Srbská banda Tales of Dark vydala své v pořadí druhé album, včetně debutového dema U Kori Tame z roku 2003 a prvního dlouhohrajícího počinu Fragile Monuments z roku 2006 má na svědomí ještě aktuální „novinku“ Perdition Calls (2009), o které tu bude řeč především.
ToD nám nahrávají své sympatie především tím, že se jejich tvorba dost podobá královským My Dying Bride, kteří sedí pevně na svém trůnu a po letošním výkonu na Brutalu se zdá, že tohle místo nehodlají jen tak opustit. Srbské podaní klasického doom metalu s nádechem „jiné“ mentality přináší trochu odlišný způsob komponování jednotlivých skladeb a to si myslím, že bude klíčem k úspěchu. Navozují atmosféru smutných parných pouštních nocí, především díky ženskému zpěvu a zde se odráží to „jiné“, na co nejsme až tak úplně zvyklí.
Na druhou stranu se ze smutných částí lehce prokličkujeme do tvrdších deathových pasáží, kde se rozeběhnou kopáky a udají skladbě jistý směr. V rychlém sledu nás ovšem dovezou do opětovného zpomalení a zasnění.
Zanesení kláves je zde prováděno s velkým citem a umem. Žádné přehnané party, jen čisté plochy, které doplňují atmosféru. Práce dalších hudebníků je perfektní, velmi se mi zamlouvají basové linky, kdy si sem tam basa pěkně vybublá nad skladbu a opět splyne s davem a sekunduje bicím. Zpěv, který se zde skládá z deathového / čistého mužského a z čistého ženského vokálu, je zde radno taky pochválit.
Celkové hodnocení alba proto vidím pozitivně. Pěkný, čistý a vyvážený zvuk dává proniknout všem nástrojům do našich sluchovodů a každý si tak najde to své. Perdition Calls dělá výborný dojem a nadšence doom metalu rozhodně nemá čím urazit. Proto ho všem doomařům vřele doporučuji.
Čas: 1:03:36
Seznam skladeb:
www.talesofdark.org
www.myspace.com/talesofdark
ToD nám nahrávají své sympatie především tím, že se jejich tvorba dost podobá královským My Dying Bride, kteří sedí pevně na svém trůnu a po letošním výkonu na Brutalu se zdá, že tohle místo nehodlají jen tak opustit. Srbské podaní klasického doom metalu s nádechem „jiné“ mentality přináší trochu odlišný způsob komponování jednotlivých skladeb a to si myslím, že bude klíčem k úspěchu. Navozují atmosféru smutných parných pouštních nocí, především díky ženskému zpěvu a zde se odráží to „jiné“, na co nejsme až tak úplně zvyklí.
Na druhou stranu se ze smutných částí lehce prokličkujeme do tvrdších deathových pasáží, kde se rozeběhnou kopáky a udají skladbě jistý směr. V rychlém sledu nás ovšem dovezou do opětovného zpomalení a zasnění.
Zanesení kláves je zde prováděno s velkým citem a umem. Žádné přehnané party, jen čisté plochy, které doplňují atmosféru. Práce dalších hudebníků je perfektní, velmi se mi zamlouvají basové linky, kdy si sem tam basa pěkně vybublá nad skladbu a opět splyne s davem a sekunduje bicím. Zpěv, který se zde skládá z deathového / čistého mužského a z čistého ženského vokálu, je zde radno taky pochválit.
Celkové hodnocení alba proto vidím pozitivně. Pěkný, čistý a vyvážený zvuk dává proniknout všem nástrojům do našich sluchovodů a každý si tak najde to své. Perdition Calls dělá výborný dojem a nadšence doom metalu rozhodně nemá čím urazit. Proto ho všem doomařům vřele doporučuji.
Čas: 1:03:36
Seznam skladeb:
- Wretched Fate For All
- Allegoria Of An Eternal Sundown
- Sounds Of The Ravage
- Unassembled
- The Crown Of Venomous Silence
- Soft Pluvia Murmurs Piano
- Hollow
- The Majestic Nothingness
- From Scarveiled Hearts
www.talesofdark.org
www.myspace.com/talesofdark
