Vývoj kapely bývá někdy ošemetná věc. Chápu, že není snadné si vytvořit svojí tvář. Dokonce i chápu, že muzikanty po letech přestane bavit hrát pořád to samé dokola. Co ale nechápu, je příklon ke komerci. EVOCATION pro mě byli vždy krásným příkladem kapely, která dovedla skloubit starý dobrý švédský death metal s jeho modernější a melodičtější podobou. Do toho vždy dovedli velice umně doplnit blackové koření (řekněte mi, kolik takových originálních kapel existovalo?). Byla to kapela, která vzešla z nejtemnějšího švédského podzemí. Byl to kult. A měla svoji originální tvář.
Jenže na novém albu chtějí asi EVOCATION vydělat nějakou tu švédskou korunu navíc. Jejich čtvrtý dlouhohrající zásek je jen obyčejným klonem jejich krajanů Amon Amarth (také jim na albu hostuje v jedné písni Johan Hegg). Nechápejte mě špatně, deska je samozřejmě přímo napěchovaná melodiemi a příznivci melodického death metalu si jistě najdou to své. Kolem mě ale album při poslechu vždy jen prošumí. Vše se odehrává v převážně středním tempu a musím konstatovat, že při některých písních se mi chtělo i spát.
Zvukově je album samozřejmě skvělé. I když trošku té dřívější špinavosti by neškodilo. Zaujal mě obal desky. Netypická oranžová barva přímo bije do očí. Kresba se mi moc líbí. Celková produkce je opravdu hodně podobná posledním albům Amon Amarth. Akorát to nemá takový drive. Vše je poplatné tomu, aby se líbilo náctiletým slečnám. Jedna plytká melodie střídá druhou. Musím hodně hledat, abych našel nějaký záchytný bod. Zkoušel jsem si desku pouštět i jen jako kulisu k práci a po několika posleších jsem zjistil, že ani tahle varianta není správná. V autě mě EVOCATION přímo rušili od řízení (a to jsem velice klidný řidič!). Nedostal jsem do hlavy ani notu, kterou bych si pamatoval déle, než pár minut.
EVOCATION se rozhodli vydat modernější death metalovou cestou (jestli je tedy možno považovat 90. léta za modernu). Natočili solidní melodické album. Deska určitě nerozčeří metalové vody do té míry, aby se o ní ještě po letech vášnivě diskutovalo. Pro mě osobně je Illusions of Grandeur nemastná a velice neslaná nahrávka, která se bude asi dobře prodávat. Já od EVOCATION očekával drive a zdravé naštvání a dostal jsem sice skvěle provedený produkt, ale bez energie. Škoda. Snad příště.
Seznam skladeb:
- Illusions of Grandeur
- Well of Despair
- Divide and Conquer
- Perception of Reality
- Metus Odium
- I´ll Be Your Suicide
- Crimson Skies
- Into Submission
- The Seven Faces of God
- Fina Disclosure
Čas: 41:50
Sestava:
- Janne Kenttakumpu Bodén – bicí
- Vesa Kenttakumpu – kytara
- Marko Palmén – kytara
- Tjompe – zpěv, basa
