Evergrey pro mne vždy byli symbolem věru dobré muziky, velmi kvalitních živých vystoupení a hlavně tklivého (power metalového) nestravitelného vokálu frontmana Toma Englunda, který jsem se učil respektovat dobrých několik měsíců. Zatímco poslední album „Torn“ jsem ze začátku příliš nemusel, připadalo mi poněkud ploché bez dostatku epických pasáží a i široká metalová obec to viděla podobně, po měsících jsem si k němu našel cestu a jsem za to rád.
Melodici se po letech vracejí s obměněnou sestavou a novinkou „Glorious Collision“ vyšlou letos v únoru a já jsem se ihned pustil do zevrubného poslechu.. A trvá již více jak měsíc. Novinka je totiž stejně jako Torn mimořádně zapeklitým oříškem, jenž nechce být jednoduše rozlousknut. Vezměte si takovou „Leave It Behind Us“.
Synťákové intro, klasická evergreyovská kytara a strojové bicí Hannese Van Dahla, jenž na této pozici vystřídal dlouholetého bicmena Jonase Ekdahla a troufám si tvrdit, že trochu zvolnil. Rozhodně je dvojšlapka mnohem klidnější, Hannes se spoléhá spíše na klasištější rocková tempa, není tak nakloněn progresivním postupům, jako jeho předchůdce. Naproti tomu je pak kapela, která po poměrně kvalitní sloce a o to ohranějším refrénu skutečně sklouzne k prog pasáži, fanouška jistě potěší typické melodické vyhrávky Evergrey, jaké umí složit jen Tom. Rozhodně s povděkem kvituji mimořádně četný výskyt klávesových ploch věrného služebníka Rikarda Zandera, který jakoby nahrazoval četná sóla nyní již ex-člena Henrika Danhage. Až na refrén by rozhodně „Leave It Behind Us“ nebyla špatnou skladbou a je poměrně kvalitním otvírákem, který však mnohým fanouškům bude až příliš připomínat předchozí řadovku.
„You“ je typickou středně tempou skladbou s refrénem, který jsme již od kapely měli tu možnost v minulosti slyšet, zajímavé je sledovat, jak si Tom postupně zkouší nové hlasové polohy, škoda toho trochu unylého celkového dojmu, který v posluchači skladba zanechá. Ani by to snad nebylo správné album těchto švédských melodiků, kdyby se v chorusech k Tomovi nepřidávala jeho žena Carina a také zde se tak děje.
Příjemný přechod mezi nic moc dvojkou a následnou baladou/singlem „Wrong“, v níž Tom hned na začátku vystřihne zajímavé vokální extempore, až se všem přítomným ženštinám vytvoří husina. Co se skladby týče, myslím, že jako singl je ideální, silné, uvolněné sloky, příjemný refrén, výborně vrstvená hradba kytar jako z melodic death metalových alb, kvalitní rytmika a hlavně epické „symfonické“ pasáže z dílny pana Zandera. Konečně jsme se dočkali. Právě skladba „Wrong“ mi připadá jako ztělesnění toho, co chtějí Evergrey svým novým albem říci, je poctivým muzikantským řemeslem, kvalitní souhrou celé kapely, lehká a zároveň snadno zapamatovatelná, ideální kandidát na soundtrack někam do deštivého podzimu (právě nám začíná jaro)
Album je dlouhé a místa málo, tak jen stručně – rozhodně doporučuji středně tempou klávesově výborně zvládnutou „Restoring The Loss“ s typickými vyhrávkami, šikovnými riffy a rychlým přechodem od slok k refrénu, „Out Of Reach“ která je ve vztahu k dosavadní tvorbě kapely v lecčem výjimečná a příznivcům kvalitního melodického metalu se špetkou progu se bude určitě zamlouvat, nenápadnou „The Disease…“ se strhujícím sólem, ve kterém Švédové předvedou, že jsou technicky nabušenými muzikanty a stupnice drtí o sto šest. Za „The Disease ...“ jsem moc rád, jelikož velmi pěkně demonstruje potenciál kapely, škoda, že zbytek alba podobné ekvilibristiky, ze kterých si nejeden posluchač stříkne do textilu, neobsahuje. Tom vsadil na komornější vyznění nahrávky a není se čemu divit – bavíme se tu o Englundovi.
Trochu mne však mrzí, že album opět není promyšleným celkem, jaký v minulosti kapela předvedla například s koncepčním albem „The Inner Circle“, na němž bylo vzájemné propojení skladeb patrno na první pohled. Glorious Collision je opět takovou kolekcí štychů – některé fungují, některé již méně – rozhodně je jakožto celek koňské délky před minulým počinem, avšak zároveň daleko v závěsu pro mne devítkového trojlístku„In Search of Truth“, „Recreation Day“ a výše zmíněného. Fanoušek však na novince kapely opět najde to, co hledá a již ho nemusí zase až tak mrzet, že tentokrát sem tam nějakou skladbu přeskočí. Na zbytku se totiž vyskytuje dostatek kvalitních pasáží, které jistě budou ještě silnější naživo. S přihlédnutím ke starším, legendárním počinům za mě tak 7,5.
Čas: 31:37
Seznam skladeb:
http://www.facebook.com/Evergrey
Melodici se po letech vracejí s obměněnou sestavou a novinkou „Glorious Collision“ vyšlou letos v únoru a já jsem se ihned pustil do zevrubného poslechu.. A trvá již více jak měsíc. Novinka je totiž stejně jako Torn mimořádně zapeklitým oříškem, jenž nechce být jednoduše rozlousknut. Vezměte si takovou „Leave It Behind Us“.
Synťákové intro, klasická evergreyovská kytara a strojové bicí Hannese Van Dahla, jenž na této pozici vystřídal dlouholetého bicmena Jonase Ekdahla a troufám si tvrdit, že trochu zvolnil. Rozhodně je dvojšlapka mnohem klidnější, Hannes se spoléhá spíše na klasištější rocková tempa, není tak nakloněn progresivním postupům, jako jeho předchůdce. Naproti tomu je pak kapela, která po poměrně kvalitní sloce a o to ohranějším refrénu skutečně sklouzne k prog pasáži, fanouška jistě potěší typické melodické vyhrávky Evergrey, jaké umí složit jen Tom. Rozhodně s povděkem kvituji mimořádně četný výskyt klávesových ploch věrného služebníka Rikarda Zandera, který jakoby nahrazoval četná sóla nyní již ex-člena Henrika Danhage. Až na refrén by rozhodně „Leave It Behind Us“ nebyla špatnou skladbou a je poměrně kvalitním otvírákem, který však mnohým fanouškům bude až příliš připomínat předchozí řadovku.
„You“ je typickou středně tempou skladbou s refrénem, který jsme již od kapely měli tu možnost v minulosti slyšet, zajímavé je sledovat, jak si Tom postupně zkouší nové hlasové polohy, škoda toho trochu unylého celkového dojmu, který v posluchači skladba zanechá. Ani by to snad nebylo správné album těchto švédských melodiků, kdyby se v chorusech k Tomovi nepřidávala jeho žena Carina a také zde se tak děje.
Příjemný přechod mezi nic moc dvojkou a následnou baladou/singlem „Wrong“, v níž Tom hned na začátku vystřihne zajímavé vokální extempore, až se všem přítomným ženštinám vytvoří husina. Co se skladby týče, myslím, že jako singl je ideální, silné, uvolněné sloky, příjemný refrén, výborně vrstvená hradba kytar jako z melodic death metalových alb, kvalitní rytmika a hlavně epické „symfonické“ pasáže z dílny pana Zandera. Konečně jsme se dočkali. Právě skladba „Wrong“ mi připadá jako ztělesnění toho, co chtějí Evergrey svým novým albem říci, je poctivým muzikantským řemeslem, kvalitní souhrou celé kapely, lehká a zároveň snadno zapamatovatelná, ideální kandidát na soundtrack někam do deštivého podzimu (právě nám začíná jaro)
Album je dlouhé a místa málo, tak jen stručně – rozhodně doporučuji středně tempou klávesově výborně zvládnutou „Restoring The Loss“ s typickými vyhrávkami, šikovnými riffy a rychlým přechodem od slok k refrénu, „Out Of Reach“ která je ve vztahu k dosavadní tvorbě kapely v lecčem výjimečná a příznivcům kvalitního melodického metalu se špetkou progu se bude určitě zamlouvat, nenápadnou „The Disease…“ se strhujícím sólem, ve kterém Švédové předvedou, že jsou technicky nabušenými muzikanty a stupnice drtí o sto šest. Za „The Disease ...“ jsem moc rád, jelikož velmi pěkně demonstruje potenciál kapely, škoda, že zbytek alba podobné ekvilibristiky, ze kterých si nejeden posluchač stříkne do textilu, neobsahuje. Tom vsadil na komornější vyznění nahrávky a není se čemu divit – bavíme se tu o Englundovi.
Trochu mne však mrzí, že album opět není promyšleným celkem, jaký v minulosti kapela předvedla například s koncepčním albem „The Inner Circle“, na němž bylo vzájemné propojení skladeb patrno na první pohled. Glorious Collision je opět takovou kolekcí štychů – některé fungují, některé již méně – rozhodně je jakožto celek koňské délky před minulým počinem, avšak zároveň daleko v závěsu pro mne devítkového trojlístku„In Search of Truth“, „Recreation Day“ a výše zmíněného. Fanoušek však na novince kapely opět najde to, co hledá a již ho nemusí zase až tak mrzet, že tentokrát sem tam nějakou skladbu přeskočí. Na zbytku se totiž vyskytuje dostatek kvalitních pasáží, které jistě budou ještě silnější naživo. S přihlédnutím ke starším, legendárním počinům za mě tak 7,5.
Čas: 31:37
Seznam skladeb:
- Leave It Behind Us
- You
- Wrong
- Frozen
- Restoring The Loss
- To Fit The Mold
- Out Of Reach
- The Phantom Letters
- The Disease ...
- It Comes From Within
- Free
- I'm Drowning Alone
- ... And The Distance
http://www.facebook.com/Evergrey
