Itálie dala světu nejedno zajímavé jméno na poli tvrdší hudby. Brutal death metalisty Hour of Penance, od kterých není daleko k Fleshgod Apokalypse, až po experimentátory Ephel Duath, nebo totálně šílené komando Psychofagist. A právě s posledními dvěma zmíněnými spolky mají Amia Venera Landscape (dále jen AVL) podobnou náturu. Ne tak úplně stejným vyzněním, ale chutí tvořit multižánrovou hudbu, která není prvoplánovitá; a postřehnout vše, co se v ní odehrává, nelze na jeden letmý poslech. Tuto hudbu nelze ošidit, je potřeba se jí věnovat a nechat ji na sebe působit, pak teprve se mohou objevit místa dříve netušená.
AVL ve směru, v jakém svou hudbu pojímají, nejsou nikterak novátorští, ani nepoužívají momenty, které byste vyloženě neznali. Mají však cit pro to skloubit a propojit několik stylů dohromady, aniž by se dostavil pocit násilně na sebe šroubovaných střípků. Naopak proplouvaní žánry, aniž by něco drhlo, je to, co je na nich exkluzivní. Hudební mix stojící na základě moderně pojatého hardcore, zatěžkanosti sludge, mixu progresivního metalu a k tomu se neustále nabalujících různorodých žánrů, jako někdy více výrazných poloh (post rock), tu divoké nespoutanosti (mathcore), to vše podpořené dostatečně kvalitním, drsným projevem zpěváka Alessandra, jehož hlas stojí v kontrastu s melodickým vokálem kytaristy Marca.
První skladba Empire je pro AVL typická i netypická zároveň. Úvod patří povedeným math momentům jako vystřiženým z učebnice tohoto stylu, aby po své první třetině přešel song do metalově dunící post hardcore polohy, nejtypičtější pro AVL, která se prolíná téměř všemi songy, narozdíl od oněch math momentů, které už se v takové míře a syrovosti jako na začátku neobjevují. Zatímco jednička má sílu nejprve rozsekat na kousky, aby nás ve své následné části pomalu sestavila dohromady, u druhé A New Aurora se jde na věc opět poněkud jinak. V ní dostává více prostoru Marcův čistý hlas a společně s ním se dere na povrch rocková poloha, která se střídá s core tvrdostí doplněnou o hrubý zpěv Alessandra – zdánlivě tuctový metalcoreový koncept, v případě AVL skvěle šlapající záležitost. Podobným songem je i klipová Nicholas. V obou těchto skladbách, a vlastně všude tam, kde je to s vokály půl na půl, mi více než kde jinde na celém albu lehce nesedí hlasová poloha Marca. Jeho hlas je v podstatě bezchybný (v Superstar by měli radost), ale nejsem si jeho nutností zakomponovat ho do výrazu AVL úplně jist, v oněch momentech, kdy se přihlásí o výraznější slovo, u mě kapela trochu padá. Tam, kde má funkci jen jakéhosi koření, mi nevadí a dá se říci, že i působí vítaným oživením, ale kde se objevuje ve větší míře, tam mi nedělá dobře. Nechci tady kapelu obviňovat z nějakého zalíbení se emo patkám a mladým sukním, pravděpodobně to takto cítí a nezbývá než to respektovat. Tímto svým lamentováním chci naznačit, že mě AVL nejvíc baví ve své ostřejší a zadoomanější poloze, kde se pro mě hudební emoce objevují v mnohem větší míře, než ty podávané na zlatém podnose od Marca. Nejpikantnější na tom všem je, že absolutní vrchol alba nastává se sedmou instrumentálkou Marasm, která je dokonalou ukázkou mistrovství AVL. Co jim jde nejlépe a za co je celou dobu chválím – to je jak propojit x stylů, aniž by něco drhlo a navíc celých čtrnáct minut bez problému udrží v plné pozornosti.
Ač je The Long Procession debutem, není to z alba ani vteřinu cítit. Takhle sebevědomou desku nemohla natočit žádná partička dvacetiletých usmrkanců. AVL natočili v podstatě dokonalou desku, která má z mého pohledu tři body, které jí ubírají na absolutním hodnocení. Prvním je délka alba, která narostla díky ambientním skladbám o pěkných pár minut navíc. V tomto směru je jim určitě pomoci. Druhý bod je onen melodický hlas. Třetí poznatek je ten, že ač to, co AVL dělají, pojímají opravdu skvělým způsobem, je tu moment, že mě osobně to nešokuje a nepodlamuje kolena, tak jako kdyby The Long Procession vyšlo o pár let dřív.
P.S. Amia Venera Landscape se představí živě v Brně ve čtvrtek 26.5.2011.
Čas: 66:18
Seznam skladeb:
- Empire
- A New Aurora
- My Hands Will Burn First
- Ascending
- Glances (Part I)
- Glances (Part II)
- Marasm
- Nicholas
- Infinite Sunset Of The Sleepless Man
- The Traitors´March
