Bosenská skupina MOTHERPIG je takovým recenzentským oříškem (úsměv). Hraje totiž těžko zařaditelnou muziku, která poletuje mezi rock´n´rollem, metalem nebo HC a zasahuje i do jiných žánrů (punk). A aby to posluchačům „usnadnila“, umístila na začátek debutového alba dvouminutové mluvené intro, podle mého názoru kontraproduktivní, a může jít třeba o hlas Alana Moorea z dokumentárního filmu The Mindscape of Alan Moore, který pojednává o tvorbě autora komiksů.
Po zmiňovaném intru přichází druhé překvapení – jazyk nahrávky. Vše je nazpíváno v bosenštině a já si nemůžu pomoci, mně se tenhle jazyk nelíbí. Sice oceňuji fakt, že kapela dává přednost mateřštině, ale bosenština není zrovna libozvučná. Navíc zpěv obou vokalistů je vcelku fádní, takový zastřený polochraplák (nebo jak jinak jej popsat), kterému něco chybí... asi originální výraz.
Podobné pocity mám i z muziky. Úvodní zpívaná skladba se točí pořád dokola v jednom ubíjejícím středním tempu, sice v ní zazní i krátké kytarové sólo, ale to je přece jen málo na to, abych se k poslechu Izboru chtěl vracet. Nekronomija zaujme názvem, ostatně texty se točí kolem smrti, krve, nespavosti a životních peripetií (snad jsem alespoň něco pochopil...). Ale zpět k Nekronomiji – ta je o poznání živější, ale pořád se nemůžu do muziky dostat – dlouhé monotónní pasáže nemají potřebnou sílu, i když možná odkazují k takovým BLACK SABBATH či MOTÖRHEAD. Aspoň že Kartonski ljudi frčí, špinavý mix HC a punku ale nemá ani hitové, ani jiné ambice... Jestliže u Nekronomije jsem zmínil BLACK SABBATH, pak u Još uvijek je inspirace touhle partou jasná.
Insomnia zní jak dřevní black metal s dotyky core a já začínám propadat trudomyslnosti – co vlastně chtějí MOTHERPIG svou muzikou říci a kam směřují? Nojev let přináší odpověď v podobě poloakustické balady, kterou opět provází typický chrapot, ale také příjemná kytarová vyhrávka. Sudbina by snad mohla znamenat osud a ten je podle textaře ku*va – nevím, jestli to v bosenštině značí totéž co v češtině, ale vzhledem k podobnosti slovanských jazyků bych řekl, že jo (úsměv). V předposlední Krv jeste voda se objevuje i mluvený úsek, jinak ale i tahle záležitost pokračuje podle šablony předchozích střednětempých skladeb plných zemitých riffů a výrazně brblající baskytary. Instrumentálně je to asi v pořádku, jen chybí nějaký záchytný bod... Savršen kraj vše završuje v úplně stejném duchu.
Černobílý booklet obsahuje všechny potřebné informace včetně textů či fotky, ale žádná velká paráda to po grafické stránce není. Nelíbí se mi ani logo, ani titulní obrázek...
Nedá se nic dělat, MOTHERPIG mě na zadek neposadili... Chápu, že to mladá kapela to v Bosně a Hercegovině nemá snadné, ale když to tak poněkolikáté poslouchám, přijde mi to jako dvacet let staré demo začínající kapely. Asi je to záměr a... underground!!!
Seznam skladeb:
Čas: 41:37
ROZHOVOR
www.motherpig.info/
http://bandzone.cz/motherpig
http://bandzone.cz/fan/zerobudgetproductions
Po zmiňovaném intru přichází druhé překvapení – jazyk nahrávky. Vše je nazpíváno v bosenštině a já si nemůžu pomoci, mně se tenhle jazyk nelíbí. Sice oceňuji fakt, že kapela dává přednost mateřštině, ale bosenština není zrovna libozvučná. Navíc zpěv obou vokalistů je vcelku fádní, takový zastřený polochraplák (nebo jak jinak jej popsat), kterému něco chybí... asi originální výraz.
Podobné pocity mám i z muziky. Úvodní zpívaná skladba se točí pořád dokola v jednom ubíjejícím středním tempu, sice v ní zazní i krátké kytarové sólo, ale to je přece jen málo na to, abych se k poslechu Izboru chtěl vracet. Nekronomija zaujme názvem, ostatně texty se točí kolem smrti, krve, nespavosti a životních peripetií (snad jsem alespoň něco pochopil...). Ale zpět k Nekronomiji – ta je o poznání živější, ale pořád se nemůžu do muziky dostat – dlouhé monotónní pasáže nemají potřebnou sílu, i když možná odkazují k takovým BLACK SABBATH či MOTÖRHEAD. Aspoň že Kartonski ljudi frčí, špinavý mix HC a punku ale nemá ani hitové, ani jiné ambice... Jestliže u Nekronomije jsem zmínil BLACK SABBATH, pak u Još uvijek je inspirace touhle partou jasná.
Insomnia zní jak dřevní black metal s dotyky core a já začínám propadat trudomyslnosti – co vlastně chtějí MOTHERPIG svou muzikou říci a kam směřují? Nojev let přináší odpověď v podobě poloakustické balady, kterou opět provází typický chrapot, ale také příjemná kytarová vyhrávka. Sudbina by snad mohla znamenat osud a ten je podle textaře ku*va – nevím, jestli to v bosenštině značí totéž co v češtině, ale vzhledem k podobnosti slovanských jazyků bych řekl, že jo (úsměv). V předposlední Krv jeste voda se objevuje i mluvený úsek, jinak ale i tahle záležitost pokračuje podle šablony předchozích střednětempých skladeb plných zemitých riffů a výrazně brblající baskytary. Instrumentálně je to asi v pořádku, jen chybí nějaký záchytný bod... Savršen kraj vše završuje v úplně stejném duchu.
Černobílý booklet obsahuje všechny potřebné informace včetně textů či fotky, ale žádná velká paráda to po grafické stránce není. Nelíbí se mi ani logo, ani titulní obrázek...
Nedá se nic dělat, MOTHERPIG mě na zadek neposadili... Chápu, že to mladá kapela to v Bosně a Hercegovině nemá snadné, ale když to tak poněkolikáté poslouchám, přijde mi to jako dvacet let staré demo začínající kapely. Asi je to záměr a... underground!!!
Seznam skladeb:
- Mi
- Izbor
- Nekronomija
- Kartonski ljudi
- Još uvijek
- Insomnija
- Nojev let
- Sudbina
- Krv jeste voda
- Savršen kraj
Čas: 41:37
ROZHOVOR
www.motherpig.info/
http://bandzone.cz/motherpig
http://bandzone.cz/fan/zerobudgetproductions
