Každý máme svoji modlu, svého boha, něco k čemu vzhlížíme. Snad jen ateisté, ti uznávají jen vědu, kolikrát převlečenou za jejich technické hračky a neomylnost mnohdy šílených teorií. Každému, co jeho jest. Francouzští techničtí death metalisté se zhlédli v dávných dobách a mystice. A to ne v ledajaké. Tématem jejich textů je náplň knih Franka Herberta (zvláště pak sága Duna). To vše zabalené v egyptském hávu ne nepodobném jejich kolegům archeologům NILE. Podle názvu jejich alba „Amongst the Catacombs of Nephren-ka“ z roku 1998 si také zvolili jméno kapely. NEPHREN-KA je postava černého faraóna pocházejícího z mýtů Cthulhu. Pokud vás zajímá historie, její fikce a všechny tajemné věci z naší daleké minulosti, budete si bookletem asi hodně dlouho listovat a strávíte nejeden večer překladem. Možná vám přijde kolikrát ten výlet na pouštní planetu Arrakis, zvanou Duna, někdy náročný, ale stejně tak jejich muzika není záležitostí na první poslech a přečtení. „The Fall of Omnius“ od vás bude vyžadovat trpělivost, dlouhé společné večery u přehrávače a vnímavost pro vše temné a zlé.
Při prvním setkání s kapelou jsem byl velmi překvapen tím, že se jedná teprve o první dlouhohrající desku (ještě mají na kontě EP „Revenge and Supremacy“ z roku 2010, které stojí určitě také za pozornost). Zažíval jsem lehký šok. Tohle má být nějaký začátečnický výkon? Ne, nevěřím. Tolik mystiky, skvělých nápadů a chvění jsem už dlouho u takto zaměřených smeček neslyšel. Hrají sice od roku 2006, ale k prvnímu „pořádnému“ cd se dostali až letos. A ihned si mě získali. Musel jsem si sice chvílemi odmyslet všude se vznášející inspiraci u starších desek jejich slavnějších kolegů (NILE), ale pak jsem byl v podstatě smeten do propasti písečných dun, kde žízeň je tak běžná jako pro nás ranní káva. Velbloudi hýkají a karavana táhne dál. Mrtví, ti, co nevěřili, jsou poházeni okolo cesty a jejich doběla zářící kosti se teď na slunci už jen zasněně smějí. Před utíkající smrtí kvílí kytary, brouzdá se v hlubokých basových linkách, a když pak do toho zahřmí Laurentův vokál, padá se na kolena a veškerý bídný život je plně v rukou nemilosrdných faraónů honosícím se jménem NEPHERN-KA.
Naplněna je vrchovatě forma i obsah toho, co mám na death metalu rád. Síla, brutalita, rychlost a zároveň drsné melodie. To mi vždycky dělalo dobře. Na vše se jde náležitě zemitě a songy se dostávají do krve rychle jako hadí uštknutí. Strnule hledím na cd, jako kořist hypnotizovaná jazykem kobry. Krásně vyvedená, do košatosti plné sólové kytary. Už dlouho jsem neslyšel takhle nástroj naříkat. Jinak je ale vše drsné, plné energie. A hlavně uvěřitelné. Já opravdu cítím, jak mi mezi prsty protéká písek a slunce se odráží v očích jinak zcela zahalených žen. Co na tom, že jsme jen obyčejní otroci našich modliteb. Být všichni death metalisté, mohli by klidně muziku NEPHREN-KA pouštět z ochozů, odkud pravidelně zní naříkání z mešit. Francouzi přesně pochopili a nahráli ducha pouště. Tohle není procházka mezi pyramidami s brožurkou a nesmělým průvodcem. Tady se otevírají nejtemnější kouty hrobek, kde se bojíte pohlédnout zemřelým do tváře. Jsou vlastně vůbec mrtví? Kdo ví.
Vnímavý čtenář už asi dávno pochopil, že se mi deska „The Fall of Omnius“ opravdu líbí. Ano, jsem velmi spokojen. Nevím, co si víc přát. U mě se jedná o kapelu, kterou jsem ještě nedávno neznal a dnes mi po několika spolu strávených temných večerech přijde, jako bych s nimi chodil do stejné třídy na základní školu. A učil se s námi i Stan Decker, který od malička projevoval sklony k malbě. Letos dodaný cover je jedním slovem nádherný. Zvuk, tentokrát lehce „netypický“ (odlišný od ostatních od nich nahraných) pochází z polského Hertz studia. Je krásně plný, hutný, někdy až mohutně majestátní. Doufám jen, že se dostane album do širší distribuce, protože jeho pořízení mě stálo velkou spoustu nervů (ale tomu nadšení z čerstvého cd v rukách se nic nevyrovná a vše zlé je zapomenuto). Rozestavme tedy každý svá božstva do žádaných obrazců, poklekněme a pojďme se pomodlit za duše dávno mrtvých. Zaslouží si to. Vždyť tolik radosti, kolik nám tady zanechali z prvotřídního death metalu se jen tak neslyší. NEPHREN-KA se první deskou vyšvihli mezi moji pomyslnou současnou soukromou špičku evropského smrtícího kovu. Za sebe mohu jen a jen doporučit. Jen si dejte pozor, aby vám nelezl po ruce skarabeus, štír nebo nedej faraón had. Vynikající „mytologický“ death metalový obřad!
Seznam skladeb:
- Butlerian Djihad
- Mastering the Voice
- Legend of Selim (pt.1 The Seeds of Discord)
- The Rise of Omnius
- Feydakins Storm
- The Cymek Revolution
- Legend of Selim (pt.2 The Return of the Worm-Rider)
- Praise Shai-Hulud
- To the Golden Path
Čas: 43:19
Sestava:
- Laurent Chambe – zpěv
- Sébastien Briat – kytara
- Alexandre Phalippon – basa
- Thibaud Pialoux – bicí
https://www.facebook.com/pages/Nephren-Ka/134665519892369
http://nephren-ka.bandcamp.com/
http://www.myspace.com/nephrenka43
http://shop.kaotoxin.com/
