HENYCH 666 – Psychonaut

Tak je to tady. Na konci května se dočkali všichni věrní fanoušci baskytaristy a zpěváka Vlasty Henycha. Ve zmíněném termínu totiž vyšlo EP (či singl) jeho aktuální skupiny HENYCH 666 nazvané „Psychonaut“. Společně s novými spoluhráči Vlasta prostřednictvím této nahrávky představil dvě zbrusu nové věci z vlastní dílny, doplněné dvěma převzatými kousky.

CD otvírá první autorský flák „Zakrev“ (VH k textu: „je o základním smyslu života, tedy rozmnožit se a zemřít“)a prakticky od počátku můžete registrovat, že Vlasta v podstatě navázal na svůj dřívější skladatelský rukopis, akorát ho, místy více, místy méně, okořenil novými ingrediencemi, z nichž je asi nejvíce cítit hlavně nádech industriálu (který ale vytváří spíše výsledný sound, než použití nějakých umělých zvuků) a vše dostalo moderní zvukový kabát. Slyšitelná změna se týká i frontmanova zpěvu, který se z dřívějších hlubších poloh, na které byli posluchači zvyklí, přesunul o něco výše. Prvním coverem je „Travestit“, původně pocházející z repertoáru Kurtizán z 25. Avenue, který se nejprve nese spíše ve středním, valivějším, hutném tempu s křičeným hlavním i sborovým zpěvem, postupně však hlavně díky rozjezdu bicích, nabírá na rychlosti. Jako č. 3 přichází na řadu jednoznačně nejtvrdší píseň celého materiálu, titulní „Psychonaut“ (VH: „text je o Českém pekle a jak myšlenka odsud zdrhnout je stále aktuální“), což je opravdu velmi slušná palba a nebojím se říct, že některé její pasáže (třeba úvodních cca 30 vteřin) by se díky svému tempu neztratily ani u kapel vyznávající mnohem tvrdší hudbu (death nebo rychlý black norského střihu) a sám za sebe můžu konstatovat, že si určitě dokážu představit, že by kluci v budoucnu vytvořili vícero songů v podobném rytmu, jelikož tohle je pro mě určitě nejlepší věc. Přichází závěr a s ním i částečné zklidnění, alespoň, co se rychlosti týče (i když konec této skladby taky jede docela slušně), který obstarává druhá převzatá věc „Magické noci“ od legendární československé undergroundové skupiny Plastic People Of The Universe, která u mě, nejen díky svému názvu, vyvolává nádech určitého mystična a tajemna (což je ještě umocněno obrazovou verzí).

Jak jsem už zmínil, EP dostalo moderní zvukovou podobu, která byla vytvořena ve studiu Propast, nahrávka zní velice kompaktně a tvrdě a jak říká sám Vlasta: „přesně takhle má 666 znít“.

Jako bonus můžete na CD najít (tak trochu v utajení, jelikož na obalu o něm žádná zmínka není) videoklip pořízený na skladbu „Magické noci“, jehož režisérem je Španěl Jorge Sánchez.

Obal je vyveden jako jednoduchý lakovaný digipack, na titulní straně s logem 666, na dalších pak najdeme skvěle pasující fotky s ústřední postavou Vlastou, doplněné snímky jeho kumpánů. Malinko nedostatek vidím v některých chybějících informacích, jak už jsem uvedl, není tu zmínka o přidaném klipu, kdo je autorem skladeb rozluštíte jen velmi obtížně, jelikož se písmo ztrácí na pozadí a škoda určitě je, že chybí texty (aspoň těch dvou původních věcí).

A závěrečné rozřešení? Po pravdě jsem nečekal, že by Vlasta pokračoval přesně v tom, co dělal s Törrem, na druhou stranu, jak už jsem napsal, přesto, že songy mají moderní háv, jednoznačně v nich poznáte jeho rukopis. Musím přiznat, že na poprvé mě tenhle materiál zas až tolik neoslovil, ale s přibývajícím množství poslechů se mi začal zamlouvat čím dál tím více. Hlavně mě velice mile překvapil parádní výkon bubeníka Adama, což je místy opravdový kulomet, posadit za škopky právě tohoto chasníka byla od Vlasty fakt výborná volba. Takže u mě 7 a půl.