Temnota... Misantropie... Dekadence... Zlo...
To jsou termíny, které mě při poslechu druhého alba projektu Nocra napadají. Co na tom, řeknete si, podobná slova kdekoho napadají při poslechu řady temněmetalových kapel. Jenže Nocra není jen tak obyčejná kapela... Nocra je totiž tvořena dvěma slečnami, které se nejspíš pohybují na tenkém rozhraní mezi šílenstvím, genialitou a normálností (úsměv). Navíc jsou z Ruska a vydávají v Čechách!
Na stránkách vydavatele lze vyčíst, že: „Je velmi složité popsat jedinečnou hudbu, kterou Nocra produkuje. Její hudba je atmosférická a abstraktní, je plná velmi temných a pochmurných emocí. Možná bych mohl říct, že je směsicí atmosférického black metalu, death metalu a doom metalu. Celá tato směs je osvícena jedním z nejúžasnějších řevů, jaké byly kdy slyšet… A také jsou tu temné ambientní vlivy… Do Pekel se všemi škatulkami. Nocra je tu, aby vás strašila navěky, když vzývá stíny ztracené lásky, zničených snů, nečistých duchů a mocných mrtvých…“
Myslím, že tyhle věty vystihují nahrávku velmi trefně, leč slova někdy nestačí – na Nocru jsou totiž místy krátká. Dlouho jsem neslyšel tak chorou nahrávku, ze které by tryskalo tolik negativních emocí, tolik sklíčenosti, strachu, zmaru... Korunu všemu nasazuje záhrobní řev Lady S., který byste bez váhání připsali nějakému norskému černokněžníkovi. Lady S. kromě mikrofonu obsluhuje kytary, baskytaru a klávesy, její kolegyně Tesana pak bicí a je tedy zřejmé, že v případě Nocry jde o studiovou záležitost.
Ale abych nebyl příliš zatemněný (úsměv), tu a tam problesknou i světlejší okamžiky. Klávesové party trochu zjemňují běsnění řezajících kytar, objevují se i krátké vstupy akustické kytary a některé pasáže, zejména ve výborné skladbě Broken Wings, nemají daleko k mixu vážné hudby s doom metalem.
V domácím studiu se Lady S. podařilo vykouzlit vcelku kvalitní zvuk, který k dané muzice pasuje, stejně jako znepokojující obal v odstínech hnědé barvy, v němž nechybí texty, fotky obou divoženek a několik neveselých motivů.
Jistě, ne vše se povedlo na sto procent, třeba hra Tesany je relativně jednoduchá a bicí jsou i po zvukové stránce slabší položkou alba, ale celkově je tahle divnost ve své podstatě nesmírně přitažlivá a drobné producentské chyby (usekané konce skladeb, příliš hrrr začátek One Winter Evening) lze tolerovat. Jediné, k čemu mi tolerance chybí, je závěrečná noise-ambientní sáhodlouhá kompozice Et Avis, jakési podivné outro, bez kterého bych se klidně obešel...
Seznam skladeb:
To jsou termíny, které mě při poslechu druhého alba projektu Nocra napadají. Co na tom, řeknete si, podobná slova kdekoho napadají při poslechu řady temněmetalových kapel. Jenže Nocra není jen tak obyčejná kapela... Nocra je totiž tvořena dvěma slečnami, které se nejspíš pohybují na tenkém rozhraní mezi šílenstvím, genialitou a normálností (úsměv). Navíc jsou z Ruska a vydávají v Čechách!
Na stránkách vydavatele lze vyčíst, že: „Je velmi složité popsat jedinečnou hudbu, kterou Nocra produkuje. Její hudba je atmosférická a abstraktní, je plná velmi temných a pochmurných emocí. Možná bych mohl říct, že je směsicí atmosférického black metalu, death metalu a doom metalu. Celá tato směs je osvícena jedním z nejúžasnějších řevů, jaké byly kdy slyšet… A také jsou tu temné ambientní vlivy… Do Pekel se všemi škatulkami. Nocra je tu, aby vás strašila navěky, když vzývá stíny ztracené lásky, zničených snů, nečistých duchů a mocných mrtvých…“
Myslím, že tyhle věty vystihují nahrávku velmi trefně, leč slova někdy nestačí – na Nocru jsou totiž místy krátká. Dlouho jsem neslyšel tak chorou nahrávku, ze které by tryskalo tolik negativních emocí, tolik sklíčenosti, strachu, zmaru... Korunu všemu nasazuje záhrobní řev Lady S., který byste bez váhání připsali nějakému norskému černokněžníkovi. Lady S. kromě mikrofonu obsluhuje kytary, baskytaru a klávesy, její kolegyně Tesana pak bicí a je tedy zřejmé, že v případě Nocry jde o studiovou záležitost.
Ale abych nebyl příliš zatemněný (úsměv), tu a tam problesknou i světlejší okamžiky. Klávesové party trochu zjemňují běsnění řezajících kytar, objevují se i krátké vstupy akustické kytary a některé pasáže, zejména ve výborné skladbě Broken Wings, nemají daleko k mixu vážné hudby s doom metalem.
V domácím studiu se Lady S. podařilo vykouzlit vcelku kvalitní zvuk, který k dané muzice pasuje, stejně jako znepokojující obal v odstínech hnědé barvy, v němž nechybí texty, fotky obou divoženek a několik neveselých motivů.
Jistě, ne vše se povedlo na sto procent, třeba hra Tesany je relativně jednoduchá a bicí jsou i po zvukové stránce slabší položkou alba, ale celkově je tahle divnost ve své podstatě nesmírně přitažlivá a drobné producentské chyby (usekané konce skladeb, příliš hrrr začátek One Winter Evening) lze tolerovat. Jediné, k čemu mi tolerance chybí, je závěrečná noise-ambientní sáhodlouhá kompozice Et Avis, jakési podivné outro, bez kterého bych se klidně obešel...
Seznam skladeb:
- Saturn´s World
- Broken Wings
- Enlightened by Death
- One Winter Evening
- Omen
- Damned
- Butterfly
- In my Dreams
- Memories
- Et Avis
