Kult zla a smrti. Mystické vzývání temných sil proběhlo opět po dlouhých sedmi letech. Ruce, spojené na obalu v kruh, dávají tušit, že se zase dočkáme temného death metalu, chvílemi notně říznutého blackem. Dlouhých 52 minut desky mě zpočátku odrazovalo. Nechtělo se mi vstřebávat tolik špíny najednou. Můj ostych byl překonán až po mnoha večerech strávených ve společnosti AETERNUS. Pouštěl jsem novou desku neustále dokola a pomalinku pronikal do jednotlivých songů. Těch nápadů je totiž po té době (od poslední desky) tolik, že mě doslova zahltily. Chvílemi se tlačí na pilu pěkně brutálně, pak se zvolní a jen se tak přemítá ve středním tempu. Dokonce se dočkáme i akustické kytary v až „romantickém“ rozpoložení.
Nemohl jsem a ani jsem nechtěl od začátku přistupovat k desce …and the Seventh his Soul Detesteth stylem líbí – nelíbí. Přistupoval jsem k poslechu spíše pocitově, nechal jsem na sebe nahrávku působit a pomalu se stával vyznavačem jejich kultu. Byl jsem pak náležitě odměněn. Jedná se spíše o vybraný kousek masa pro gurmány, než o „prvoplánovou“ desku se schopností zaujmout ihned. Nevzbudí asi příliš emocí v death metalových kruzích. Spíše osloví nás, kteří neustále hledáme novou dobrou muziku a jako trpěliví badatelé odhalujeme pro sebe to chutné a kvalitní. AETERNUS si umí pohrávat s náladami jako žonglér s míčky. Jednou se vznášíte na vlnách melancholie, až se na vašich tvářích objeví tvrdý přemýšlivý výraz. Pak se skoro samou radostí roztančíte nad rychlými vypalovačkami a nakonec spočinete v očekávání dalšího zla v depresivních mezihrách.
Ty ruce, zpuchřelé kosti spojené do kruhu, jsou jasným poselstvím a zároveň krásným obalem (autorem je Timo Ketola), který dává jasně najevo, o co se jedná. Temný death metal ve stylu Incantation, Immolation, ale i Behemoth, Morbid Angel nebo Necros Christos. Zvukový kabát byl obstarán ve slavném Earshot studiu v Bergenu. Odtud také pramení mrazivý odér, který jsou schopni vytvořit snad jen na severu. Chvílemi se ptáte, proč je na světě tolik utrpení? Z desky přímo dýchá atmosféra starých kobek, mučení nevinných ve jménu víry, smutku osamělých klášterních cel. Kytara drásavě vypráví příběh o mrtvých mniších. Kříže se otáčejí kratší stranou dolů. Zpěvák se zajímavě zabarveným hlasem, který si říká Ares, odříkává „obrácenou“ modlitbu. Vím, že asi sami odhadnete, koho ten starej pes vzývá? Pentagram je již dávno nakreslen (poprvé byl vytvořen již při založení kapely v roce 1993, a pak ještě šestkrát při dlouhohrajících řadových albech a několika EP).
Digipack je proveden s krásným bookletem a je přidáno jako bonus EP Dark Sorcery (1995). Dostanete se vám tak do ruky velmi vydařený sběratelský kousek. AETERNUS si dali opravdu záležet. Nic nebylo ponecháno náhodě a pokud jste stejně jako já příznivci spíše atmosféřičtějšího death metalu, myslím, že budete velmi spokojeni. Každý poslech je pro mě obřad, začínající nejdříve opětovným prohlížením „knížečky“ dodané k cd, následným uvelebením v oblíbeném sofa a nakonec krásným požitkem ze skvělé muziky. Svět asi nebude deskou šokován a asi nezpůsobí příliš velký rozruch, ale pro mě osobně se jedná o totální inferno a pohlazení mé death metalové duše. Smrt je jen krátkým okamžikem, který vás převede do jiného světa. AETERNUS vám budou věrnými průvodci na této cestě. Norský death metal té nejvyšší kvality! Další návrat legendy ve velkém stylu.
Seznam skladeb:
- There Will Be None
- …and the Seventh his Soul Detesteth
- Spurcitias
- Ruin and Resurrect
- Hubris
- Reap What you Saw
- Saligia
- The Hand That Severs the Bonds of Creation
- The Spirit of Illumination
Čas: 52:20
Sestava:
- Ronny „Ares“ Hovland – basa, kytara, zpěv
- Phobos – bicí
- Tim „Specter“ – kytara
http://www.facebook.com/Aeternusofficial
http://www.myspace.com/aeternusnor
http://www.darkessencerecords.no/
