Kralevic dánský s hlasem umírajícího havrana, Thomas Jensen. Zpěvák, který je jasným poznávacím znakem kapely SATURNUS. Ti se vracejí po dlouhých šesti letech s albem nesoucím název Saturn in Ascension. Prošli si výměnou muzikantů a Thomas zbyl z původní sestavy skoro sám. Nevím, co ostatní vedlo k odchodu z kapely, která byla v minulé sestavě schopna vytvořit dílo, které jsem si v doomovém ranku za poslední roky asi nejvíce oblíbil – Veronika Decides to Die (2006). Byl jsem hodně zvědavý, jestli je vůbec možné toto album překonat nebo se mu jen aspoň trošku přiblížit.
Natěšený vkládám CD do přehrávače a ihned se mé smysly zklidní při andělském chóru. Chvíli přemítám, pomalu vnímám první tóny a říkám si: „Ano, je to opět SATURNUS!“ Noví muzikanti nevnášejí do hudby nový svěží vítr, ale drží se v jasně nastavených kolejích značky Saturnus. Nad pomalými riffy, smutnými předehrami a zamyšlenými konci songů se vznáší smrtelný chropot Thomase Jensena. Album obsahuje všechny správné doomové ingredience. Rádi si určitě pohrajete s melancholií a určitě si budete libovat v pověstné „utahanosti“ tohoto pomalého stylu. Budete se válet v bahně beznaděje. Nebudu zastírat, že na mě po poslechu padl smutek a na mé jinak veselé tváři se rozhostil ponurý klid (a to jsem jinak vcelku veselá kopa (smích)).
Deska Saturn in Ascension mi dělá velmi dobře obzvláště v tomto ročním období, kdy je nedostatek světla, dny jsou krátké a není od věci zklidnit všechny životní funkce, tak jako to dělá celá příroda. Napomáhá tomu i perfektní zvuk alba. Jediným stínem, který mi trošku kazí pocit z celé desky, je poněkud „divný“ obal. Ale to může být jen můj pocit. Jinak jsem nenašel žádnou drobnost, která by mi byla schopná pokazit požitek z neustálého umírání. Možná je moje nadšení způsobeno i tím, že cítím u Saturnus jasné old school death metalové kořeny (ta temnota tam prostě je!). Ta dávná chemie smrti na desce opět funguje. Veronica Decides to Die nebyla překonána. Taková věc by asi byla i zázrakem. Saturnus se ale (podle mě) svému nejlepšímu albu velice přiblížili.
Nebývám v doomovém hájemství častým hostem. Většina desek tohoto stylu mě uspává svojí délkou a nemívám příliš často depresivní nálady (doom metalisté nemlaťte mě prosím (smích)), ale k Saturnus vzhlížím jako k jejich jmenovci na obloze. Občas si šeptávám spolu s Thomasem v A Lonely Passage a dokonce mi tam sedí i ženský vokál (na který bývám většinou u kapel alergický). Saturn in Ascension je vznešená deska. Dánové dál drží svoje žezlo doom metalových králů pevně v rukou. Jsem moc zvědavý na další vývoj kapely. Zastavte se, zklidněte svoji mysl a upřete svůj zrak na měsíční svit. Tam někde v oblacích se vznáší muzika Saturnus. Pro nás, obyčejné smrtelníky možná někdy nedosažitelná, ale vřelá a chápající, jak jen může doom metal být. Veronica na předchozí desce dávno zemřela, ale Saturnus žijí pomalu dál. Krásně smutné album!
Seznam skladeb:
- A Litany of Rain
- Winds Torn
- A Lonely Passage
- A Father´s Providence
- Mourning Sun
- Call of the Raven Moon
- Forest of Insomnia
- Between
Čas: 01:10:02
Sestava:
- Thomas Akim Gronbaek Jensen – zpěv
- Brian Pomy Hansen – basa
- Henrik Glass – bicí
- Rune Stiassny – kytara, varhany
- Mattias Svensson – kytara
