Legendy britského punku THE VIBRATORS u nás zřejmě mají oddané fanoušky. Jak jinak si vysvětlit, že se jim loni PHR postaral o vinylovou verzi minulého alba Energize (které původně vyšlo v roce 2002) a letos přichází s další LP deskou, na níž se nachází rok a půl starý materiál Under the Radar. Náklad limitovaný 525 kusy ale samozřejmě není určen jen pro tuzemské fanoušky, ale pro celý širý svět. A ostudu si Papagájovci rozhodně neuřízli – vinyl má krásnou karmínovou průsvitnou barvu, vnitřní kapsa obsahuje z jedné straně fotku kapely a info o nahrávání (s jednou drobnou minelou – dle obalu je autorkou fotky na straně 8 Hannah Dennis... což je evidentně opsané z bookletu CD), z druhé texty. Vše v jednoduchém grafickém duchu s použitím pouhých tří barev.
V období mezi Energize a Radarem došlo v kapele ke dvěma personálním změnám – basáka Robbieho Tarta nahradil Pete a kapela se rozrostla o druhého kytaristu Nigela Benetta. Staří vlci Knox (kytara, zpěv) a Eddie (bicí) táhnou kapelu od roku 1976, resp. táhli, protože Knox se loni vydal na sólovou dráhu. Ale Radar je ještě skoro celý v jeho autorské režii, pouze se dvěma songy mu pomohli P. Honkamaki resp. Tim Stumph. A Knoxův rukopis se v průběhu let v podstatě nezměnil. THE VIBRATORS stále drhnou punk jak vystřižený z památného sedmasedmdesátého roku, ve kterém se spolu se SEX PISTOLS, THE CLASH a dalšími stali stylovými průkopníky.
Radarový materiál tím pádem nepřináší nic jiného, než starý dobrý punk rock, punk rock v podstatě veselý a hravý (úsměv). Nikoliv vlezle hravý a prvoplánovaně veselý, ale pocity při poslechu jsou takové radostné, uvolněné... jako celá kapela. Nic se nikam zběsile nežene, nic se neohýbá silou, ale pěkně pozvolna plyne. Snad každá skladba nabízí nějakou pěknou pasáž, ať už jde o kytarovou vyhrávku nebo hitový refrén.
Punk jak z učebnice přináší hned úvodní DNA Robot, v němž se refrén opakuje takřka donekonečna a přesto to nenudí. Ještě o chlup zajímavější je Free Spirit, ve kterém je kytarových hrátek přehršel, a že kytary řežou pěkně zostra... a refrén se po dvou třech posleších stává návykovým (úsměv). Trocha rock´n ´rollu přichází s I Dont Need It, skladbě, v níž mi příliš nesedí hra bubeníka; trocha hororového strašení v We´re The Dead, v němž si zakřičela hostující Hannah Denis; myslím, že tahle skladba by potěšila fanoušky HNF v době koketování s gotickým rockem na demu Hororový věk. Pomalá Oil uteče jak voda a je tu rozverná Darkest Before Dawn, po níž následuje poslední položka strany A, How Beautiful You Are, procítěná balada, jakési vyznání, které jakoby vypadlo z repertoáru nějakého rockového písničkáře.
I béčko začíná svižnou vypalovačkou s kytarovými výjezdy a sborovým zpěvem, po níž celkem logicky přichází trochu volnější, lehce experimentální a poněkud hůře stravitelná I Dont Wanna Sleep Alone – snad i kvůli zpěvu prohnanému nějakou mašinkou. Tradiční punk rovná se titulní Under The Radar, které trvá poměrně dlouho, než se rozjede – ale pak to stojí za to – kytarové sólo, byť nedlouhé, je skvělé. V podobném duchu pokračují Fried On Booze i chytlavými melodiemi a vokály prošpikovaná No Way. The Altar At Midnight se dlouho vleče, aby znenadání a krkolomně zrychlila... a mě to nebaví – připadá mi to jak hipísácký song složený pod vlivem nějakého halucinogenu (úsměv). To závěr v podobě Everything I Do Is Wrong je v pořádku...
Potěší kvalitní zvuk a když to všechno sečtu, vychází mi Under The Radar jako nadprůměrná záležitost, která by neměla uniknout žádnému fanouškovi tradičního punku ani sběratelům (průhledných – úsměv) vinylů.
Seznam skladeb:V období mezi Energize a Radarem došlo v kapele ke dvěma personálním změnám – basáka Robbieho Tarta nahradil Pete a kapela se rozrostla o druhého kytaristu Nigela Benetta. Staří vlci Knox (kytara, zpěv) a Eddie (bicí) táhnou kapelu od roku 1976, resp. táhli, protože Knox se loni vydal na sólovou dráhu. Ale Radar je ještě skoro celý v jeho autorské režii, pouze se dvěma songy mu pomohli P. Honkamaki resp. Tim Stumph. A Knoxův rukopis se v průběhu let v podstatě nezměnil. THE VIBRATORS stále drhnou punk jak vystřižený z památného sedmasedmdesátého roku, ve kterém se spolu se SEX PISTOLS, THE CLASH a dalšími stali stylovými průkopníky.
Radarový materiál tím pádem nepřináší nic jiného, než starý dobrý punk rock, punk rock v podstatě veselý a hravý (úsměv). Nikoliv vlezle hravý a prvoplánovaně veselý, ale pocity při poslechu jsou takové radostné, uvolněné... jako celá kapela. Nic se nikam zběsile nežene, nic se neohýbá silou, ale pěkně pozvolna plyne. Snad každá skladba nabízí nějakou pěknou pasáž, ať už jde o kytarovou vyhrávku nebo hitový refrén.
Punk jak z učebnice přináší hned úvodní DNA Robot, v němž se refrén opakuje takřka donekonečna a přesto to nenudí. Ještě o chlup zajímavější je Free Spirit, ve kterém je kytarových hrátek přehršel, a že kytary řežou pěkně zostra... a refrén se po dvou třech posleších stává návykovým (úsměv). Trocha rock´n ´rollu přichází s I Dont Need It, skladbě, v níž mi příliš nesedí hra bubeníka; trocha hororového strašení v We´re The Dead, v němž si zakřičela hostující Hannah Denis; myslím, že tahle skladba by potěšila fanoušky HNF v době koketování s gotickým rockem na demu Hororový věk. Pomalá Oil uteče jak voda a je tu rozverná Darkest Before Dawn, po níž následuje poslední položka strany A, How Beautiful You Are, procítěná balada, jakési vyznání, které jakoby vypadlo z repertoáru nějakého rockového písničkáře.
I béčko začíná svižnou vypalovačkou s kytarovými výjezdy a sborovým zpěvem, po níž celkem logicky přichází trochu volnější, lehce experimentální a poněkud hůře stravitelná I Dont Wanna Sleep Alone – snad i kvůli zpěvu prohnanému nějakou mašinkou. Tradiční punk rovná se titulní Under The Radar, které trvá poměrně dlouho, než se rozjede – ale pak to stojí za to – kytarové sólo, byť nedlouhé, je skvělé. V podobném duchu pokračují Fried On Booze i chytlavými melodiemi a vokály prošpikovaná No Way. The Altar At Midnight se dlouho vleče, aby znenadání a krkolomně zrychlila... a mě to nebaví – připadá mi to jak hipísácký song složený pod vlivem nějakého halucinogenu (úsměv). To závěr v podobě Everything I Do Is Wrong je v pořádku...
Potěší kvalitní zvuk a když to všechno sečtu, vychází mi Under The Radar jako nadprůměrná záležitost, která by neměla uniknout žádnému fanouškovi tradičního punku ani sběratelům (průhledných – úsměv) vinylů.
- DNA Robot
- Free Spirit
- I Dont Need It
- We´re The Dead
- Oil
- Darkest Before Dawn
- How Beautiful You Are
- Nightmare Town
- I Dont Wanna Sleep Alone
- Under The Radar
- Fried On Booze
- No Way
- The Altar At Midnight
- Everything I Do Is Wrong
Čas: cca 38 min
www.thevibrators.com
www.myspace.com/thevibrators
www.phr.cz
