Je krátce po vydání vaší druhé desky, jaká vládne v táboře Apatheia nálada?
Je to celkem úleva. Dalo hodně práce připravit všechno tak, abychom byli spokojeni. Od fanoušků máme vesměs dobré ohlasy, kritika zatím taky celkem OK, tak snad se to povedlo...
Ukázky z nového alba se objevily na internetu už na podzim roku 2009. Co se dělo, že album Elevating Moments vyšlo až teď? Tou dobou už jste měli kompletní materiál pro CD hotový nebo byly vypuštěné první vlaštovky, aby se na Vás nezapomnělo a zkrátka se něco dělo?
Byly to první vlaštovky. Hledali jsme studio, které by nám sedlo. Mysleli jsme, že máme vybráno, ale výsledek nás úplně neuspokojil. Měli jsme ale pocit, že je třeba fanoušky trochu navnadit, nabídnout něco nového. Tak jsme ty dva songy vystavili na net. Později jsme je v Biotechu v Praze nahráli znova. Tam jsme si už byli jistí, že chceme pořídit celou desku.
Dlouhá doba je i rozmezí mezi debutem a novinkou, pět let je pořádná pauza. Co se v mezidobí dělo? Koncertně jste byli aktivní a skládali nové songy nebo nastala nějaká vynucená přestávka, něco, co Vás brzdilo?
Celou dobu jsme byli aktivní, ale prošli jsme několika změnami. Nejzásadnější z nich byl příchod Krystiana jako regulérního člena. I když jsme lidsky vždycky byli s Krystianem na stejné vlně, tak jeho vnímání hudby bylo trochu jiné. Chvíli trvalo, než jsme našli společný směr, se kterým se všichni mohli ztotožnit. Elevating Moments je už kompletně náš společný výtvor.
S debutem byla často zmiňována slova jako melancholie, art rock. Každopádně jste byli milým oživením na scéně. Jak se dnes díváš na Váš debut?
Desku jsem si nedávno pustil a nechápal jsem, co všechno z nás tehdy vylezlo. Myslím, že je to hodně povedené album. Pár věcí bychom dneska udělali jinak, ale tak je to asi vždycky...
Osobně mám za to, že minulé CD bylo dobře přijato i v metalové sféře, což se asi s novinkou očekávat nedá. Jaký máš na tuto myšlenku názor? Koho by mělo album oslovit, nebo vůbec takto nepřemýšlíš a je pro tebe důležitější mít sám ze sebe dobrý pocit a to co přijde v podobě kladných ohlasů okolí - úspěchu je něco, co je pro tebe navíc?
O cílové skupině jsme nikdy moc nepřemýšleli. Je fakt, že první deska byla spíše pro vyzrálejší posluchače a poměrně velkou část našeho publika tvořili fanoušci o generaci starší než jsme byli my. S novou deskou jsme se otevřeli mladšímu publiku, s tím, že i těm "fajnšmekrům", myslím, máme stále co nabídnout.
Bez nalhávání přiznávám, že jsem měl ze začátku s novými songy problém a nějaký čas mi trvalo než jsem se do muziky dostal. První, co mě napadlo, bylo, že je celá deska hodně veselá. Počítám, že to od Vás nebyl žádný kalkul a vývoj k písničkové formě byl zcela přirozený?
Materiál na desku vznikl poměrně v krátkém čase a zachycuje aktuální náladu, která v kapele panovala po příchodu kytaristy Krystiana. Nechali jsme se tou náladou unést. Měli jsme ze společného hraní strašnou radost, všechno bylo nové a chtěli jsme všechno dělat úplně jinak. To se nás drží až doteď... (úsměv)
Natočili jste i videoklip k písni When You´re Not Speaking. Podle jakého kritéria padla volba na tento song? Jak jste s finálním ztvárněním spokojeni?
Nějak jsme se na tom songu všichni shodli. A spokojení jsme maximálně. S prvním videoklipem jsme si nasadili laťku hodně vysoko a myslím, že se nám ji minimálně podařilo udržet.
Jaké je pravděpodobnost, že bude někde v TV k vidění? Nemáš pocit, že se dnes video točí spíš jen pro YouTube? Rád bych se pletl, ale asi se nedá čekat, že se video bude prohánět třikrát za den na Óčku.
Asi jo, všechny rozumné hudební pořady pomalu, ale jistě mizí. Ale YouTube, Facebook atd. jsou dnes dost silná média, takže to, že nejsi v TV, zas nemusí být až takový handicap.
Na debutu bylo jméno Krystiana Danela, který obsluhoval violoncello, jenom v kolonce host. Kdy se stal právoplatným členem? Zároveň teď u Vás obsluhuje i druhou kytaru.
Vždycky jsme chtěli, aby s námi hrál Krystian na trvalo. Bylo to jenom na něm, až se rozhodne. Je s námi asi dva roky a ta kytara... tu si nový materiál tak nějak přirozeně vyžádal.
Při pohledu na vaše jména a děkovačku v bookletu každého napadne vazba na Polsko, jak to s Vámi je v tomto směru?
Náš region je specifický v tom, že tady žije dost početná polská menšina. Jsou to ale původní obyvatelé, od nikud se nepřistěhovali, na českém území se ocitli na základě přesunu hranic po válce. No a my k té menšině patříme. Jsme stejný případ jako třeba Ewa Farna.
Když už jsem nakousl Polsko, každý umělec by se chtěl dostat se svojí hudbou do ciziny. Ono Polsko se ve vašem případě přímo nabízí, už jste něco v tomto směru podnikli a zahráli si za hranicemi?
V Polsku jsme jeli asi týdenní turné. Bylo to někdy po vydání debutu. Bylo to naše první turné v pravém slova smyslu. Týden na cestách. Spaní po klubech a u fanoušků. Rock'n'Roll! (úsměv). Do Polska se zase chceme podívat, jen to je třeba připravit tak, aby to tentokrát mělo trošku větší dopad. Kromě Polska jsme byli ještě párkrát na Slovensku.
Jakou máte celkově zkušenost s koncertováním po naší vlasti? Když jsem se díval na rozpis vašich aktuálních koncertů, bylo tam pár míst na severní Moravě, jedno Brno a tím to končí. Budete v tomto směru vyvíjet větší aktivitu, řekněme i směrem do Čech, v rámci podpory novinky?
Rozhodně chceme hrát co nejvíc to půjde. Objeli jsme dost velký kus republiky ke konci minulého roku v rámci proma nového materiálu, ještě před vydáním druhé desky. To jsme dojeli až třeba do Rokycan, České Lípy nebo Liberce. Tehdy jsme náš region trochu zanedbávali, tak to teďka musíme dohnat, ale přijde zase čas i na Čechy.
Hraní na větších tuzemských festivalech Vás míjí nebo už jste se nějakého účastnili? Nebo jsou tak nastolené podmínky, že o to ani nestojíte?
Hraní na fesťácích nás hodně láká. Zatím jsme si vyzkoušeli jen ty menší nebo regionální. Dramaturgové těch větších nás zatím bohužel ignorují, snad se to brzy zlomí.
Na druhou stranu jste si zahráli v Dobrém Ránu na České televizi, to zajisté musela být zajímavá zkušenost, jaký jste z téhle události měli pocit?
V Dobrém Ránu jsme byli dokonce dvakrát. Bylo to fajn. Dobrá zkušenost. Televize mě baví (úsměv). Jsem rád, že ostravské studio dávalo prostor méně známým umělcům, a že jsme si to vyzkoušeli. Teď už živé vstupy kapel bohužel zrušili.
Ještě jedno zabroušení do minulosti. Účastnili jste se několika vyhledávacích soutěží. V Coca- Cola Pop Star jste uspěli cenou poroty. V roce 2009 jste padli až ve finále soutěže Jack Daniel's Talent Scouting. Tenkrát se snesla vlna nevole vašich fans, ohledně podivných pravidel finálového večera měnících se za pochodu. Jak tyto soutěže hodnotíš s odstupem, má to pro kapelu význam?
Snad jako všichni jsme zkoušeli nejrůznější soutěže a mám pocit, že Coca Cola byla první a zároveň poslední soutěží, která měla nějakou úroveň. Jak jsem to vnímal tehdy, tak tam šlo opravdu o hudbu. Navíc byly té soutěže plná média, takže se o nás tehdy psalo.
Jack Daniel's to byla spíš reklama na alkohol zabalená do vyhledávací soutěže. Navíc po organizační stránce podle mě hodně nedotažená. Ale stejně jsem rád, že jsme tam byli. Zjistili jsme, že máme úžasné fanoušky, kteří nás proklikali až do finále a zahráli jsme si před kamerami a úplně novým publikem ve známém pražském klubu.
Blížíme se k závěru, co momentálně připravujete, na co se těšíte, plány do budoucna?
Chystáme druhý klip. Těšíme se na nové koncertní štace, nové fanoušky a hlavně reakce na naší desku. A plány do budoucna? Pracovat na tom, aby o nás bylo stále častěji slyšet, aby se o nás dozvědělo co nejvíc lidí, protože za to stojíme! Teda podle mě... (úsměv)
Je vůbec Apatheia pro Vás ještě vhodný název, když jste teď happy (úsměv)?
Bylo období, kdy jsme uvažovali o změně názvu. Mysleli jsme, že začneme s čistým štítem. Pak jsme ale usoudili, že nemáme důvod odstřihávat se od minulosti. Navíc jsme původní význam toho slova přestali vnímat. Apatheia je pro nás pojmenováním toho, co nás čtyři spojuje a nezáleží na tom, jakou hudbu hrajeme.
