Polární záře barví letos vše tak nějak do krvava. Něco není v pořádku. Staří říkají, že prý bude konec světa. Jako již po několikáté. Tentokrát je to ale jiné. Zvířata se stahují do svých tajných skrýší, mezi lidmi se šíří nervozita a chaos. Ano, chaos je to správné slovo. Vznikají tam na severu i zajímavé hudební počiny plné zla, nenávisti a strachu z bližního svého. Jedněmi z mnoha jsou finští RUINDOM. Ti jakoby přišli z onoho světa. Jsou tvrdí, drsní, nesmlouvaví a jejich muzika je stará jako death metal sám. Svět se pomalu obrací a vše se vrací v kruzích. Vyvstávají na povrch odkazy našich předků a elektrické kytary zasněně žalují na neschopnost lidstva. Dostali jsme na starosti takovou krásnou planetu a pomalu, ale jistě, se vybíjíme kvůli nesmyslům. Na počátku všeho byl chaos a chaotické je i album „In the Eye of Death.“
Kvůli tomu je také někdy těžké desku „In the Eye of Death“ vůbec nějak uchopit. Vše je zmatené, nesourodé. Riff střídá riff ve zběsilých tempech. Kapela jakoby vše složila na jeden zátah ve zkušebně. Nelze jim sice upřít pořádnou porci syrovosti, ale myslím, že málokdo bude dostatečně trpělivý na to, aby si cd přetáčel neustále dokola ve svém přehrávači. Přitom je to škoda. Když si odmyslíme horší zvuk nahrávky, jedná se jinak o velice zajímavý a pestrý death metal staré školy, do kterého ale RUINDOM vkládají různé prvky z ostatních metalových stylů. A tak si chvíli heavy metalově zakvílíte, pak necháte odpočinout svým smyslům v doomovém oparu a nakonec vás oblouzní thrashový nátěr (jen ten black mi tam nějak chybí). Není to cd na jeden poslech. Myslím, že v dnešním uspěchaném světě deska příliš neobstojí. Málokdo se bude chtít proplétat jednotlivými složitými motivy, které jsou ještě navíc bohužel doplněny pro mě nevýrazným zpěvem.
Desce poměrně škodí ne příliš dobrý zvuk (mix a mastering Mikko Kymalainen), tady by na sobě kapela měla ještě hodně zapracovat. Naopak velmi povedený je obal od Janne Kulosaariho. Co mi ale hodně chybí, jsou texty. Snad je to problém jen dodaného promo cd. Zpěvák přeci jen vládne „finskou“ angličtinou a tak bych ocenil informace, o čem vlastně jednotlivé songy pojednávají. Berme to ale s rezervou. Přeci jen, jedná se teprve o první dlouhohrající cd kapely (ještě mají na kontě EP „Sinister Calling“ – 2011) a tak je určitá menší míra shovívavosti na místě. Když totiž vydržíte a necháte se tímto finským spolkem ukolébat a dáte jim šanci, budete posléze náležitě odměněni. Vše mi tak po týdnu uzrálo a usadilo se jako dobře uleželá mršina a teď si v některých skladbách vyloženě užívám ten zdánlivý zmatek. Všechny skladby jsou totiž vystavěny na pevných základech, pomalu gradují, nebojí se ani všemožných ruchů a „pazvuků“, které ale mají svůj smysl a nejsou vkládány jen na první efekt a touhu zbytečně šokovat. Vše tak uteče rychle, jako krev z prořízlé tepny.
Zpočátku jsem moc nevěděl, co si s „In the Eye of Death“ počít. Musel jsem mít tu správnou „archeologickou“ náladu a trpělivost, abych si poslech užíval. Někdy jsem tak odkládal cd po pár prvních tónech a pak zase přišlo období, kdy jsem ho protáčel neustále dokola. Jedná se tak spíše o „sběratelský“ kousek, který bude mít pravděpodobně jednou velkou hodnotu. Nějak podvědomě totiž cítím v kostech, že tímto albem moje setkávání s RUINDOM nekončí. Myslím, že kapela má velký (technický) potenciál a pokud bude mít příště větší štěstí na produkci a sežene si pořádného zvukového mistra, dočkáme se ještě velkých věcí. To už ale záleží jen na nich. Zatím můžu jen prohlásit, že nastavený směr mi dělá vcelku dobře. Ne sice vždy, ale celkově jsem si poslech nakonec i užíval. RUINDOM povstali z chaosu a pravděpodobně v něm i nadále zůstanou. Zajímavá deska, kterou asi každý neocení.
Seznam skladeb:
- Beyond the Hill
- Crawling with the Dead
- Demon Call
- Passt Life Illusion
- Perfect World
- Sordid Price
- Where the World is Gone
- In the Eye of Death
Čas: 36:33
Sestava:
- Antero Hakala – zpěv
- Mikko Kivimaki – bicí
- Marko Makinen – basa
- Pasi Nisula – kytara
