Ve stínu krvavě zabarvené sakury stojí čtveřice japonských bojovníků. Tentokrát jsou rozhodnuti, že své meče z nejkvalitnější oceli tasí opět ve jménu doom/crust/death metalu. Procházejí se krásnou zahradou mezi hromadami lebek naskládaných v úhledných hromadách. Zasvěcení již dávno ví, kdo jsou ty postavy zahalené do metalových triček. Jakoby ani do té vší nádhery nepatřily. Jejich kytary jsou totiž až příliš ostré a bicí by mohly poničit ta krásná jezírka se zlatými rybkami. Jenže si nemyslete, i v meditačních zahradách daleko na východě se hraje pořádný death metal. S hrdostí slavných samurajů letos vyvrhli COFFINS po dlouhých pěti letech dlouhohrající desku. Mezitím si střihli různá splitka, sem tam nějakou tu kompilaci, singl či demo. Musí to být pro fanoušky náročné, všechno to poshánět a mít v originálech. Ale ti bývají věrní, a co tak různě slýchávám a čtu, v určitých kruzích je tato parta nedotknutelným kultem. Nedivím se, už při dohledávání informací na vás odevšud vyskakují jen samé superlativy, nádherné obaly (tentokrát podepsán již tradičně Francouz Christophe Moyen), recenze i motivy triček. Je jistě příjemné mít je rád.
Po celou dobu tři čtvrtě hodiny se rytmus jen tak převaluje, jako se v kotli vaří čerstvě stočená krev. Jen občas to crustově zadusá a sem tam vyjede na povrch až sludgeové sólo. Vše se hrne dopředu jako starý, léty prověřený buldozer. Hlas, který je pravděpodobně zdrsněn léty pití saké, to řídí pomalu, ale jistě ke konci. Ke smrti. Za celou dobu nedojde k žádnému překvapení, šoku nebo gradaci. Neměl jsem tu čest vidět kapelu naživo (letos byli na Brutal Assaultu), tam to musí fungovat asi trošku jinak, ale jen tak z cdčka byl poslech za poslední roky jedním z nejtěžších, co jsem zažil. Sice mě něco neustále lákalo si „The Fleshland“ pouštět, ale velmi často se mi i stávalo, že jsem rychle přetáčel k těm pár oblíbeným pasážím. COFFINS bývají často spojováni s finskými HOODED MENACE (mají spolu i splitko v roce 2010), ale oproti nim mi zde chybí nějaké nosné, zapamatovatelné melodie. Také bohužel nezažívám takové to „krásně nepříjemné“ mrazení.
Jinak je deska nahrána velice precizně, produkce je výborná. Na všem, včetně 2LP v několika provedeních, se odvedl velký kus práce. Jen mi vše přijde na kapelu, která se rozhodla hrát totální zahleněnou špínu, nějaké čisté až snad dokonalé. Chybí trošku víc nevázanosti. Také se mi slévají kousky skladeb, ve kterých se hraje rychleji, v jeden celek. Nejsem schopen rozeznat ani po dlouhých, opakovaných přehráváních jednotlivé songy od sebe. Přitom je jinak splněno absolutně vše pro to, abych před COFFINS klekl na kolena a vzýval je jako modlu. Drtí to, je to chladnokrevně drsné, jako osamoceně provedená seppuka. Jen bych se asi chtěl víc bát. Líbí se mi sice ty deathové, chvílemi snad i blackové, doomové, crustové i sludgeové kousky, ale jakmile zazní punk, tak mě přestane mrazit a deska pro mě ztrácí svoje kouzlo. Bývám tak poměrně často na rozpacích. Není to nic, co by mě praštilo pořádnou stehenní kostí mezi oči, ale spíše to jen pohladí vysušeným rozpadajícím se pařátem. Znám sice z minulosti jen pár předešlých alb, ale ani u jednoho se mi nestalo, že bych z něj padl vyloženě na znak šokem, jak je dobré.
V globálu (a u letošního alba to platí také) se samozřejmě jedná o velice dobrou desku, kterou určitě fanoušci žánru ocení a prosedí u ní nejednu krásnou chvilku. Mně ale chybí ty pravé pavučiny, ta vůně otevřeného hrobu nebo alespoň kus syrového masa. Ono to tam tedy vlastně všechno je, ale je to tak nějak moc přístupné, prvoplánové a příliš mě to nedrásá. Je to škoda. Zařazuji tak „The Fleshland“ mezi desky, které si poslechnu pravděpodobně jen občas. Sice, pokud mi někdo přiveze kapelu až pod nos, rád a nadšeně vyrazím na koncert, ale koupí trička ji už nepodpořím (smích). Přesto moc dobře vím, že si COFFINS žádnou ostudu neutrhli. Jen jsem měl asi příliš velká očekávání. Také to není přímo moje krevní skupina a jak je všeobecně známo, krev se nemá moc mísit. Převalující se, táhlý hnis ze země vycházejícího slunce. Pokud máte chuť, vstupte. Dostane se vám rozhřešení! Vítá vás doom/deathové království. Příjemná nahrávka.
Seznam skladeb:
- Here Comes Perdition
- Hellbringer
- The Colossal Hole
- No Saviour
- The Vacant Pale Vessel
- Rotten Disciples
- Dishuman
- The Unhallowed Tide
- Tormentopia
Čas: 45:57
Sestava:
- Koreeda – basa, zpěv
- Ryo – zpěv
- Uchino – kytra, zpěv
- Satoshi – bicí
http://coffins.bandcamp.com/
http://www.coffins.jp/
http://www.reverbnation.com/coffins
http://www.relapse.com/
