„Pulvis es et in pulverem reverteris“ (Prach jsi a v prach se obrátíš). Biblické přísloví, které zná skoro každý. Nebojte se, modlit se nebudeme. Když si ale poslechnete nové album kapely IGNIVOMOUS, dolehnou na vás všelijaké myšlenky. Já například řešil způsob svého pohřbu. Už vás to taky někdy napadlo? Že ne? Že jste ještě mladí? To já relativně taky. Jenže album Contragenesis je tak temné, že pro mě pohřeb žehem přestal být zajímavý. Vemte si to, vždyť to není obřad. Normálně vás spálej a zbyde z vás jen hrstka popela. To pohřeb do země, to je jiná! Dlouhej špalír pozůstalých. Všichni brečej, přijdou i úplně cizí lidi a vy jste v rakvi vysmátý jak lečo. Teda snad. Asi.
IGNIVOMOUS bych si na svůj pohřeb klidně pozval. Sice by asi pár mejch vnoučat koukalo a kroutilo hlavama a posouvalo nervózně čepice s rovnejma kšiltama. Tak bych měl dopředu domluvený, aby to tuplem vohulili. Dyk si to představte. IGNIVOMOUS hrajou pořádnej temně death metalovej nářez ve stylu Immolation, Incantation. A nejsou to žádný nováčci, takže za to uměj fakt vzít. Hrají od roku 2006 a mají za sebou v roce 2009 jednu vydanou řadovku Death Transmutation. Tu jsem svýho času proháněl v cd přehrávači jako divej. Zajímavá je taky kompilace Blood and Mercury z minulého roku, na který jsou i songy ze starých demáčů. Letošní album vyšlo i na vinylech a co jsem tak viděl na internetu fotky, myslím, že by se mohly líbit. O obalu snad ani nemusíme diskutovat. Jedním slovem – vynikající! Myslím, že by to mohli na tý mý poslední akci pořádně rozbalit, co říkáte?
Každej pohřeb má bejt hlavně pořádnej odvaz, ne? Chápu, že se někomu bude stýskat, ale holt je to takhle na tomhle světě zařízený a nedá se s tím nic dělat. Takže pane faráří (jo, začneme v kostele, to jsem vám asi neřekl), otočte volume pořádně doprava, ať to tady trošku rozhýbeme. Damnatio Memortiae. Začínáme opravdu pohřebně. Hezky pomalu, abychom pozůstalé nevyplašili. Temný to je, jako bejvala moje černá duše. Jael má správnej deathovej growl, ale tady jen šeptá, chrchlá a připravuje vás na pořádnou řežbu, která samozřejmě přijde. Riff střídá riff. A já se musím z tý mý vystavený rakve smát, jak jste překvapený. Ale aspoň po mě netruchlíte, nemám ty ubrečený obličeje rád. Heritage of the Jackal. Takhle se hraje pořádný australský nářez. Takhle se mi to líbí a pro tohle jsem si tuhle kapelu vybral pro svoji poslední cestu. Seventh Seal Gnosis. Miluju tyhle navrstvený kytary. Bicí duněj a farář kroutí hlavou. Tohle má ten správnej drive. Dobrý taky je, že to s váma začíná hejbat. Já bych pařil hned, ale jsem tady dneska za mrtvýho, tak se to nesluší. Monumental Cosmic Transgression. Už prosím tu rakev zavřete. Přehnala se přeze mě tlaková vlna bicích. A je to opravdu pořádná smršť. Contragenesis. Sypou to do tý mý rakve pěkně kluci šikovný. Už mě odnášejí a míříme k hřbitovu. Ty maníci, co mě nesou, se asi pěkně nadřou. Posledních pár let svýho života jsem nejezdil moc na koncerty (vypadal jsem tam s těma šedivýma vlasama docela legračně), tak jsem si dost našetřil a investoval do pořádný dubový rakve. Kytary sviští a my pomalu jdeme na místo mýho posledního odpočinku. Pyroclastic Downfall. Ignivomous hrají svižně do kroku. Záhrobí mě už volá. Smršť smrtelných melodií. Pořád tomu nemůžu uvěřit, já jsem fakt mrtvej?! A Rotting Faith Condemned. Spouštějí moje tělo do hrobu a nějak u toho hekají pánové. Jojo, míval jsem vždycky rád dobrý jídlo a pití. Prožil jsem krásnej život a i ta poslední cesta se vydařila. I když nikdy bych nevěřil, že mi na ní budou hrát australský death metalisti. Tahle píseň se táhne jako ten můj pohřební průvod. Hierophant. Do rytmu lopat, které hází hlínu na dubové víko od mé rakve, hraje thrashový začátek. Ten pak přejde v další zběsile cirkulující kytary. Už prosím vás fakt přestaňte brečet. The Final Cadence to Bloodshed. Do hrobu dán, pořádně zasypán. V prach pomalu se obracející. To jsem teď já. Poslední věrní pozůstalí odcházejí. U toho, co se bude dít teď, už nemusí být. Podávám si ruku s dalšími death metalisty, co to mají za sebou. Závěrečná píseň je opravdovým smrtelným opusem. Pro výše zmíněný příběh jako stvořená.
Doufám, že svůj pohřeb nebudu muset řešit ještě hodně dlouho. Album Contragenesis jsem si ale velice oblíbil. Mám ho mimo vinylu ve všech možných formátech a hraje mi jak doma, tak v práci, v autě i při cestě tramvají. Je to jedno z letošních alb, o kterém vím, že se k němu budu vždy rád vracet. Budu ho protáčet a poslouchat do té doby, dokud se v prach neobrátí.
Seznam skladeb:
- Damnatio Memoriae
- Heritage of the Jackal
- Seventh Seal Gnosis
- Monumental Cosmic Transgression
- Contragenesis
- Pyroclastic Downfall
- A Rotting Faith Condemned
- Hierophant
- The Final Cadence to Bloodshed
Čas: 48:10
Sestava:
- Chris Volcano – bicí, zpěv
- Jael Edwards – zpěv, basa
- Sean Hinds – kytara
- Matthew Johnson – kytara
http://www.facebook.com/Ignivomous
http://www.myspace.com/ignivomousmetal
http://www.nwnprod.com/
