náhodně vyberu a pustím si to v klidu. Poslední dobou už nezvládám vést si poctivě přesná čísla a aktualizovat seznam, ve kterém mám už dost velký bordel. Seznam si ale vedu a píšu tam i docela podrobné informace, které na internetu ani často o daných kazetách nenajdeš. Kazety si občas třídím podle abecedy a mám na ně takové pěkné krabice od obložených chlebíčků, do těch to pasuje akorát.

V současné době má sbírka čítá (+- cos) něco kolem pěti tisíc kazet. Z toho tak čtyři a půl tisíce tvoří jen rock metalová hudba. Rád bych si jednou vzal den volna a udělal si v tom pořádek a třeba to nějak i veřejně vystavil, nebo alespoň nafotil. Kazety jsem začal vědomě sbírat tak kolem roku 2000 a dodnes si rád kupuji další nové.

Co obaly? Jsou dneska vůbec malíři, umělci, kteří se na kazetové covery specializují? A co ty? Máš nějaké oblíbené, raritní apod., u kterých si říkáš, že je to mistrovská práce?

Obaly na kazetách jsou specifické tím, že jsou v porovnání s ostatním nosiči menší, takže je motiv kazety často nějak upravený, nebo je úplně jiný než na ostatních verzí daného alba. Mám rád kazety, kde je vidět, že si s tím autor musel trochu pohrát, kde je obal poskládán přesně na míru kazety a ne jen třeba zmenšený cover z LP desky. Na poměrně dost kazetách se dá také často najít právě nějaký tiskařský šotek, který na ostatních nosičích není. Mám rád obsáhlé knížečky a hodně informací, líbí se mi, když obal přináší i něco navíc, než jen jednostranný papírek. Sbírám také různé atypické a nevšední vydání kazet, hezké jsou také ručně vyráběné obaly kazet. Vždycky mě štve, když na kazetě nejsou uvedeny základní údaje, jako je třeba datum vydání. Že by se nějaký umělec specializoval jen na tvorbu kazet, tak o tom nevím, ale pěkné obaly mají často black metalové kapely, které si potrpí na celkový koncept svého díla. Mám rád klasická black metalová loga a k tomu kožené bubáky na fotkách, to je prostě kult, který ve vodách undergroundu stále drží kazety při životě. Black metal je jedním z mála hudebních stylů, který kazety nikdy nadobro neopustil.

Zaměřuješ se speciálně na nějaký styl sbírané hudby? Chceš mít třeba jen některé kapely kompletní nebo bereš úplně vše včetně třeba večerníčků (smích)?

Pokaždé, když si pořídím další novou kazetu, tak si říkám, že už nemůžu dál kupovat jiné než jen české kapely. Jenže svět je veliký a kazet, co nemám, je stále nekonečno. Rád si pořizuji české, československé kapely, tady bych vzal asi cokoli metalového, co ještě nemám. Některé kapely bych rád kompletní měl, ale ne vždy sháním celé diskografie. Preferuji death a black metalové kapely, nejvíc se zajímám o české kapely. Ve sbírce mám ale i docela slušnou plejádu například NWOBHM kapel, které jsou v ČR už docela raritní, protože to u nás právě vůbec nebylo k dostání a všechno jsou to kazety ze zahraničí.

Máš nějaké rarity, které bys nikdy neprodal?

Tak asi by se něco našlo, čeho bych se nerad zbavoval. Ta raritnost kazet je ale samozřejmě věc názoru, pro někoho je jakákoli kazeta raritní a pro někoho to je prostě jen kus plastu po dědovi. Já považuji za raritní kazety ty, o kterých nemá tušení ani pan Googl, nebo ty, které mají udanou opravdu malou limitní edici vydání.

A sháníš konkrétně nějakou kazetu, nahrávku, která je vysoko ceněná a chtěl bys ji do sbírky (třeba ji má někdo doma a pošle ti ji)?

Před několika lety jsem promeškal aukci kazety Bigotry - Step To The Grave, to mě doteď moc mrzí. Zvláště teď, když René nečekaně odešel do doomového nebe, bych si ji přál o to víc, jakožto artefakt s úctou vzpomínaný. Kazetu jsem už pak jinde nikdy neviděl. Nic jiného bych si víc nepřál mít ještě na kazetě.

Pokud by dnes chtěla nějaká kapela vydat svoje songy na kazetě, mohl bys jim doporučit u koho? Myslím tím, kdo má dneska nejkvalitnější kazety, obaly, grafiku?

Tak u nás mohu jedině doporučit Davidovo Headless Duplicate Tapes studio, které stojí za většinou nově vydaných kazet v ČR i blízké cizině. David má jako jediný v ČR v současné době kvalitní duplikační stroje a stále pracuje na vylepšování svých služeb, takže tomu dávám jednoznačně palec nahoru. Kazety je také možné nechat vyrobit někde v zahraničí, ale doma je doma. Obaly, grafiku a celkově koncept alba si musí kapela samozřejmě většinou vymyslet sama.

V dnešní době je na různé sběratele nahlíženo kolikrát s despektem. Každý druhý se mi směje, že si kupuju CDčka. Říkají, proč proboha, když je všechno „zadarmo“ na internetu. Jak na tvůj koníček reaguje okolí? Podporují tě rodina, lidé okolo, pomáhají ti?

Tak to, že je můj koníček trochu divný, asi ví všichni v mém okolí. Úplné zatracování jsem však ještě  nezažil z žádné strany. Nikdo do toho moc nešťourá a myslí si svoje raději, jednou to prý stejně vyhodím, jen mi v tom leží peníze. Možná mají pravdu, to člověk nemůže řešit, pokud ho to baví a něco mu to dává, tak je to podle mě v pořádku. Jenom si to umět odůvodnit... Kdybych tenkrát věděl, že se mi z malé sbírky kazet stane doma to, co tam mám dnes, tak bych si žádnou kazetu nikdy nekoupil, je to mánie. Problém je úložný prostor a tolerance rodiny, že jsou všude, kam se podíváš samé kazety. Že je na internetu všechno zadarmo je pěkné, ale já jsem materialista. Potrpím si na tyto gesta v podobě kupování hudebních nosičů na podporu hudebního světa. Sbírám i řadu jiných věcí v oblasti metalové hudby, takže máme doma veselo...

V Čechách je kazeta poměrně skomírající médium, odkud tedy čerpáš nové poznatky, informace? Doporuč prosím případným dalším fanouškům tohoto nosiče nějaký zdroj informací (klidně i ze zahraničí).

Tento fakt, že je kazeta považována za skomírající médium, bych právě rád postupně napravil a snažil se ho úplně vyvrátit. Zatím je nás jen hrstka, co mají čas věnovat se ještě kazetám, ale pokud máš zájem o kazety, určitě mi napiš a něco vymyslíme. Informace o kazetách čerpám ze všech možných  zdrojů, takže pokud se chce někdo něco také dozvědět o kazetách, musí se začít zajímat sám a určitě něco najde. Vlastní aktivitou nejdál dojdeš. Velký bratr všechno vidí.

Děkuji za rozhovor, přeji co nejvíce se rozrůstající sbírku kazet a co nejméně zmuchlaných pásků.

Já děkuji za prostor a jsem rád, že ses mi ozval se zájmem o kazety, už jsem si začínal pomalu myslet, že nikoho dalšího už kazety nezajímají.

http://www.audiokazeta.cz/
https://www.facebook.com/pages/Audiokazetacz-Czech-Cassette-Culture/189313671143804?ref=stream


Zveřejněno: 27. 10. 2013
Přečteno:
5465 x
Autor: Asphyx | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

18. 12. 2020 00:53 napsal/a Milix
Hezký článek
S kazetou žiji od svých patnácti , přístroje jsem měnil , ale kazet jsem se nikdy nezbavil.Loni jsem jich část alespoň přetočil a nemůžu říct že by po těch létech ztratily na kvalitě.Často se píše o magnetickém překopírování a ztrátě kvality tím pádem ale já to zatím nepozoruji a to ty nejstarší kazety které mám a sám jsem si je nahrál (nemám jen originálky) mají už prakticky 40 let.... .Ta hudba alespoň mi s toho zní jinak.Stále se mi to líbí.Samozřejmě mám muziku taky na HDD , SD a podobně ale ty kazety mají něco do sebe.Co mě vůbec nechytlo bylo CD.Minidisk by byl super měl jsem jej a vím že v Asii pořád jede a je rozšířený ale v Evropě .. V Japonsku se npříklad prodávají jak kazety , tak i minidisk stále.Kdyby byly vytvořeny standardy pro záznamové přístroje, byl by i digitál fajn jenže ono je to všechno svázáno nejrůznějšími licencemi takže výrobci mají svázané ruce a nic nevyrábějí a nebo vyrábějí jen neprodávají v Evropě.Docela by mě zajímalo proč.Dokonce velmi rozšířený HDMI videorekorder bylo docela úsilí sehnat v Evropě.Doporučil bych Ti sehnat si nějaký tape deck, je jich dost a za "trojku " seženeš už něco po repasi.Základ je dolby b,c a hxpro kdyby jsi i něco sám nahrával.Já jsem odkázaný už jen na starší stroje protože s dolby se už nic nevyrábí.Dnes když vidím na něčem novém nápis dolby, tak prchám a zavírám peněženku.
27. 11. 2013 19:02 napsal/a immortal
Re: Technics
To Petr: přesně tak jak píšeš. V roce 1995, kdy jsem pořizoval aparaturu z komponentů ve složení: gramec, double deck, CD přehrávač, zesilovač + třípásmovky TVM jsem volil postup za rozumnou cenu dost dobrou muziku, prachy jsem až tolik neřešil, i když jistej limit tam byl a udělal jsem si radost za cca. 50 tisíc a ta radost hraje krásně dodnes. Také jsem pročetl různé testy a recenze, převážně v časopisu Stereo - Video a pak se rozhodl a nelituji a když je příležitost, tak léčím sousedy metalem otočením Volume více doprava, ale krásné na tom je ta čistota při nižší hlasitosti a to si to pak člověk večer vychutná i z té kazety o vinylu ani nemluvě.
26. 11. 2013 23:04 napsal/a Petr
To DW
Re Jistá: Mám stovky kazet, i vlastnoruční výběry nebo alba. Sice většinu už i v 320 mp3/flacu, ale nedokážu si představit, že bych vše co mám kupoval znovu na LP. I při starším LP za cenu řekněme 200 Kč bych za 200 alb dal dalších 40 000 Kč. A já toho mám daleko víc. A ještě mi poraď jak se na vinylu dělají výběrovky skladeb, ve vlastním pořadí? ;) Ale proti vinylu nic, já ho od mala neměl a občas se mi podařilo od někoho pujčit nebo si to u kámoše nahrát. Navíc 24/192 flacy dělané z vinylových alb jsou zvukově taky super. Zrovna dnes jsem takto poslouchal Gn\'R 1987. To immortal: Technics je někdy zbytečně podceňovaný, přitom hraje skvěle. A potvrdily mi to i některé testy a recenze. I ty chromky po čase něco z kvality ztrácí, i když míň než normálky.
26. 11. 2013 13:26 napsal/a DW
Jistá
nostalgie v tom je, beru, ale není lepší si za ty prachy koupit pořádnej gramec a jet rovnou vinyly pokud už člověk chce kvalitu? K čemu kazetym to byl jen meziformát. Ale doma ještě též pár raritek mám a nevím co s tím, asi kontejner:)
25. 11. 2013 15:26 napsal/a immortal
Jj.
Kvalitní deck to chce. Já mám alespoň ten Technics (v pořizovací hodnotě 10 tisíc Kč) tzn. Dolby B, C + HX Pro a další ty věcičky pro utěšenej zvuk (Rec. level, Bias adjust, Balance, synchro start s CD a vkládání pauz atd.) a mohu říct, že v tom Dolby C HX Pro je poslech kazet naprostej luxus a třeba Death či Anthrax z 90. let zní i po letech naprosto famózně. Mám to překopčená z CD na kazetách Maxell XL II 90 (chrom) či Sony HF-S (normal), další věci mám na TDK SA a SF. Problémy s poškozením žádné. I já fandím podobným nadšencům audiofilům a jsem rád, že v době kompresních formátů tito lidé existují.