Na letošním Obscene ke mně přiběhl Láďa Oliva, vrazil mi do ruky CD a v tu ránu byl zase fuč. CRITICAL MADNESS, čtu na obalu, a jen mlhavě si vzpomínám, že tenhle název jsem už kdesi slyšel. Jinak nejspíš nic, nebo si alespoň nevzpomínám... Nabízím album k recenzi někomu povolanějšímu, ale zájem je nulový, tak holt beru zodpovědnost na sebe, i když grind příliš nemusím a dobrovolně ho poslouchám jen na koncertech. Berte proto raději mé pojednání s rezervou a s vědomím toho, že z grindu znám jen pár kapel, které jsme potkal na Brutalu nebo na Obscenu a opravdu se mi líbí akorát HAEMORRHAGE, případně kapely, které míchají grind s death metalem, nebo s hardcorem.
Historii CRITICAL MADNESS vůbec neznám, neslyšel jsem ani předchozí dvě alba, ale „Deadline“ se mi celkem líbí, o čemž svědčí skutečnost, že nahrávku poslouchám už asi podesáté, aniž by mě poslech mučil. Důvody jsou zřejmé – nahrávka má odpich, spád, skladby nejsou dlouhé (většinou do dvou minut) a hlavně v tom grindu slyším hardcore a místy i špetku death metalu, tudíž kapela jede na té vlně, kterou ještě můžu. Plusem je i „zpěv“, který je navíc pestrý; není to jen kanální chrochtání, ale poměrně často je zpěvákovi docela dobře rozumět, samozřejmě i díky textům v češtině (ač by se podle názvů skladeb mohlo zdát, že je polovina anglicky, není tomu tak, v angličtině je jen „Noisy Fuckers“). Texty sice nejsou žádné literární skvosty, ale mně jsou mnohem bližší než nějaké gore zvrácenosti nebo jiné úchylnosti. Slova útočí obdobně jako texty hardcorových kapel na společenské zlořády, politiku či opovrhují autoritami, ale objevují se i násilné záležitosti nebo kritika postupu ruské justice v případu PUSSY RIOT:
Pro jednu píseň v kostele
Pro tvůj názor
Zavřou tě do cely
Ruský teror
Vysrat se do vašich chrámů
Pochcat vaše zákony
Z mého pohledu jsou povedené právě skladby s hardcore dotyky, takové to typické umce umca houpání mě nebaví, ale to je ryze můj problém, který samozřejmě v uších grinderů nenastane. Těm se ale třeba nebudou pozdávat ty HC pasáže. Trochu mě mrzí, že se kapela „bojí“ něčeho trochu jiného, protože náznaky tu jsou, hlavně úvodní pasáže řady skladeb slibují vykročení jinam, ale po chvíli se objevuje nějaký ten běs... Typickým příkladem je „Noisy Fuckers“, která v úvodu dává vzpomenout na velikány HC řežeb, aby se úplně zbytečně překlopila v ono umca umca hudry hudry grindování...
Kdybych měl nějaký song ocenit speciální cenou, byl by to „Paranormal Stupidity“, na poměry kapely alternativní kompozice, která parádně valí, ale nabízí i zajímavé pomalejší vsuvky, včetně povedeného začátku.
I když jsem zatím spíše chválil, na nějaké bezbřehé nadšení to přece jenom není. Jako celek mi album přijde jako trochu lepší průměr, a to do výsledného dojmu počítám vyloženě nepěkný obal s řadou pochybení vůči grafickým pravidlům (včetně jedné skladby s odlišnými názvy na dvou místech obalu) i promrhané šance, třeba s vypůjčenými riffy BLACK SABATH šlo určitě naložit lépe, o mnohém slibující skladbě „Thrashing Machine“ nemluvě.
Seznam skladeb:
Čas: 25:25
Sestava:
www.bandzone.cz/criticalmadness
www.lecter-music-agency.cz
Historii CRITICAL MADNESS vůbec neznám, neslyšel jsem ani předchozí dvě alba, ale „Deadline“ se mi celkem líbí, o čemž svědčí skutečnost, že nahrávku poslouchám už asi podesáté, aniž by mě poslech mučil. Důvody jsou zřejmé – nahrávka má odpich, spád, skladby nejsou dlouhé (většinou do dvou minut) a hlavně v tom grindu slyším hardcore a místy i špetku death metalu, tudíž kapela jede na té vlně, kterou ještě můžu. Plusem je i „zpěv“, který je navíc pestrý; není to jen kanální chrochtání, ale poměrně často je zpěvákovi docela dobře rozumět, samozřejmě i díky textům v češtině (ač by se podle názvů skladeb mohlo zdát, že je polovina anglicky, není tomu tak, v angličtině je jen „Noisy Fuckers“). Texty sice nejsou žádné literární skvosty, ale mně jsou mnohem bližší než nějaké gore zvrácenosti nebo jiné úchylnosti. Slova útočí obdobně jako texty hardcorových kapel na společenské zlořády, politiku či opovrhují autoritami, ale objevují se i násilné záležitosti nebo kritika postupu ruské justice v případu PUSSY RIOT:
Pro jednu píseň v kostele
Pro tvůj názor
Zavřou tě do cely
Ruský teror
Vysrat se do vašich chrámů
Pochcat vaše zákony
Z mého pohledu jsou povedené právě skladby s hardcore dotyky, takové to typické umce umca houpání mě nebaví, ale to je ryze můj problém, který samozřejmě v uších grinderů nenastane. Těm se ale třeba nebudou pozdávat ty HC pasáže. Trochu mě mrzí, že se kapela „bojí“ něčeho trochu jiného, protože náznaky tu jsou, hlavně úvodní pasáže řady skladeb slibují vykročení jinam, ale po chvíli se objevuje nějaký ten běs... Typickým příkladem je „Noisy Fuckers“, která v úvodu dává vzpomenout na velikány HC řežeb, aby se úplně zbytečně překlopila v ono umca umca hudry hudry grindování...
Kdybych měl nějaký song ocenit speciální cenou, byl by to „Paranormal Stupidity“, na poměry kapely alternativní kompozice, která parádně valí, ale nabízí i zajímavé pomalejší vsuvky, včetně povedeného začátku.
I když jsem zatím spíše chválil, na nějaké bezbřehé nadšení to přece jenom není. Jako celek mi album přijde jako trochu lepší průměr, a to do výsledného dojmu počítám vyloženě nepěkný obal s řadou pochybení vůči grafickým pravidlům (včetně jedné skladby s odlišnými názvy na dvou místech obalu) i promrhané šance, třeba s vypůjčenými riffy BLACK SABATH šlo určitě naložit lépe, o mnohém slibující skladbě „Thrashing Machine“ nemluvě.
Seznam skladeb:
- Hate
- Paranormal Stupidity
- Sám
- Noisy Fuckers
- Deautority
- Grind Works
- Tvý místo
- Šaría
- Index strachu
- Mám sen
- Modla
- Diktat Fuck Off
- Paranoid
- Thrashing machine
Čas: 25:25
Sestava:
- Míra
- Jarda
- Tomas
- Jelen
www.bandzone.cz/criticalmadness
www.lecter-music-agency.cz
