
Kouzlo čerstvě vykopaného hrobu. To není jen obyčejná díra vyhloubená v zemi. To je brána do minulosti. Hlína na lopatách ještě neoschla. Pozůstalí cestují časem na vlnách vzpomínek. Ponořme se také do dávných dob. Nechme se zlákat odkazy našich předků - metalistů. Tenkrát se ještě nevědělo, co je to thrash, death nebo black metal. Byla to směs všeho dohromady a jednotlivé odrůdy se začaly teprve pomalinku oddělovat. Nedílnou součástí hudby tenkrát byla víra v obrácené kříže, dlouhé vlasy a rituály s metalem spojené. NECROCURSE se svým letošním albem Grip of the Dead vrací zpět k základům a podřizují tomu vše.
Zavřeni ve svých kobkách, kterých je ve Švédsku bezpočet, spílají církvi, rouhají se, bezbožně skřehotají a pomocí špinavé prašiviny nám připomínají, že svět se motá v kruhu. Bezesporu nejvýraznějším muzikantem na desce je zpěvák Hellbutcher, jinak působící v black/thrashových Nifelheim. Posouvá tak jinak old school death metalovou kapelu blíže k černému kovu. A to je právě věc, která mi na Grip of the Dead vadí nejvíce. Nemám moc tyto skřehotavé hlasy v lásce. NECROCURSE jsou tak pro mě nejsilnější, když hrají pomalu a nezpívá se. V těchto momentech nezažívám žádný rušivý element a dovedu si desku náležitě vychutnat. Jakmile ale přejdou do thrash/blackových nájezdů, ztrácím se a marně vzpomínám na poslední desky Aura Noir či Necrowretch, které mě dovedly připoutat k cd přehrávači po celou dobu svých nahrávek.
Zvuk je podřízen požadované hnilobě. Možná bych ocenil větší hutnost, ale to může být moje deformace z death metalu. Obzvláště ve chvílích, kdy se dostává na povrch disharmonie, zdá se mi vše hodně „uskřípnuté“. Pravděpodobně se jedná o záměr, jen mi to nedělá dobře na uši. Zajímavé jsou fotky kapely. Stylizace do blackového zla mi nevadí, to já rád. Ale některé pózy mi přijdou až příliš umělé. Vím, že u metalu je takováto „image“ žádaná, ale pokud se to přežene, bývá to k smíchu. Těm lebkám chybí více prachu a prašiviny, přátelé. Řetězy jsou jak čerstvě koupené v supermarketu a jednoduše nenahání strach. Bohužel, v dnešní době jsou toto věci, které zaujmou potencionální posluchače jako první. Nenechte se tedy odradit, byla by to škoda. Jinak se jedná o povedenou desku.
NECROCURSE moc dobře vědí jak na vás. I když se jedná o první dlouhohrající desku kapely (jinak mají za sebou několik EP a loňskou kompilaci), jde o zkušené muzikanty, kteří rozumí své věci dobře. Předkládají nám tak přes čtyřicet minut špinavého zla v té nejryzejší podobě. Old schooloví posluchači by mohli být nadšeni a někteří se možná chytí natolik, že budou NECROCURSE hodnotit i o několik bodů výše. Já zatím zůstávám skromně při zemi. Přeci jen, ne vše mi na desce úplně sedí. A ještě jedna věc. Musím si neustále říkat, že muzika těchto rouhačů musí fungovat skvěle při živých vystoupeních. Ze Švédska nám zase poslali pořádnou špínu. Hrob je opět vykopán a připraven přijmout pořádnou porci muziky. Kříže jsou obráceny, náhrobky nakloněny a je jen na vás, jestli se necháte touto hnilobou nakazit.
Seznam skladeb:
- Preludium of Devastation
- Necrocurse
- Rotten in the Dark
- The Devil Cobra
- Ripping Darkness (The Destroyer)
- Death Metal Rebels
- Morbid Maniacs
- Speed to the Grave
- Grip of the Dead
- Coffin Breakers
- Infernal Rebellion
Čas: 40:27
Sestava:
- Basstard – basa
- Terror – bicí
- Rotting Vomitor – kytara
- Morda – kytara
- Hellbutcher – zpěv
http://necrocurse.com/
http://www.facebook.com/necrocurse
http://www.reverbnation.com/necrocurse
http://www.pulverised.net/