Venca Votruba je na tuzemské scéně docela provařené jméno – léta vede webzin Metalforever (tedy vedl, otěže před pár dny přepustil nové šéfredaktorce) i skupinu DARK ANGELS, působí i v nové českobudějovické kapele NO BELIEF. A jen tak pro radost připravil pod hlavičkou projektu AFTER RAIN desku, na které s ním spolupracovala celá řada muzikantů nejen z metalového prostředí. Venca v bookletu uvádí, že na skladbách pracoval tři roky, že jsou o jeho „doom období“ a že jde o poctu staré škole, kapelám jako DISSOLVING OF PRODIGY, MY DYING BRIDE nebo AGNUS DEI.
S duchem starých časů koresponduje i obal, který je decentní a temný. Na titulce vykukuje z nějaké podzemní chodby zlé oko, ale pohlednější je velmi pěkné logo. Uvnitř nechybí texty, ani sestavy k jednotlivým skladbám – a co skladba, to jiná sestava.
Hned první skladba popírá svůj název – žádné hledění do budoucnosti, ale úplně obráceně, plnou parou zpět do roku, kdy THEATRE OF TRAGEDY ctili „sametovou temnotu“ a další doommetalové party zapojovaly flétnu a housle. Tribute jako vyšitý, ale nám nostalgikům (úsměv) se to poslouchá samo – smutné melodie, krásné tóny houslí, k nimž se přidává flétna a čistý ženský zpěv Jany Zahradníkové (kterou si pamětníci určitě vybaví v souvislosti s INTERITUS, jejichž nejlepší nahrávky nazpívala). Křehkou skladbu trochu zbytečně půlí syrová rychlá pasáž, která mi tu nějak nepasuje... Doom, death a black se kombinuje v Beyond The Underground, skladbě mnoha nálad a hlavně vokálů – u mikrofonu se objevují hned čtyři hrdla, tři pánská a jedno dámské – hlavní roli nejspíš řve Ifa, ale i v případě Jirky Kopřivy lze chvílemi mluvit o řevu jak z nějakého hororu. Po svižném úvodu tempo polevuje a opět jsme v doommetalových vodách plných melancholie, éterických zpěvů (ke Kláře Kubíkové, která zpívá civilním hlasem, se přidává Necrocock se zvláštním šeptavým zpěvem – nevím, jak lépe jeho projev popsat); tentokrát chybí smyčce i flétny, významnou roli hrají klávesy a kytary. V úvodu do symfonična laděná Reverse Side Of My Heart postupně nabírá obrátky, velký prostor opět dostává Jana, které sekunduje Blackhoshův chraplák, díky kterému skladba dostává tak trochu pagan nádech; díky dlouhému sólu pak nádech heavy metalu a nechybí ani minimalistický úsek postavený na baskytaře. Když už jsem u rytmiky, tak programované bicí sice neruší, ale úplně ideální zvuk nemají – snesl bych trochu hlubší sound rytmičáku – ale to je věc subjektivní, každý to má raději jinak. Wide Awake je nejspíš ovlivněna AGNUS DEI – alespoň já je tam slyším, resp. jejich výborné album Wings Against The Gravity. Může za to flétna, ale i složitější stavba songu, v němž hrají prim honosné klávesy, ale ani docela veselé a svižné pasáže
Nějak pořád chválím, ale mě to zatím baví, poslouchám album již poněkolikáté a vrátil jsem se o nějakých patnáct let zpátky, kdy jsem ujížděl na doommetalové vlně, poslouchal demáče SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY, HYPNOTIC SCENERY, VACUUM, LOVE HISTORY, jásal nad kompilací Breath of Doom, nad ženskými vokály, klávesami, houslemi, flétnami... prostě nad vším, co dělalo doom metal doom metalem.
Children Of The Revolution je převzatá skladba od Marca Bolana, který se díky ní v roce 1972 proslavil a dostal do hitparád. Původní verze, kterou jsem si musel dohledat na webu, mi přijde jako nějaký psychedelický hard rock, AFTER RAIN ji překopali a „zadoomali“. A když srovnám čtyřicet let starou skladbu s aktuální předělávkou, baví mě mnohem více současná verze – hlavně díky výbornému zpěvu Jany, který v refrénu doslova hladí; a taky díky pěkné kytarové práci – akorát ty bicí, ty mi v rychlejších pasážích úplně nesedí. Save The End aneb sólo pro Radka Popela – další parádní hlásek! Tahle skladba, směřující spíše do (h)art(d)rockových sfér, je taková nejméně nápadná, ale právě Radkův výkon ji zarovnává do řady vzácně vyrovnaných kompozic. Příjemný dojem z celé nahrávky podtrhuje závěrečná, odlehčená skladbička, v níž zase pěje Jana, přidávají se housle s velmi zvláštními motivy, ale nechybí ani zatěžkaný úsek, ani další pěkné kytarové sólo, ani flétnička.
Je mi jasné, že tahle muzika dneska zasáhne hlavně pamětníky poloviny devadesátých let, ale určitě neurazí ani mladší příznivce melodické pomalé muziky, kteří si na Beyond The Underground můžou připomenout co že se to hrálo, když běhali po dvorcích s dřevěnými kačery... A v současném zvukovém hávu, který vznikal hned ve třech studiích (In Motion, Descent, Gummi Studio Y).
Seznam skladeb:
Čas: 38:36
Sestava:
www.bandzone.cz/afterrain
S duchem starých časů koresponduje i obal, který je decentní a temný. Na titulce vykukuje z nějaké podzemní chodby zlé oko, ale pohlednější je velmi pěkné logo. Uvnitř nechybí texty, ani sestavy k jednotlivým skladbám – a co skladba, to jiná sestava.
Hned první skladba popírá svůj název – žádné hledění do budoucnosti, ale úplně obráceně, plnou parou zpět do roku, kdy THEATRE OF TRAGEDY ctili „sametovou temnotu“ a další doommetalové party zapojovaly flétnu a housle. Tribute jako vyšitý, ale nám nostalgikům (úsměv) se to poslouchá samo – smutné melodie, krásné tóny houslí, k nimž se přidává flétna a čistý ženský zpěv Jany Zahradníkové (kterou si pamětníci určitě vybaví v souvislosti s INTERITUS, jejichž nejlepší nahrávky nazpívala). Křehkou skladbu trochu zbytečně půlí syrová rychlá pasáž, která mi tu nějak nepasuje... Doom, death a black se kombinuje v Beyond The Underground, skladbě mnoha nálad a hlavně vokálů – u mikrofonu se objevují hned čtyři hrdla, tři pánská a jedno dámské – hlavní roli nejspíš řve Ifa, ale i v případě Jirky Kopřivy lze chvílemi mluvit o řevu jak z nějakého hororu. Po svižném úvodu tempo polevuje a opět jsme v doommetalových vodách plných melancholie, éterických zpěvů (ke Kláře Kubíkové, která zpívá civilním hlasem, se přidává Necrocock se zvláštním šeptavým zpěvem – nevím, jak lépe jeho projev popsat); tentokrát chybí smyčce i flétny, významnou roli hrají klávesy a kytary. V úvodu do symfonična laděná Reverse Side Of My Heart postupně nabírá obrátky, velký prostor opět dostává Jana, které sekunduje Blackhoshův chraplák, díky kterému skladba dostává tak trochu pagan nádech; díky dlouhému sólu pak nádech heavy metalu a nechybí ani minimalistický úsek postavený na baskytaře. Když už jsem u rytmiky, tak programované bicí sice neruší, ale úplně ideální zvuk nemají – snesl bych trochu hlubší sound rytmičáku – ale to je věc subjektivní, každý to má raději jinak. Wide Awake je nejspíš ovlivněna AGNUS DEI – alespoň já je tam slyším, resp. jejich výborné album Wings Against The Gravity. Může za to flétna, ale i složitější stavba songu, v němž hrají prim honosné klávesy, ale ani docela veselé a svižné pasáže
Nějak pořád chválím, ale mě to zatím baví, poslouchám album již poněkolikáté a vrátil jsem se o nějakých patnáct let zpátky, kdy jsem ujížděl na doommetalové vlně, poslouchal demáče SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY, HYPNOTIC SCENERY, VACUUM, LOVE HISTORY, jásal nad kompilací Breath of Doom, nad ženskými vokály, klávesami, houslemi, flétnami... prostě nad vším, co dělalo doom metal doom metalem.
Children Of The Revolution je převzatá skladba od Marca Bolana, který se díky ní v roce 1972 proslavil a dostal do hitparád. Původní verze, kterou jsem si musel dohledat na webu, mi přijde jako nějaký psychedelický hard rock, AFTER RAIN ji překopali a „zadoomali“. A když srovnám čtyřicet let starou skladbu s aktuální předělávkou, baví mě mnohem více současná verze – hlavně díky výbornému zpěvu Jany, který v refrénu doslova hladí; a taky díky pěkné kytarové práci – akorát ty bicí, ty mi v rychlejších pasážích úplně nesedí. Save The End aneb sólo pro Radka Popela – další parádní hlásek! Tahle skladba, směřující spíše do (h)art(d)rockových sfér, je taková nejméně nápadná, ale právě Radkův výkon ji zarovnává do řady vzácně vyrovnaných kompozic. Příjemný dojem z celé nahrávky podtrhuje závěrečná, odlehčená skladbička, v níž zase pěje Jana, přidávají se housle s velmi zvláštními motivy, ale nechybí ani zatěžkaný úsek, ani další pěkné kytarové sólo, ani flétnička.
Je mi jasné, že tahle muzika dneska zasáhne hlavně pamětníky poloviny devadesátých let, ale určitě neurazí ani mladší příznivce melodické pomalé muziky, kteří si na Beyond The Underground můžou připomenout co že se to hrálo, když běhali po dvorcích s dřevěnými kačery... A v současném zvukovém hávu, který vznikal hned ve třech studiích (In Motion, Descent, Gummi Studio Y).
Seznam skladeb:
- The Visioner
- Beyond The Underground
- Reverse Side Of My Heart
- Wide Awake
- Children Of The Revolution
- Save The Dead
- Your Farewell
Čas: 38:36
Sestava:
- Václav Votruba – guitars, drums programming
- Petra Došková – keyboards
- Vlasta Zahradník – bass
- Jakub Vondrka – guitar solo
- Kristýna Šilhavá – flute
- Karel Dvořák – violin
- Jan Petr – violin
- Jana Zahradníková – vocals
- Radek Popel – vocals
- Petr Blackie Hošek – vocals
- Tom Necrocock Kohout – vocals, keyboards
- Jiří Kopřiva – vocals
- Klára Kubíková – vocals
- Petr Junek – vocals
www.bandzone.cz/afterrain
