Podívejte se milánkové, lidi sem choděj z různejch důvodů..jen tak..pro zábavu.. ze zvědavosti..z nudy, nebo proto, že maj z něčeho strach..
Táák, mluvené intro za námi, výkop a jedeme. Hrnclující grind ze staré školy od skvadry, jejíž členové mají mírně řečeno (nejen s Cerebral Turbulency) již něco za sebou, tedy od ne tak až tak dávno recenzovaných kluků z Rubufaso Mukufo je zpět a je na čase se podívat, cože nám to od těchto chasníků letos vyšlo za nádheru. Ostravský soubor libými zvuky oplývající s mírně obměněnou sestavou (Vajico pryč, aj..) po nějakých +- čtyřech letech existence vypouští ze svých útrob první dlouhohrající řadovku a protože mě splitko s DEOAG jaksepatří navnadilo, doufal jsem, že i „ReMoLAB“ bude podobně nasraným zářezem, ale.. on takový spíše není. Pokud jsme na splitu jasně a naprosto zřetelně naslouchali nepopiratelným vlivům Napalm Death a jejich klasické školy, dlouhohrající nahrávka se již od jedničky “ Prediction“ rochní v novějším pojetí grindu, jenž do sebe nasává i vlivy z v poslední době moderních žánrů thrash/deathu (zřídka) a především metal/hardcoru. Že kecám? No, už jsem hochům psal, že oproti splitu trochu ubrali na nasranosti a materiál nám poněkud vyměkl, ovšem to automaticky neznamená, že by kvůli tomu byl nějak výrazně horší.
Stále kolem sebe kope, hardcore kytarové rifáže se snoubí se suprově zvučeným virblem (taková 3/5nová pánvička), klasická umca umca rytmika jede pořád dopředu, dokud je vystřídána improvizovaným (ne)breakdownem, jako v případě „Hatecore“, jejíž závěrečná bicí palba je něčím, co bych od kapely (potažmo MiK!LLa) chtěl do budoucna slyšet mnohem častěji. Jinak mám podobně jako pisálci na cípu pocit, že oproti splitku se kamsi vytratila ona dravost, nasranost, jež je na dlouhohrajícím počinu až příliš překrytá klasickými hardcoreovými šablonkami (s různě vrstvenými „protest“ zpěvy, občas má člověk vážně pocit, že poslouchá trochu tvrdší Agnostic Front).
Stejně tak texty působí přece jen poměrně naivně, uvědomíme-li si, co se děje v česky zpívané „Vzkaz“, což je další důvod, proč bych kapelám radil raději nezpívat česky, protože si té hc omáčky ( aka „Neměj strach, všechno dáš, postav se, na to máš“) pak pedanti a buznící recenzenti jako já snáz všimnou.
Takový štych „Matro“ snad až příliš připomíná Cold Turkey, což by samozřejmě nebylo na škodu, kdybychom byli Angláni a společně s ním nevyrůstali.
Nic, ačkoliv kapela občas nasadí i k pořádné makanici (viz. „Gato“), album jako celek posluchači proletí hlavou jako neřízená střela, aniž by ovšem zanechala cokoliv, co by si nebožák pamatoval déle než pět minut. A to je, jak se možná již někteří z mých textů naučili poznávat, samozřejmě špatné. A když se to notabene stane i po desátém poslechu (na různých aparátech), problém se ještě znásobí. Na druhou stranu bych chtěl současně pánům poděkovat, jelikož jsem si díky „ReMoLABu“ vzpomněl na vynikající Finy Vacant Coffin, na něž jsem již mezitím stačil pomalu zapomenout.
Hm, jak si to tak převaluji v hlavě, co jsme vlastně (pisálkovská obec) od kluků chtěli bylo to, aby nahráli dlouhohrající štych v naprosto stejném stylu, v jakém spíchli své druhé splitko. To se nestalo a možná i proto jsme z alba trochu kyselí. Snad kdyby do příště banda přidala trochu víc gore vokálů jako v „Už“ a ty primitivní riffy navrtali do, třebas i úchylných samplů (nemusíte hned jít cestou (mimochodem výborné) kraviny „Fast Food 4077“ ve stylu Kravých Průjmařů), ovšem takhle je to přeci jen poněkud suchou exkurzí do minulosti, která bude naživo snad fungovat o poznání lépe a určitě vytvoří nejeden moshpit. Sice nepůjdu tak nízko jako kolegové-pisálci, ale také se nepředám. Musíme vás pořádně nasrat (jako by na našich názorech záleželo) , abyste zase natočili ty parádní pumové koberce, jež se vám tak povedly minulý rok.
Ale jestli už to tak necítíte a tohle je styl, jenž chcete do budoucna hrát, tak předesílám – směle nás všechny rejpaly pošlete tam, kam nic nesvítí. Leda snad proktolog..
Čas: 23:57
Seznam skladeb:
http://www.myspace.com/rubufasomukufo
Stále kolem sebe kope, hardcore kytarové rifáže se snoubí se suprově zvučeným virblem (taková 3/5nová pánvička), klasická umca umca rytmika jede pořád dopředu, dokud je vystřídána improvizovaným (ne)breakdownem, jako v případě „Hatecore“, jejíž závěrečná bicí palba je něčím, co bych od kapely (potažmo MiK!LLa) chtěl do budoucna slyšet mnohem častěji. Jinak mám podobně jako pisálci na cípu pocit, že oproti splitku se kamsi vytratila ona dravost, nasranost, jež je na dlouhohrajícím počinu až příliš překrytá klasickými hardcoreovými šablonkami (s různě vrstvenými „protest“ zpěvy, občas má člověk vážně pocit, že poslouchá trochu tvrdší Agnostic Front).
Stejně tak texty působí přece jen poměrně naivně, uvědomíme-li si, co se děje v česky zpívané „Vzkaz“, což je další důvod, proč bych kapelám radil raději nezpívat česky, protože si té hc omáčky ( aka „Neměj strach, všechno dáš, postav se, na to máš“) pak pedanti a buznící recenzenti jako já snáz všimnou.
Takový štych „Matro“ snad až příliš připomíná Cold Turkey, což by samozřejmě nebylo na škodu, kdybychom byli Angláni a společně s ním nevyrůstali.
Nic, ačkoliv kapela občas nasadí i k pořádné makanici (viz. „Gato“), album jako celek posluchači proletí hlavou jako neřízená střela, aniž by ovšem zanechala cokoliv, co by si nebožák pamatoval déle než pět minut. A to je, jak se možná již někteří z mých textů naučili poznávat, samozřejmě špatné. A když se to notabene stane i po desátém poslechu (na různých aparátech), problém se ještě znásobí. Na druhou stranu bych chtěl současně pánům poděkovat, jelikož jsem si díky „ReMoLABu“ vzpomněl na vynikající Finy Vacant Coffin, na něž jsem již mezitím stačil pomalu zapomenout.
Hm, jak si to tak převaluji v hlavě, co jsme vlastně (pisálkovská obec) od kluků chtěli bylo to, aby nahráli dlouhohrající štych v naprosto stejném stylu, v jakém spíchli své druhé splitko. To se nestalo a možná i proto jsme z alba trochu kyselí. Snad kdyby do příště banda přidala trochu víc gore vokálů jako v „Už“ a ty primitivní riffy navrtali do, třebas i úchylných samplů (nemusíte hned jít cestou (mimochodem výborné) kraviny „Fast Food 4077“ ve stylu Kravých Průjmařů), ovšem takhle je to přeci jen poněkud suchou exkurzí do minulosti, která bude naživo snad fungovat o poznání lépe a určitě vytvoří nejeden moshpit. Sice nepůjdu tak nízko jako kolegové-pisálci, ale také se nepředám. Musíme vás pořádně nasrat (jako by na našich názorech záleželo) , abyste zase natočili ty parádní pumové koberce, jež se vám tak povedly minulý rok.
Ale jestli už to tak necítíte a tohle je styl, jenž chcete do budoucna hrát, tak předesílám – směle nás všechny rejpaly pošlete tam, kam nic nesvítí. Leda snad proktolog..
Čas: 23:57
Seznam skladeb:
- Prediction
- Amen
- Hatecore
- Hypertrophied
- Plague
- Vzkaz
- Matro
- Gato
- Stir
- Superficial
- Už
- Grindman
- Arrows
- Poodles
http://www.myspace.com/rubufasomukufo
