Českolipská banda AREA CORE je na domácí scéně stále ještě relativně novým uskupením, i když její věrní fans už o ní vědí několik let. Dohromady se dala v roce 2008 a na svém kontě má prozatím demo „Unknown Soldier“ (2010) a právě v letošním roce představené debutové CD „The End Is Near“, ke kterému se propracovala i díky své účastí na druhém ročníku soutěže MetalGate Massacre, při kterém padla do oka (nebo spíše asi do ucha /úsměv/) organizátorům tohoto klání, tedy firmě MetalGate, která se rozhodla aktuální nahrávku vydat.
A o co že vlastně v muzice této party jde? Jedná se o směsici tvrdší hudby, odborníky nejčastěji označované jako metalcore, post – hardcore, případně třeba crossover. Včetně intra, outra a jedné bonusovky je materiál alba tvořený celkem 12 skladbami, ve kterých nalezneme prakticky veškeré atributy, které tvorbu skupiny řadí právě do výše zmíněných hudebních vod. Vcelku pochopitelně jsou zde zařazené výrazné melodické pasáže, včetně velice zpěvných refrénů, nechybí sekanější úseky písní a samozřejmě, že ani ostřejší metalové riffy a též očekávané změny tempa a celkového výrazu jednotlivých songů. To, co třeba ve svém úvodu vypadá, jako celkem slušný slaďák, se za několik okamžiků rozjede do podoby zajímavého nářezu. Zcela podle předpokladů najdeme několik výrazových poloh i ve vokálních linkách, zařazený je jak čistý, melodický zpěv, tak i growl, podle potřeby dané skladby se obě varianty prolínají nebo doplňují, celkově pak převažuje spíše melodičtější čistý vokál. První polovina CD mě zas až tolik nezaujala, na tu správnou provozní teplotu jsem se zahřál zhruba tak od písně č. 6 „Taken Away From You“, vrchol desky pak pro mě přišel s poslechem následující sedmičky „Die My Way“, která je dle mého nározu asi nejlepší věcí z celé placky, a osmičky „Rage Inside“. Prakticky stejné měřítko kvality snesou i devátá „The Hack“ a pod číslem 10 se nacházející „Falling So Fast“. Základní část alba pak uzavírá krátké outro, po němž přichází na řadu ještě velice povedená bonusová balada „This Silence“, v níž, vyjma zpěvu, hraje hlavní roli klavír.
Jak jste asi sami poznali, tak veškeré texty jsou v jazyce anglickém, jejich autorem je kytarista a zpěvák Jakub Soušek, který se zároveň postaral i o složení drtivé většiny hudebního materiálu. Kvalitní zvuková stopa byla pořízena ve vsetínském MetalGate Studiu pod dohledem Libora Kukuly a Jaroslava Lukáče, který zároveň obstaral i finální mix nahrávky, navíc se v jedné z písní („Devil’s Depressed“) objevuje i jako host.
CD vyšlo v jednoduchém lakovaném digipacku s bookletem, který ovšem nenabízí zrovna závratné množství údajů. Většinu infomací tvoří děkovačky kapely na všechny možné strany, ovšem v jakém období byl materiál nahrán nebo kdo například hraje na zmíněný klavír v bonusové skladbě, to se žel nedozvíme.
V celkovém kontextu však z mého subjektivního pohledu převažují u této desky rozhodně pozitiva a i přesto, že nejsem nějakým vyloženě kovaným příznivcem podobného stylu muziky, tak tuhle nahrávku hodnotím kladně. Body 7 a půl.
Seznam skladeb:
A o co že vlastně v muzice této party jde? Jedná se o směsici tvrdší hudby, odborníky nejčastěji označované jako metalcore, post – hardcore, případně třeba crossover. Včetně intra, outra a jedné bonusovky je materiál alba tvořený celkem 12 skladbami, ve kterých nalezneme prakticky veškeré atributy, které tvorbu skupiny řadí právě do výše zmíněných hudebních vod. Vcelku pochopitelně jsou zde zařazené výrazné melodické pasáže, včetně velice zpěvných refrénů, nechybí sekanější úseky písní a samozřejmě, že ani ostřejší metalové riffy a též očekávané změny tempa a celkového výrazu jednotlivých songů. To, co třeba ve svém úvodu vypadá, jako celkem slušný slaďák, se za několik okamžiků rozjede do podoby zajímavého nářezu. Zcela podle předpokladů najdeme několik výrazových poloh i ve vokálních linkách, zařazený je jak čistý, melodický zpěv, tak i growl, podle potřeby dané skladby se obě varianty prolínají nebo doplňují, celkově pak převažuje spíše melodičtější čistý vokál. První polovina CD mě zas až tolik nezaujala, na tu správnou provozní teplotu jsem se zahřál zhruba tak od písně č. 6 „Taken Away From You“, vrchol desky pak pro mě přišel s poslechem následující sedmičky „Die My Way“, která je dle mého nározu asi nejlepší věcí z celé placky, a osmičky „Rage Inside“. Prakticky stejné měřítko kvality snesou i devátá „The Hack“ a pod číslem 10 se nacházející „Falling So Fast“. Základní část alba pak uzavírá krátké outro, po němž přichází na řadu ještě velice povedená bonusová balada „This Silence“, v níž, vyjma zpěvu, hraje hlavní roli klavír.
Jak jste asi sami poznali, tak veškeré texty jsou v jazyce anglickém, jejich autorem je kytarista a zpěvák Jakub Soušek, který se zároveň postaral i o složení drtivé většiny hudebního materiálu. Kvalitní zvuková stopa byla pořízena ve vsetínském MetalGate Studiu pod dohledem Libora Kukuly a Jaroslava Lukáče, který zároveň obstaral i finální mix nahrávky, navíc se v jedné z písní („Devil’s Depressed“) objevuje i jako host.
CD vyšlo v jednoduchém lakovaném digipacku s bookletem, který ovšem nenabízí zrovna závratné množství údajů. Většinu infomací tvoří děkovačky kapely na všechny možné strany, ovšem v jakém období byl materiál nahrán nebo kdo například hraje na zmíněný klavír v bonusové skladbě, to se žel nedozvíme.
V celkovém kontextu však z mého subjektivního pohledu převažují u této desky rozhodně pozitiva a i přesto, že nejsem nějakým vyloženě kovaným příznivcem podobného stylu muziky, tak tuhle nahrávku hodnotím kladně. Body 7 a půl.
Seznam skladeb:
- Intro
- An Ellipse
- The End Is Near
- Obsession - Erased
- Devil's Depressed
- Taken Away From You
- Die My Way
- Rage Inside
- The Hack
- Falling So Fast
- Outro
- This Silence
