Máte chuť na pořádný Norsko? Naštval vás o půlnoční mši farář se svým pokryteckým kázáním? Nebo se radši vyhýbáte kostelům na sto honů? Chcete, aby vás zase jednou pořádně mrazilo v zádech při blackových klepačkách? Myslím, že pokud máte zrovna podobné myšlenky, mohlo by se vám letošní album neznabohů NIDINGR určitě líbit. Splňuje všechny náročné požadavky, které ve své době nastolili zakladatelé špinavého a věhlasného norského black metalu. Jen ten zvuk mi přijde trošinku více „uhlazenější“, ale zase je pravděpodobně díky dnešním lepším technickým prostředkům a propracovanější produkci o to více mrazivější.
Black metalisté určitě kapelu sledují i díky působení Telocha v Mayhem, Ov Hell nebo jeho hostování při živých vystoupeních v God Seed nebo Gorgoroth. Kapela je i díky tomu v hledáčku všech metalových médií. Dostává se jim bezesporu dostatečné publicity i reklamy. To nic nemění na tom, že jejich letošní (třetí dlouhohrající plus jedna kompilace) CD skončilo i v hledáčku mého internetového vyhledávače. Mám rád tenhle syrový a „primitivní“ black metal pro jeho zběsilou atmosféru i zvuk, který zabíjí vše živé. Ty melodie, pod kterými je podepsán převážně Blargh, nejsou nějaké převratné a určitě si nebudete říkat, že se právě boří hranice stylu. NIDINGR se drží pouze v jasně vymezených mantinelech ortodoxního black metalu. Hledači avantgardy a extravagance budou pravděpodobně zklamáni. Tady se totiž jde přímo na věc a vše je zařízeno tak, aby krev stříkala na všechny strany. Mívám po poslechu pocit právě dokončeného lovu, kdy moji psi zrovna dotrhali čerstvě ulovenou srnu. Její srdce ještě tepalo do rytmu bicích a jejich zuby jí rvaly šlachy ztuhlé strachem z mrazivých melodií. A když občas zazní i deathové (a někdy dokonce i thrashové – poskrovnu) pasáže, cítím krev právě uloveného zvířete ve svých ústech přímo hmatatelně. Hodně tomu pomáhá i naléhavý a „naříkající“ hlas Cpt. Estrella Grasy, který mě svým výkonem opět zcela uhranul.
Tři čtvrtě hodiny starého černého kovu jsou tak akorát, aby nezačaly nudit. Nálada bezmoci, zmaru a utrpení dává tak krásně vyniknout jednotlivým riffům. Vše drží pohromadě jako celek, kompaktně jako výše zmíněná smečka psů v smrtící křeči s ulovenou kořistí. Rád se dívám do zimní krajiny a poslouchám k tomu muziku do sluchátek. K větru, omrzlým kmenům stromů, křupající krustě vrstev sněhu pod nohama se muzika NIDINGR hodí velice dobře (cítíte také tu sílu?). Nebudete mít pražádné pochyby o tom, že takto se hraje ten „jediný a pravý“ black metal. Snad jediné, co mi trošinku kazilo požitek z tohoto krásného kusu „made in Norway“, je obal alba. Mám zapůjčenou obyčejnou verzi CD a cover by se lépe vyjímal u nějaké protřelé metalcorové kapely. To je ale jen subjektivní povzdechnutí. Jinak jsem navýsost spokojen. Pokud už moje uši zatouží po black metalu, tak je pro právě tento druh bezbožného rouhání, které mi dělá velice dobře.
Negace všeho. Mráz v duši. Mrtvolný chrapot. Skřehotání. Strach ze smrti. Takové je album Greatest of Deceivers. Takto má znít blackové Norsko s visačkou „black metal classic.“ Pokud to máte takto také rádi, nemá cenu váhat. Žádné pózy, žádné formality. Jen kus čerstvého syrového masa a skvělá „nemocná“ kytarová práce a smrt. Black metal vybroušený skoro až k dokonalosti!
Seznam skladeb:
- Greatest of Deceivers
- All Crowns Fall
- O Thou Empty God
- The Balances
- Vim Patior
- Rags Upon a Beggar
- The Worm is Crowned
- Pure Pale Gold
- Mother of Abominations
- Dweller in the Abyss
Čas: 46:59
Sestava:
- Teloch – kytara, basa
- Blargh – kytara, basa
- Cpt. Estrella Grasa – zpěv
- Oyvind Myrvoll – bicí
- Void – bicí
