GAZDASGRIND – Gazdovská veselica

Ačkoliv je všude s tímto spolkem zmiňováné slovo zábava, tak já se při poslechu tohoto CD takřka nebavím. Rád bych, ale nevím čemu se smát, respektive vím, ale ono mi to nejde. Oni jsou na Gazdovské Veselici rádoby vtipné fórky, ale já u nich nejuchám. V případě Gazdasgrind by se nabízelo očekávat grindcore, nejlépe v tanečním, veselejším rytmu s celkově odlehčenou náladou. Co mě k této myšlence vede? Tak třeba titulní obrázek CD, kde se nachází kráva, koza a kůň, jež mají před sebou  pivo a na vše z výšky dohlíží dvě prasata, ale i podle celého jezeďáckého bookletu. Jenže Gazdasgrind nejsou zas až tolik grind, jak by se dalo podle všech indícií očekávat, a ani nejsou tak veselí, jak jsem čekal. Zmiňovaný styl se dost často promíchává s death metalem, kterého je na CD víc než dost, a tu a tam se i mihne blízký příbuzný hardcore.

On už jeden problém vyvstává z toho, že Gazdovská Veselica je deska o 14 kusech, jenže jako bonus je k ní přidáno navíc jedenáctipísňové demo PéVé3eS z roku 2007. To je nově remixováno v roce 2010, no a tím pádem se celá stopáž nafoukla téměř na 80 minut, což je neúnosná mez a absolovovat jí na jeden zápřah je věc téměř nemyslitelná. Důvod umístit nové CD společně se starší demo nahrávkou na jednu placku vidím jedině v tom, že si kapela chtěla udělat radost. Mám-li hodnotit část 2010, jsme na tom téměř stejně jako u části 2007, žádné velké rozdíly, natož posun ve vývoji za tři roky neshledávám, snad jen trochu víc legrácek a o trochu více odlehčenějších poloh.

Samozřejmě se na Veselici objevují krátké „srandičky“, Oznam Pre Všetkých Družstevníkov, Rúbanica nebo s přisprostlým textem a debilní muzikou alá Sejdeme se na Vlachovce Gazdovská Grindovica. Že by se mělo v grindu objevovat porno připomene „originálně“ pojmenována Bukkakke, můžete si tipnout, jak asi začíná.

V další kolonce jsou věci, co sranda mají být, ale jak hudebně tak slovem (kterému není rozumět a texty chybí), to jaksi nejde poznat. Jestli mám usuzovat z názvů např. Cinkulárka, Zabíjačka, Pomsta z Lesa, Denaturák... že to je zrovna ta legrace, tak to bohužel nemohu sloužit, tohle mi smích na tváři nevykouzlí.

Další kategorií jsou deathmetalové kusy, které nejsou nikterak náročné ať už po technické stránce (to by mi bylo celkem i jedno), ale hlavně po kompoziční, no a jestli se tady jedná o srandu, tak už opravdu nevím (Gazdasgrind, Vetrieska). Možná sranda v textech, ale po hudební stránce je to spíš hudební odvar, v případě Gazdasgrind ovar (jéé to je legrace – smích).

Poloha, která gazdům pravděpodobně nejvíc sedí, se objevuje hned na začátku alba, s první Ďatel Nemá Šancu, kde je cítit nadhled, který tak moc u zbytku alba postrádám, jenže celkově je toho na celé desce pohříchu málo.

Mám takový pocit, že Gazdasgrind jsou tak napůl cesty a neví co dál, půlka by si ráda dělala prdel, no a ta druhá se bere vážně - trochu schizofrenici. Tak se mezi sebou tlučou a z poslechu vzniká dost rozpolcený pocit, který se posluchači může poměrně lehce dostavit, alespoň já do takové sorty patřím.
Ne, asi jsem tuto zábavu úplně nepochopil, ale ňák se mi to dál rozšifrovávat ani nechce. Ono mi za to totiž těch 80 minut nestojí.

Čas: 79:28

Seznam skladeb:

Bonusové skladby: Demo PéVé3eS (2007) Re-Mastering 2010

www.gazdasgrind.eu
www.bandzone.cz/gazdasgrind