Čau Venco, před pár dny vyšlo debutové album AFTER RAIN, na kterém jsi pracoval tři roky. Jak Tě vůbec napadla myšlenka na tuhle záležitost? DARK ANGELS, kteří s doom metalem také koketují, Ti na vyjádření nápadů nestačili?
Svým způsobem máš pravdu. DARK ANGELS jsem se snažil cpát do doom metalu dlouho, ale nakonec jsem usoudil, že je tento styl skutečně natolik na pokraji zájmu, že bych kvůli vlastním choutkám nerad zabil funkční kapelu. Jednoduše řečeno, klasické doomovky na koncertech baví jen minimum publika. Jasně, někdo teď může namítat, že muzikant hraje hlavně pro to, aby ukojil vlastní potřebu se hudebně vyjádřit. Také to tak mám. Od publika na koncertech ale také potřebuji odezvu, která mě dokáže nakopnout dál. Není nic lepšího, než když hraješ a vidíš, že tvá muzika lidi skutečně baví. S doomem by bylo daleko těžší zaujmout. Nehledě na to, že naživo mě hrát tolik nebaví, narozdíl od natáčení, kde si v pomalé muzice maximálně libuji...
Z nahrávky dýchá atmosféra poloviny devadesátých let, kdy doom zažíval boom a vznikla přelomová alba... Mně přijde, že jsou Ti bližší melodické formy doom metalu, třeba THEATRE OF TRAGEDY mě napadají jako první. Své samozřejmě dělá využití ženských vokálů... Jaké doomové album je pro Tebe číslo jedna a proč? A které další kapely máš v tomto žánru rád?
Tak to je jasné - Mandylion od THE GATHERING. Deska, která mě kdysi defakto přitáhla k doom metalu. Neskutečná záležitost, kterou dodnes miluji! Svým způsobem jsem ale klasický doom poslouchal už jako dítě - vždycky jsem miloval BLACK SABBATH. Poslechni si třeba jejich čtvrté album - Under The Sun, Cornucopia... Neskutečná temnota, tvrdost. Proti tomu se může jít většina doomovek vycpat. (smích)
Pojďme na nějaké skladby trochu podrobněji. V první skladbě jsou slyšet nějaké hlasy... Komu patří a jaký význam jejich zařazení má? A když jsme u skladby The Visioner – ta rychlá syrová pasáž uprostřed ti tam fakt pasuje? (úsměv)
Hlasy mají v první řadě dokreslit atmosféru skladby. Žádný další význam bych jim nepřikládal. (smích) K rychlé pasáži... Nevím, které pohnutky mě tehdy vedly k tomu, ji do skladby zařadit. Na poslední chvíli jsme ji chtěl ještě vystřihnout, ale nakonec jsem se rozhodl nechat na desce původní verzi. Ale slibuji, že až vyjde k třicátému výročí od založení The Best Of After Rain, song znovu zmixuji a zařadím ho jakožto alternativní verzi. (smích) K The Visioner bych mohl ještě zmínit, že je to úplně první věc, která byla pro AFTER RAIN napsaná. Tou všechno začalo... Udala mi směr!
Blackieho vklad je na doomové poměry docela zajímavý – v recenzi jsem napsal, že Reverse Side Of My Heart má tak trochu pagan nádech. Slyšíš to tam taky? Je to záměr nebo náhoda?
Záměr určitě ne... Pagan mě osobně příliš neoslovuje a myslím si, že ani sám Blackosh není zrovna dvakrát na větvi, když se kolem jeho osoby pagan neustále zmiňuje. Blackie pojal Reverse Side Of My Heart po svém, což byl můj cíl. Myslím, že se mu to povedlo výtečně. Tuhle skladbu považuji vůbec za největší hit desky. Blackie na tom má nemalý podíl!
V bookletu uvádíš, že Tě kromě jiných inspirovala skupina AGNUS DEI. Skladba Wide Awake mi přijde právě touhle partou silně ovlivněna – je to pocta těmhle plzeňským symfonikům, jejichž album Wings Against The Gravity mám moc rád?
Wings Against The Gravity také miluji! Podle mě je to vůbec nejlepší symfo metalová záležitost, která u nás kdy vyšla! U Wide Awake je to ale spíše náhoda. Řekl bych, že tě k tomu srovnání nabádá složitější struktura skladby, kdy neobsahuje žádný refrén, motiv, na kterém by stála. Je tam tolik různých riffů, že by si s nimi kdejaká grindovka vystačila na celou desku. (smích) U Wide Awake jsem se dlouho rozmýšlel, jestli ji na desku zařadit. Nakonec jsme se do ní rozhodli zapasovat ambientní zvuky, které ji vyšperkovaly a oživily.
Na nahrávání CD se podílela celá řada muzikantů, některá jména metalovým fanouškům nic neříkají, ale třeba Blackie nebo Necrocock jsou atraktivní a respektovaní. Když jsi je oslovil, jak reagovali?
Pokud si dobře vzpomínám, tak Blackie chvíli přemýšlel. Respektive, říkal, že toho má moc. Nakonec se do toho ale pustil dost rychle. S Necrocockem jsem byl domluvený okamžitě. Slovo dalo slovo a za týden jsem měl jeho zpěvy a syntenzátory. Musím říct, že fakt, že do nahrávky vložili kus své osobitosti, pro mě moc znamená. Necrocockovy Praktiky pohřebních ústavů byly jednou z desek, která mě velmi zasáhla a dá se říct, že i inspirovala. Její zatuchlá atmosféra je neskutečná. Myslím si, že naše hudební vize jsou v lecčem podobné. I z toho důvodu bude mít Necrocock na další desce daleko větší prostor. Byl bych rád, kdyby se stal do budoucna nedílnou součástí AFTER RAIN. Muzikantem, kterého posluchači mohou na nových nahrávkách čekat, ať už na větším prostoru či na menším! Blackoshe jsem vždycky velice uznával jakožto tvůrčí mozek ROOTu. Až deska KRF, kterou vydal pod hlavičkou CALES, mě ale naprosto posadila na zadek. Od té doby ho respektuji jako jednu z největších osobností tuzemské metalové scény. Mám k jeho muzice hodně blízko! Pokud bude mít chuť, určitě bych se v budoucnu nebránil další spolupráci.
Jak s nimi probíhala spolupráce? Dostali pánové nějaký prostor pro vlastní kreativitu, nebo jen podle přesného zadání udělali, co bylo třeba?
Dostali text a vyměřený úsek, kde se bude jejich zpěv nacházet. Do provedení jsem jim nijak nekecal. Chtěl jsem, aby do desky vtiskli sami sebe. Aby k tomu přistoupili tak, jak by to udělali na vlastních projektech. Díky tomu jsou oba dva na desce okamžitě rozpoznatelní.
Po delší době jsem u mikrofonu zaregistroval Janu Zahradníkovou, která „kdysi“ nazpívala dvě desky INTERITUS, pak zběhla od metalu k „popíku“ a pak tuším k dětem. (úsměv) Musel jsi ji dlouho přemlouvat, nebo Vlasta doma „zavelel“ a Jana nastoupila? (úsměv)
Jana je defakto první člověk, se kterým jsem AFTER RAIN rozjel. Pamatuji si, že jsem jí volal a ona ihned kývla. Pustili jsme se hned do práce. Jana je naprostý profík, se kterým je naprosto úžasná spolupráce. Bylo neskutečné, kolikrát jsme se shodli na společných vizích. (smích) Jana je nedílnou součástí AFTER RAIN! Ostatně, pro mě osobně nejlepší zpěvačka na našem undergroundovém písečku. Pro její zpěv jsem měl vždycky slabost.
Jak se na nahrávání metalu tvářili muzikanti z jiného hudebního světa – slečny a pánové s flétnami a houslemi... Byla to pro ně první zkušenost s metalem? Přehrávali jen předem připravené party nebo lze jejich vklad popsat jinak? Jak jsi jim vůbec vysvětloval, co o d nich chceš? Měl jsi jejich party rozepsané do not?
Do not? Neblázni. (smích) Pamatuji si, že Karel Dvořák, což je velmi respektovaný folkový muzikant, občas kroutil hlavou nad některými postupy. Přišlo mu to dost složité, možná někdy až krkolomné. Svůj part ale vystřihl na první pokus. A to mám podezření, že se na něj dopředu ani nijak nepřipravoval (smích) Druhý houslista Jan Petr rockovou muziku poslouchá, takže s ním to bylo bez problémů. No a Kristýna Šilhavá si chvíli musela zvykat, ale nakonec se na moji vlnu dostala a bylo až neskutečné, jak jsme si hudebně sedli. Samozřejmě i lidsky. Většina flétnových partů pochází jen z její hlavy. Právě flétny jsou jedním z nejdůležitějších nástrojů Beyond The Underground.
Nelituješ s odstupem, že jsi neangažoval živého bicmena? V některých momentech jsou programované bicí takovým lehce rušivým, nedotaženým elementem, což mi přijde tak trochu škoda.
Živého bicmena jsem angažoval. Byl šikovný, nahrál to moc pěkně, ale osud nakonec chtěl, abychom tam nechali automat. Samozřejmě to nebylo nejoptimálnější řešení, ale nehodlal jsem čekat další rok, než se bicí nahrají. Na další desce ale bicí budou. Na konci roku je bude natáčet doom metalový bard Ivoš Plaček. Těšte se na pořádného kováře. (smích)
Podle počtu lidí, kteří se na nahrávce podíleli, se asi s živým vystupováním AFTER RAIN nepočítá. Nebo se pletu a nějaký speciální koncert chystáte? Co třeba trojkoncert AFTER RAIN, DARK ANGELS, NO BELIEF?
Určitě ne. Od začátku jsem říkal, že nechci z AFTER RAIN udělat živou kapelu. Líbí se mi absolutní svoboda, kterou tady mám. Mohu si dělat co chci a nikdo mi do toho nekrafá. (smích) Neříkám, že někdy něco speciálního neuděláme, ale zatím se nic konkrétního nerýsuje. Na koncertech si bohatě vystačím s DARK ANGELS a NO BELIEF.
Šlo v případě CD Beyond The Underground o jednorázovou záležitost a vydáním jsi splnil cíl, nebo bude mít projekt AFTER RAIN pokračování?
Už nyní natáčíme druhou desku, která pravděpodobně dostane název Hammered To The Ice. Bude to správná dvojka, to znamená, že bude všeho více - melodií, nálad, zpěváků... Hudebně jsem se posunul trošku více do black metalu. Hodně mě ovlivňují kapely jako BURZUM, DARKTHRONE či BATHORY, takže to se na tom určitě odrazí. Předpokládám, že ji vydáme někdy na konci zimy či na začátku jara.
www.bandzone.cz/afterrain
RECENZE
Svým způsobem máš pravdu. DARK ANGELS jsem se snažil cpát do doom metalu dlouho, ale nakonec jsem usoudil, že je tento styl skutečně natolik na pokraji zájmu, že bych kvůli vlastním choutkám nerad zabil funkční kapelu. Jednoduše řečeno, klasické doomovky na koncertech baví jen minimum publika. Jasně, někdo teď může namítat, že muzikant hraje hlavně pro to, aby ukojil vlastní potřebu se hudebně vyjádřit. Také to tak mám. Od publika na koncertech ale také potřebuji odezvu, která mě dokáže nakopnout dál. Není nic lepšího, než když hraješ a vidíš, že tvá muzika lidi skutečně baví. S doomem by bylo daleko těžší zaujmout. Nehledě na to, že naživo mě hrát tolik nebaví, narozdíl od natáčení, kde si v pomalé muzice maximálně libuji...
Z nahrávky dýchá atmosféra poloviny devadesátých let, kdy doom zažíval boom a vznikla přelomová alba... Mně přijde, že jsou Ti bližší melodické formy doom metalu, třeba THEATRE OF TRAGEDY mě napadají jako první. Své samozřejmě dělá využití ženských vokálů... Jaké doomové album je pro Tebe číslo jedna a proč? A které další kapely máš v tomto žánru rád?
Tak to je jasné - Mandylion od THE GATHERING. Deska, která mě kdysi defakto přitáhla k doom metalu. Neskutečná záležitost, kterou dodnes miluji! Svým způsobem jsem ale klasický doom poslouchal už jako dítě - vždycky jsem miloval BLACK SABBATH. Poslechni si třeba jejich čtvrté album - Under The Sun, Cornucopia... Neskutečná temnota, tvrdost. Proti tomu se může jít většina doomovek vycpat. (smích)
Pojďme na nějaké skladby trochu podrobněji. V první skladbě jsou slyšet nějaké hlasy... Komu patří a jaký význam jejich zařazení má? A když jsme u skladby The Visioner – ta rychlá syrová pasáž uprostřed ti tam fakt pasuje? (úsměv)
Hlasy mají v první řadě dokreslit atmosféru skladby. Žádný další význam bych jim nepřikládal. (smích) K rychlé pasáži... Nevím, které pohnutky mě tehdy vedly k tomu, ji do skladby zařadit. Na poslední chvíli jsme ji chtěl ještě vystřihnout, ale nakonec jsem se rozhodl nechat na desce původní verzi. Ale slibuji, že až vyjde k třicátému výročí od založení The Best Of After Rain, song znovu zmixuji a zařadím ho jakožto alternativní verzi. (smích) K The Visioner bych mohl ještě zmínit, že je to úplně první věc, která byla pro AFTER RAIN napsaná. Tou všechno začalo... Udala mi směr!
Blackieho vklad je na doomové poměry docela zajímavý – v recenzi jsem napsal, že Reverse Side Of My Heart má tak trochu pagan nádech. Slyšíš to tam taky? Je to záměr nebo náhoda?
Záměr určitě ne... Pagan mě osobně příliš neoslovuje a myslím si, že ani sám Blackosh není zrovna dvakrát na větvi, když se kolem jeho osoby pagan neustále zmiňuje. Blackie pojal Reverse Side Of My Heart po svém, což byl můj cíl. Myslím, že se mu to povedlo výtečně. Tuhle skladbu považuji vůbec za největší hit desky. Blackie na tom má nemalý podíl!
V bookletu uvádíš, že Tě kromě jiných inspirovala skupina AGNUS DEI. Skladba Wide Awake mi přijde právě touhle partou silně ovlivněna – je to pocta těmhle plzeňským symfonikům, jejichž album Wings Against The Gravity mám moc rád?
Wings Against The Gravity také miluji! Podle mě je to vůbec nejlepší symfo metalová záležitost, která u nás kdy vyšla! U Wide Awake je to ale spíše náhoda. Řekl bych, že tě k tomu srovnání nabádá složitější struktura skladby, kdy neobsahuje žádný refrén, motiv, na kterém by stála. Je tam tolik různých riffů, že by si s nimi kdejaká grindovka vystačila na celou desku. (smích) U Wide Awake jsem se dlouho rozmýšlel, jestli ji na desku zařadit. Nakonec jsme se do ní rozhodli zapasovat ambientní zvuky, které ji vyšperkovaly a oživily.
Na nahrávání CD se podílela celá řada muzikantů, některá jména metalovým fanouškům nic neříkají, ale třeba Blackie nebo Necrocock jsou atraktivní a respektovaní. Když jsi je oslovil, jak reagovali?
Pokud si dobře vzpomínám, tak Blackie chvíli přemýšlel. Respektive, říkal, že toho má moc. Nakonec se do toho ale pustil dost rychle. S Necrocockem jsem byl domluvený okamžitě. Slovo dalo slovo a za týden jsem měl jeho zpěvy a syntenzátory. Musím říct, že fakt, že do nahrávky vložili kus své osobitosti, pro mě moc znamená. Necrocockovy Praktiky pohřebních ústavů byly jednou z desek, která mě velmi zasáhla a dá se říct, že i inspirovala. Její zatuchlá atmosféra je neskutečná. Myslím si, že naše hudební vize jsou v lecčem podobné. I z toho důvodu bude mít Necrocock na další desce daleko větší prostor. Byl bych rád, kdyby se stal do budoucna nedílnou součástí AFTER RAIN. Muzikantem, kterého posluchači mohou na nových nahrávkách čekat, ať už na větším prostoru či na menším! Blackoshe jsem vždycky velice uznával jakožto tvůrčí mozek ROOTu. Až deska KRF, kterou vydal pod hlavičkou CALES, mě ale naprosto posadila na zadek. Od té doby ho respektuji jako jednu z největších osobností tuzemské metalové scény. Mám k jeho muzice hodně blízko! Pokud bude mít chuť, určitě bych se v budoucnu nebránil další spolupráci.
Jak s nimi probíhala spolupráce? Dostali pánové nějaký prostor pro vlastní kreativitu, nebo jen podle přesného zadání udělali, co bylo třeba?
Dostali text a vyměřený úsek, kde se bude jejich zpěv nacházet. Do provedení jsem jim nijak nekecal. Chtěl jsem, aby do desky vtiskli sami sebe. Aby k tomu přistoupili tak, jak by to udělali na vlastních projektech. Díky tomu jsou oba dva na desce okamžitě rozpoznatelní.
Po delší době jsem u mikrofonu zaregistroval Janu Zahradníkovou, která „kdysi“ nazpívala dvě desky INTERITUS, pak zběhla od metalu k „popíku“ a pak tuším k dětem. (úsměv) Musel jsi ji dlouho přemlouvat, nebo Vlasta doma „zavelel“ a Jana nastoupila? (úsměv)
Jana je defakto první člověk, se kterým jsem AFTER RAIN rozjel. Pamatuji si, že jsem jí volal a ona ihned kývla. Pustili jsme se hned do práce. Jana je naprostý profík, se kterým je naprosto úžasná spolupráce. Bylo neskutečné, kolikrát jsme se shodli na společných vizích. (smích) Jana je nedílnou součástí AFTER RAIN! Ostatně, pro mě osobně nejlepší zpěvačka na našem undergroundovém písečku. Pro její zpěv jsem měl vždycky slabost.
Jak se na nahrávání metalu tvářili muzikanti z jiného hudebního světa – slečny a pánové s flétnami a houslemi... Byla to pro ně první zkušenost s metalem? Přehrávali jen předem připravené party nebo lze jejich vklad popsat jinak? Jak jsi jim vůbec vysvětloval, co o d nich chceš? Měl jsi jejich party rozepsané do not?
Do not? Neblázni. (smích) Pamatuji si, že Karel Dvořák, což je velmi respektovaný folkový muzikant, občas kroutil hlavou nad některými postupy. Přišlo mu to dost složité, možná někdy až krkolomné. Svůj part ale vystřihl na první pokus. A to mám podezření, že se na něj dopředu ani nijak nepřipravoval (smích) Druhý houslista Jan Petr rockovou muziku poslouchá, takže s ním to bylo bez problémů. No a Kristýna Šilhavá si chvíli musela zvykat, ale nakonec se na moji vlnu dostala a bylo až neskutečné, jak jsme si hudebně sedli. Samozřejmě i lidsky. Většina flétnových partů pochází jen z její hlavy. Právě flétny jsou jedním z nejdůležitějších nástrojů Beyond The Underground.
Nelituješ s odstupem, že jsi neangažoval živého bicmena? V některých momentech jsou programované bicí takovým lehce rušivým, nedotaženým elementem, což mi přijde tak trochu škoda.
Živého bicmena jsem angažoval. Byl šikovný, nahrál to moc pěkně, ale osud nakonec chtěl, abychom tam nechali automat. Samozřejmě to nebylo nejoptimálnější řešení, ale nehodlal jsem čekat další rok, než se bicí nahrají. Na další desce ale bicí budou. Na konci roku je bude natáčet doom metalový bard Ivoš Plaček. Těšte se na pořádného kováře. (smích)
Podle počtu lidí, kteří se na nahrávce podíleli, se asi s živým vystupováním AFTER RAIN nepočítá. Nebo se pletu a nějaký speciální koncert chystáte? Co třeba trojkoncert AFTER RAIN, DARK ANGELS, NO BELIEF?
Určitě ne. Od začátku jsem říkal, že nechci z AFTER RAIN udělat živou kapelu. Líbí se mi absolutní svoboda, kterou tady mám. Mohu si dělat co chci a nikdo mi do toho nekrafá. (smích) Neříkám, že někdy něco speciálního neuděláme, ale zatím se nic konkrétního nerýsuje. Na koncertech si bohatě vystačím s DARK ANGELS a NO BELIEF.
Šlo v případě CD Beyond The Underground o jednorázovou záležitost a vydáním jsi splnil cíl, nebo bude mít projekt AFTER RAIN pokračování?
Už nyní natáčíme druhou desku, která pravděpodobně dostane název Hammered To The Ice. Bude to správná dvojka, to znamená, že bude všeho více - melodií, nálad, zpěváků... Hudebně jsem se posunul trošku více do black metalu. Hodně mě ovlivňují kapely jako BURZUM, DARKTHRONE či BATHORY, takže to se na tom určitě odrazí. Předpokládám, že ji vydáme někdy na konci zimy či na začátku jara.
www.bandzone.cz/afterrain
RECENZE
