Za albem „Legends Of A Viking“ (na některých webech je materiál označován pouze jako demo CD) italského one man projektu BLOODSHED WALHALLA stojí multiinstrumentalista vystupující pod pseudonymem Drakhen (vlastním jménem Mario Di Pede), který nejenže na této nahrávce, pořízené na podzim roku 2009 ve studiu Fireswords, nacházejícím se v italském městě Castellaneta, obstaral kompletně všechny nástroje, ale zároveň je i autorem celého konceptu CD, včetně textů, jenž pojednávají o všech složkách života Vikingů, kteří ponejvíce prosluli především jako válečníci, ale též jako velmi zdatní mořeplavci.
Jak je uvedeno v bookletu i přiložených promo materiálech, tak nahrávka má být především poctou švédské metalové legendě, kapele BATHORY a konkrétně je věnována přímo památce jejího hlavního protagonisty Thomase „QUORTHONA“ Forsberga.
Na ploše více než 50 minut nalezneme celkem šest dlouhých kompozic, které svou výslednou atmosférou opravdu hodně evokují epickou tvorbu výše zmíněných kultovních Švédů, navíc bych řekl, že i Drakhen se svým vokálním projevem hodně snaží dostat do poloh, které využíval právě Quorthon. Oproti hudbě Bathory však „Legends…“ v dnešní době nenabízí nic moc převratného, jednotlivé songy jsou si hodně podobné, vytvořené podle jednoho vzoru, všechny začínají jakousi krátkou předehrou, po níž se do akce dostávají i ostatní nástroje, vše se nese v pomalém, valivém, prostě klasickém epickém tempu, bez nějakých větších změn a oživovacích prvků. Takže vzhledem ke své délce (nejkratší má pět a půl minuty, nejdelší dvanáct) začnou skladby při opakovaném poslechu poměrně brzy nudit, jelikož jsou monotónní a chybí jim alespoň nějaký náznak překvapení. Jedněmi z mála osvěžujících momentů jsou vybrnkávačky v písních číslo dvě a šest (oba tyhle vály mi místy částečně připomínají tvorbu našich ROOT na desce „Kärgeras“). Řekl bych, že běžnému posluchači by stačil k vytvoření si úsudku o celém albu pouze poslech jedné věci a o zbytku už by věděl své.
Zatímco zde několikrát připomenutí Bathory ve své době naprosto zaslouženě sklízeli úspěchy, jelikož prakticky neustále přicházeli s něčím novým, do té doby nepoznaným, tak dnes už dle mého názoru s napodobováním jejich muziky z 80. let těžko někdo uspěje. Sice je to určitě dobře odvedená práce a jako hold oblíbenému interpretovi to jistě není špatné, ale chtělo by to zařadit trochu více vlastní tvůrčí inevence a ne jen spoléhat na zavedené a dávno vytvořené postupy. Je škoda, že jednotlivé kompozice nejsou přece jenom o něco kratší, zmizely by tak některé zbytečné pasáže, které posluchači mnoho nenabízí a údernost songů by se rozhodně o něco zvýšila.
Zvuk je, částečně zřejmě úmyslně, vytvořen tak, aby připomínal atmosféru nahrávek z 80. let a pakliže se v tomto ohledu nepletu a opravdu to tak je, tak se záměr bezesporu podařilo naplnit. Nečekejte ale nějaký špinavý garážový sound, vše je uděláno pomocí současných technologií a výsledný produkt je ve velmi dobré kvalitě.
Obal obsahuje, řekl bych tradiční pohanskou tématiku, kterou je příroda – les, skály, v pozadí je umístěna silueta hradu a vikingského válečníka.
Celkově je to tak o něco málo lepší průměr, pakliže se Drakhen na své příští nahrávce při komponování nebude tak striktně držet pouze jednoho mustru a využije ve své tvorbě nějaké nové neotřelé prvky, věřím, že se můžeme dočkat daleko lepšího materiálu. Skalní příznivci epických alb Bathory však určitě budou spokojeni i s tím právě recenzovaným.
Seznam skladeb :
Jak je uvedeno v bookletu i přiložených promo materiálech, tak nahrávka má být především poctou švédské metalové legendě, kapele BATHORY a konkrétně je věnována přímo památce jejího hlavního protagonisty Thomase „QUORTHONA“ Forsberga.
Na ploše více než 50 minut nalezneme celkem šest dlouhých kompozic, které svou výslednou atmosférou opravdu hodně evokují epickou tvorbu výše zmíněných kultovních Švédů, navíc bych řekl, že i Drakhen se svým vokálním projevem hodně snaží dostat do poloh, které využíval právě Quorthon. Oproti hudbě Bathory však „Legends…“ v dnešní době nenabízí nic moc převratného, jednotlivé songy jsou si hodně podobné, vytvořené podle jednoho vzoru, všechny začínají jakousi krátkou předehrou, po níž se do akce dostávají i ostatní nástroje, vše se nese v pomalém, valivém, prostě klasickém epickém tempu, bez nějakých větších změn a oživovacích prvků. Takže vzhledem ke své délce (nejkratší má pět a půl minuty, nejdelší dvanáct) začnou skladby při opakovaném poslechu poměrně brzy nudit, jelikož jsou monotónní a chybí jim alespoň nějaký náznak překvapení. Jedněmi z mála osvěžujících momentů jsou vybrnkávačky v písních číslo dvě a šest (oba tyhle vály mi místy částečně připomínají tvorbu našich ROOT na desce „Kärgeras“). Řekl bych, že běžnému posluchači by stačil k vytvoření si úsudku o celém albu pouze poslech jedné věci a o zbytku už by věděl své.
Zatímco zde několikrát připomenutí Bathory ve své době naprosto zaslouženě sklízeli úspěchy, jelikož prakticky neustále přicházeli s něčím novým, do té doby nepoznaným, tak dnes už dle mého názoru s napodobováním jejich muziky z 80. let těžko někdo uspěje. Sice je to určitě dobře odvedená práce a jako hold oblíbenému interpretovi to jistě není špatné, ale chtělo by to zařadit trochu více vlastní tvůrčí inevence a ne jen spoléhat na zavedené a dávno vytvořené postupy. Je škoda, že jednotlivé kompozice nejsou přece jenom o něco kratší, zmizely by tak některé zbytečné pasáže, které posluchači mnoho nenabízí a údernost songů by se rozhodně o něco zvýšila.
Zvuk je, částečně zřejmě úmyslně, vytvořen tak, aby připomínal atmosféru nahrávek z 80. let a pakliže se v tomto ohledu nepletu a opravdu to tak je, tak se záměr bezesporu podařilo naplnit. Nečekejte ale nějaký špinavý garážový sound, vše je uděláno pomocí současných technologií a výsledný produkt je ve velmi dobré kvalitě.
Obal obsahuje, řekl bych tradiční pohanskou tématiku, kterou je příroda – les, skály, v pozadí je umístěna silueta hradu a vikingského válečníka.
Celkově je to tak o něco málo lepší průměr, pakliže se Drakhen na své příští nahrávce při komponování nebude tak striktně držet pouze jednoho mustru a využije ve své tvorbě nějaké nové neotřelé prvky, věřím, že se můžeme dočkat daleko lepšího materiálu. Skalní příznivci epických alb Bathory však určitě budou spokojeni i s tím právě recenzovaným.
Seznam skladeb :
- Son Of The War
- Where’s My God?
- Warriors OF The Nothern
- Legends Will Sing Through
- Born In Fire
- Eternal Wind
